Řada obcí, podniků a dalších právních subjektů čerpá podzemní vody v rozporu se zákonem a neodvádí poplatky krajům a státnímu fondu. Do dvou let chce proto všechny zkontrolovat Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Chyby našla od března u poloviny z 80 kontrolovaných odběratelů podzemních vod. Hříšníci nejčastěji odebírali vodu bez platného povolení, v některých případech odebranou vodu měřili pouze podružnými vodoměry u jednotlivých spotřebitelů a měřidla nebyla instalována na vodojemech.

Mezi březnem a červnem inspekce na pokutách a nedoplatcích vybrala inspekce 11,9 milionu korun a zároveň dotlačila chybující odběratele k nápravě, informovala ČTK Jarmila Krebsová z tiskového odboru ministerstva životního prostředí.

Podle vodního zákona nemusí odběratelé podzemní vody platit poplatky za skutečný odběr do 6000 metrů krychlových za kalendářní rok nebo za 500 metrů krychlových za měsíc. Za vyšší odběr se v současné době za jeden metr krychlový pitné vody odvádí dvě koruny rovným dílem do rozpočtů krajů a Státního fondu životního prostředí. Kraje a fond tyto prostředky využívají k podpoře rozvoje vodohospodářské infrastruktury.

Za nelegální čerpaní podzemní vody odběratelům hrozí pokuta 50 korun za metr krychlový, další pokuta odběrateli hrozí za chybějící povolení.

Příjmy Státního fondu z poplatků složkových zákonů každým rokem klesají, což ale podle Krebsové není způsobeno klesajícím znečištěním, za které jsou poplatky vyměřovány, ale platební nekázní, případně podvodným jednáním těch, kteří jsou povinni platit. Nevybrané poplatky přitom znamenají zhoršení možnosti státu a krajů spolufinancovat dotace z evropských fondů.

Celkem 83 procent podzemních vod je podle ročenky životního prostředí za rok 2007 čerpáno pro vodohospodářské účely, 10 procent podzemní vody spotřebuje průmysl, tři procenta zemědělství a zbytek ostatní odběratelé. Odběratelé, kteří jsou povinni platit, ročně vyčerpají z podzemí zhruba 350 milionů metrů krychlových vody.