Samotný Informační systém VODA je již cíleně budován a postupně dochází k zveřejňování jednotlivých aplikací na Vodohospodářském informačním portálu VODA – www.voda.gov.cz/portal/

V současné době se tento portál řadí mezi plně profesionální portály s vodohospodářskou tematikou, jehož sledovanost (počet denních unikátních návštěvníků) se pohybuje v řádu několika desítek tisíc. Je nutné také zmínit tu skutečnost, že zmiňovaný portál je unikátním systémem i v celoevropském měřítku. Tato skutečnost je také samozřejmě podpořena kvalifikovaným přístupem zejména státních podniků Povodí k dané problematice a jejich ochotou podílet se na zajišťování informovanosti obyvatel. Věříme, že se zmiňované internetové stránky se stanou zajímavým a vyhledávaným zdrojem informací, které mohou mít, zvláště v období rozkolísaného počasí a v souvislosti se změnou klimatu, neocenitelný význam.

Česká republika je vnitrozemský stát ve střední části Evropy, který náleží do oblasti mírného klimatického pásu severní polokoule. Rozloha území činí 78 864 km² a počet obyvatel se blíží 10,350 milionu. Celková délka státních hranic České republiky je 2 290,2 km. Státní hranici tvoří následující státy: Německo (810,3 km), Rakousko (466,3 km), Slovensko (251,8 km) a Polsko (761,8 km). Z toho je 738 km označováno za tzv. mokrou hranici, neboť ji tvoří hraniční vodní toky.

Území České republiky je významnou pramennou oblastí evropského kontinentu a z hydrologického hlediska ji můžeme označit za "střechu Evropy". Rozkládá se na rozvodnici tří moří: Severního, Baltského a Černého. Prakticky všechny její významnější vodní toky odvádějí vodu na území sousedních států. Proto jsou vodní zdroje České republiky závislé téměř výhradně jen na atmosférických srážkách. Rozvodí Severního, Baltského a Černého moře dělí území České republiky na tři hlavní hydrologická povodí: povodí Labe, povodí Odry a povodí Moravy (Dunaje).

Hydrologickou síť tvoří cca 76 000 km vodních toků (s přirozenými i upravenými koryty). Podle vyhlášky č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění pozdějších předpisů, mají významné vodní toky délku 15 536 km. Páteřními toky jsou Labe (370 km) s Vltavou (433 km) v Čechách, Morava (272 km) s Dyjí (306 km) na jižní Moravě a Odra (135 km) s Opavou (131 km) na severu Moravy a ve Slezsku. Úhrnná délka drobných vodních toků činí přes 60 000 km.

Hydrologickou síť České republiky tvoří, jak již bylo uvedeno, tři hlavní hydrologická povodí: povodí Labe, Odry a Moravy (Dunaje). Vzhledem k velikosti území České republiky jsou hlavní povodí pro potřeby plánování v oblasti vod dále dělena do osmi oblastí hydrologických povodí (oblast povodí Horního a středního Labe, Horní Vltavy, Berounky, Dolní Vltavy, Ohře a dolního Labe, Odry, Moravy a Dyje), které spravuje pět státních podniků Povodí: Povodí Vltavy, Povodí Ohře, Povodí Labe, Povodí Odry a Povodí Moravy.

Kompetenci ústředních vodoprávních úřadů při výkonu státní správy v oblasti vod České republiky upravuje ustanovení § 108 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). V České republice platí systém tzv. sdílených kompetencí, což v praxi znamená, že působnost ústředního správního orgánu je sdílena pěti ministerstvy.

Působnost ministerstva zemědělství jako ústředního vodoprávního úřadu je vodním zákonem stanovena jako zbytková, a to pro všechny úkony státní správy, u kterých není taxativně stanovena působnost jiného ústředního vodoprávního úřadu. Ministerstvo životního prostředí zajišťuje například ochranu množství a jakosti vod, zjišťování a hodnocení stavu vod, zneškodňování havárií, ochranu před povodněmi, plnění úkolů ve vztahu k ES v oblasti ochrany vod apod. Ministerstvo zdravotnictví vykonává ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech stanovení povrchových vod využívaných ke koupání. Ministerstvo dopravy vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech užívání povrchových vod k plavbě. Ministerstvo obrany vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech, v nichž je založena působnost újezdních úřadů.

Správci vodních toků v působnosti Ministerstva zemědělství zajišťují správu více než 94,5 % délky všech vodních toků v České republice. Přibližně 5,5 % se na správě vodních toků podílejí Ministerstvo obrany, správy národních parků, případně fyzické a právnické osoby. Vodní toky na území České republiky jsou rozděleny na významné vodní toky a drobné vodní toky.

Významné vodní toky v celkové délce 15 536 km a menší část určených drobných vodních toků v celkové délce 1380 km spravují státní podniky Povodí, tj. Povodí Vltavy, státní podnik (4761 km významných vodních toků), Povodí Ohře, s. p. (2290 km), Povodí Labe, s. p. (3560 km), Povodí Odry, s. p. (1111 km) a Povodí Moravy, s. p. (3813 km významných vodních toků). Konkrétní výčet významných vodních toků je uveden ve vyhlášce č. 470/2001 Sb.

Činnosti státních podniků Povodí jsou určeny kromě zákona č. 305/2000 Sb., o povodích, také předmětem podnikání zapsaném v obchodním rejstříku a zakládací listinou. Základní poslání státního podniku spočívá ve výkonu funkce správce povodí, správce významných a určených drobných vodních toků, v provozu a údržbě vodních děl ve vlastnictví státu, s nimiž má státní podnik právo hospodařit, a výkonu dalších práv, povinností a činností svěřených státnímu podniku.

Aktuálními informacemi jsou tzv. "nadstandardní" údaje, které ze svých datových zdrojů v současné době poskytují správci povodí, tj. státní podniky Povodí, a jejichž prezentace nevychází ze žádných platných právních předpisů České republiky.

Povodňové situace, stejně tak i sucho, představují na území České republiky největší hrozby přírodních katastrof. Tato skutečnost je dána polohou České republiky v kontinentálním i celosvětovém měřítku. Vzniku povodní nelze zabránit, lze pouze zmírnit jejich dopad na životy a majetek obyvatel. Úlohou Ministerstva zemědělství jako zakladatele státních podniků Povodí je zprostředkovávat široké veřejnosti data odborných správců vodních toků, která tyto subjekty monitorují pro své každodenní rutinní úkoly.

K tomuto účelu slouží aktuální informace, díky kterým má veřejnost k dispozici průběžné informace o vodních stavech a průtocích na vodních tocích. Nově prezentované informace o aktuální úrovni hladiny vody ve vodní nádrži jsou velmi důležité pro případné zachycení možné povodňové vlny v době zvýšených průtoků ve vodních tocích. Zveřejňovány jsou rovněž informace o množství spadlých srážek za posledních 24 hodin, které jsou v hodinových intervalech průběžně měřeny na téměř 180 místech České republiky. Slouží k informování veřejnosti o nasycení povodí vodou a o jeho případném vlivu na vzestup hladin ve vodních tocích.

Součástí aktuálních informací jsou také údaje o jakosti vody v nádržích, centrální technická evidence jevů a vlastností na vodních tocích a mobilní internet.

Evidence Informačního systému VODA České republiky představují detailní soubor tzv. povinných informací, které vycházejí z vodního zákona. Vyhláška č. 391/2004 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy přesně stanoví přehled všech evidencí v gesci zmiňovaných resortů a výčet všech údajů podle ní evidovaných, které se zpracovávají, předávají a ukládají do informačního systému veřejné správy.

Součástí uvedené vyhlášky je kromě resortní odpovědnosti za uvedené evidence také přímá gesce odborně způsobilých subjektů (v gesci resortů) zodpovědných za sběr a evidenci dat v rámci svých provozních informačních systémů.

V ustanovení § 19 vodního zákona se zároveň uvádí, že vodoprávní úřady jsou povinny z jimi vedené evidence rozhodnutí ukládat do informačního systému veřejné správy vybrané údaje v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 7/2003 Sb. Také tato evidence pravomocných správních rozhodnutí vydávaných vodoprávními úřady je součástí obsahové náplně systému informací.

Díky informacím prezentovaným Ministerstvem zemědělství může každý získat představu o odpovědnosti za správu a údržbu konkrétního vodního toku, přehled o vodních nádržích, jakosti povrchových vod, povolených odběrech a vypouštění, evidenci oblastí povodí, o zdrojích pitné vody, melioracích či vodoprávní evidenci. Jedná se o přehledné, snadno dostupné a srozumitelné údaje, které jsou nebo mohou být pro všechny občany České republiky nejen zajímavé, ale velmi podstatné.

Zdroj: www.enviweb.cz, 12. 6. 08