Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

Financovat vodohospodářské projekty svazků obcí?

24/06/08
smf

ČR se zavázala Evropské komisi, že do konce roku 2010 budou v obcích s více než 2000 obyvatel vybudovány čistírny odpadních vod. Zdroj: www.enviweb.cz, 23.06.2008

Financovat vodohospodářské projekty svazků obcí?
Zlepšit čistotu odpadních vod budou muset i menší obce, pokud mají kanalizaci.
ČR se zavázala Evropské komisi, že do konce roku 2010 budou v obcích s více než 2000 obyvatel vybudovány čistírny odpadních vod. Zlepšit čistotu odpadních vod však budou muset i menší obce, pokud mají kanalizaci. Bez ohledu na povinnosti a případné pokuty bychom se však o čistší zdroje pitné vody měli snažit sami. Municipalitám a jejich svazkům v tom mohou pomoci i banky, a to nejen poskytnutím zdrojů, ale i specializovanými poradenskými službami.
Podle odhadů Ministerstva životního prostředí ČR je pro splnění požadavků v obcích nad 2000 obyvatel nutné investovat do vodohospodářských staveb přibližně 50 miliard korun. Zhruba dvě třetiny této částky by mohly být financovány z evropských fondů, část potřebných zdrojů se díky principu spolufinancování najde i ve státním rozpočtu. Zmíněné hrubé odhady však ukazují, že zbývá přibližně 12 miliard Kč, které si budou muset zajistit samy obce a města.
K uvedené částce ovšem bude třeba navíc připočíst ještě ztrátu dotací na dané účely, které původně měly municipality čerpat z Operačního programu Životní prostředí. Na nátlak Evropské komise však obce a města, které mají dlouhodobé smlouvy s provozovateli vodohospodářské infrastruktury, nyní nemohou získat plnou výši podpory z fondů EU, ale pouze její určitou část; procento unijní dotace se snižuje s délkou smluvního vztahu. Pole odhadů Ministerstva životního prostředí ČR tak obce a města přišly o 13 miliard "dotačních" korun z EU. Vláda proto hledá zdroje, ze kterých by tento výpadek nahradila.
Obce a města se tak dostaly do situace, kdy musí čističky vybudovat, ale ani ve státních, ani evropských dotačních programech není v této chvíli pro dané účely dost peněz. Navíc se o podporu ze zmíněných dotačních programů samozřejmě mohou ucházet i ty municipality, které požadavky na čištění odpadních vod splňují již dnes. Situaci měst a obcí, jichž se závazek daný Evropské komisi týká, přitom ztěžuje i hrozba unijních sankcí při jeho nesplnění; pokuty by přitom pravděpodobně dopadly přímo na příslušné obce jakožto povinné osoby.
SITUACI MŮŽE USNADNIT SDRUŽOVÁNÍ OBCÍ
Jednou z možností, jak získat prostředky na financování vodohospodářských staveb, je řešit odkanalizování a čištění odpadních vod několika sídel najednou. Výhod sdružování obcí za tímto účelem je několik: Jmenujme například dostatečnou kapacitu pro kvalitní přípravu projektu, což znamená, že projekt má vyšší šanci získat dotaci než v případě, že je výsledkem samostatné iniciativy malé obce. Jednodušší a transparentnější je v tomto případě také proces výstavby a provozování všech vodohospodářských objektů. A jak je to vlastně s úvěry pro svazky obcí? Poskytují je vůbec české banky?
Komerční banka doposud poskytla na tyto účely úvěry patnácti svazkům obcí a měst v celkové výši přes 1,5 mld. Kč. Jde především o projekt Čistá řeka Bečva, ale i o úvěry dalším svazkům založeným kvůli vodohospodářskému projektu, jako jsou například Šlapanicko či Jihlavsko.
VÝZNAM SMLOUVY MEZI SVAZKEM OBCÍ A PROVOZOVATELEM INFRASTRUKTURY
Nejběžnější způsob financování vodohospodářské infrastruktury znázorňuje schéma: Obce vloží do majetku svazku vodohospodářskou infrastrukturu, případně hradí pravidelné příspěvky. Svazek ze svých zdrojů a z úvěru hradí investiční náklady na vybudování například čističky, přičemž na část nákladů může získat dotaci. Majetek obvykle pronajme provozovateli, který jej spravuje a za používání hradí svazku nájemné. Provozovatel také vybírá poplatky za služby od občanů podle sjednaného tarifu. Příjmy z nájemného pak slouží k obnově majetku a ke splacení úvěru bance. Možností způsobu financování je samozřejmě více, vlastníkem vodohospodářské infrastruktury může být případně i provozovatel.
Při poskytování úvěru je důležitý především smluvní vztah mezi svazkem obcí a provozovatelem, protože nájemné obvykle tvoří významnou část příjmu svazku. Banka proto detailně hodnotí podmínky této smlouvy. Při poskytnutí úvěru Komerční bankou přitom mohou být jedním ze zajišťovacích prostředků i pohledávky za nájemné. Úvěry lze zajistit i ručením členů svazku, případně zástavou nemovitostí, a to dokonce i právě budovaných objektů čistíren odpadních vod.
KROMĚ ÚVĚRU I DOTAČNÍ PORADENSTVÍ
Kromě poskytování úvěrů nyní banky v České republice poskytují municipalitám také poradenské služby v oblasti dotací. Díky konceptu EU Point Komerční banky tak mohou obce a města u svého bankovního poradce zdarma získat dotační průzkum, tedy informace o dotacích vhodných právě pro jejich projektový záměr. Specialisté EU Pointu KB působící v centrále banky i v jejích regionálních pobočkách jsou tedy schopni kromě poskytnutí odborných konzultací v oblasti financování vodohospodářských projektů také poradit s tím, kde na tyto projekty získat dotaci.
Sankce za nedodržení norem v oblasti čistoty odpadních vod, které se ČR zavázala splnit do konce roku 2010, by pravděpodobně dopadly přímo na příslušné obce jakožto povinné osoby.
AUTOR: Jan Hanuš
EU Point Komerční banky

Zdroj: www.enviweb.cz, 23.06.2008

Zařazeno v Obce a venkov, Venkov