Pokud by byl přijat návrh novely zákona o prodeji státní půdy ve znění rozeslaném do vnějšího připomínkového řízení, mohli by někteří držitelé restitučních nároků bezpracně získat stovky milionů korun. A to prostřednictvím vybírání výpalného.

Jak přitom potvrzují zástupci všech zemědělských organizací, výpalné platí zemědělci i v současné době. Oficiálně se ale k tomu nechce nikdo vyjadřovat. Proto také není možné zjistit, o kolik peněz zemědělci na výpalném již přišli. Odhadem ale jde ročně o stovky milionů korun.

Princip výpalného je přitom jednoduchý. Podle současného znění zákona o prodeji státní půdy má jako první na státem prodávaný pozemek nárok restituent s majetkovými nároky z místa, kde je prodej státního pozemku vyhlášen. Zemědělec obhospodařující příslušný pozemek má právo jen na koupi 70 procent pozemků, maximálně však na 500 hektarů.

Na zbylém území je vyhlášena na prodej státní půdy veřejná soutěž.

Kvůli přednosti restituentů tak může zemědělec bez problémů přijít minimálně o 30 procent obdělávané půdy a s ní i o dotace na tuto plochu.

O dotace navíc může přijít i zpětně, pokud je zapojen v podpůrných programech s takzvanými pětiletými závazky, kdy nelze měnit výměru ani strukturu obdělávané půdy.

Za této situace přichází za zemědělcem držitel restitučních nároků a nabídne mu, že se veřejné soutěže o pronajaté pozemky nezúčastní, pokud mu za to zemědělec zaplatí. Podle ankety Aktuálně.cz jde o desítky tisíc korun v jednotlivých případech.

Pozemkový fond ČR, který státní pozemky do soutěže nabízí, jich přitom podle svého mluvčího Michala Bureše nabídl od počátku prodeje do současné doby zhruba 363 tisíc. Pokud by činilo na každou jednotlivou nabídku výpalné 10 000 korun, mohli si do současné doby přijít majitelé restitučních nároků teoreticky na více než 3,5 miliardy korun, aniž by své restituční nároky ztratili.

Nejde přitom o žádný výjimečný jev. O problému vědí i na Asociaci soukromého zemědělství ČR (ASZ) i ve Svazu marginálních oblastí ČR, kde hospodaří zemědělci právě v rámci zmiňovaných pětiletých závazků.

Asociace se proto podle svého tajemníka Jaroslava Šebka proti navrhované novele v pasáži rozšiřující uplatnění restitučních nároků postavila. "Víme o tom, je to bohužel běžná praxe," potvrzuje bez dalších podrobností výpalné vybírané na zemědělcích i šéf odboru evropské integrace Agrární komory ČR Jiří Felčárek.

Podstatou návrhu novely je přitom to, aby mohli majitelé restitučních nároků uplatňovat absolutní přednost na státní půdu na celém území ČR.

"Tím vzniká riziko cestujících restitučních nároků, které však budou používány jen jako vstupenka do soutěže o prodej půdy. Restituenti mají po vyhlášení soutěže měsíc na to, aby zašli na Pozemkový fond podívat se, kdo je na pozemcích v nájmu. Pak se mohou stavit za zemědělci pro výpalné za to, že o jejich pronajaté pozemky nebudou žádat. Jedná se již o známé firmy, takže zemědělec zná, čeho jsou schopni," popisuje situaci jeden ze zemědělců, který si nepřál být jmenován.

"Takto lze obcházet zemědělce, i když má obchodník restituční pohledávku jenom jednu. Hravě mu vysvětlí, že se musí "domluvit" ještě před podáním žádostí o nákup půdy, protože jinak ji už nelze "pustit na dalšího" a pozemek odchází mimo režim podle paragrafu sedm o prodeji státní půdy," dodal zemědělec.

Jeden restituční nárok lze podle něj použít mnohonásobně a spekulovat s ním na to, zda se jej podaří lépe uplatnit "u Prahy nebo u německých hranic, nebo pod sedlákem, pro kterého je zrovna příslušná parcela existenčně důležitá".

Podle posledních informací z ministerstva zemědělství by ale v konečném znění návrhu zákona celostátní přednost restitučních nároků před hospodařícími zemědělci neměla být.

"Na základě připomínek zemědělské veřejnosti bude v návrhu zachován současný stav, kdy má první přednost držitel restitučních nároků z místa, druhý po něm bude hospodařící zemědělec a až třetí budou cestující restituenti," slibuje první náměstek ministra zemědělství Ivo Hlaváč.