Zejména při pohledu do minulosti jsou patrné změny k lepšímu. V péči o pohodu zvířat a v její kontrole se za posledních 15 let mnoho změnilo.

 

A jsou to změny zásadní. Za mezník lze označit rok 1992, kdy nabyl účinnosti zákon na ochranu zvířat proti týrání. Dobrý vztah ke zvířatům byl před rokem 1989 vnímán sice jako žádoucí, ale pokud šlo o chov zejména hospodářských zvířat, převažoval pohled utilitaristický, prvotním hlediskem bylo totiž dosažení žádoucí užitkovosti. Ochrana zvířat a péče o jejich pohodu od roku 1992 vycházela z tohoto zákona a z dalších národních předpisů, které byly harmonizovány s právními předpisy ES. Ještě před přijetím ČR do EU byla naše republika smluvní stranou všech pěti dohod Rady Evropy (RE) vztahujících se k ochraně zvířat. Od roku 1993 jsme byli pozorovateli a potom i členy Stálého výboru pro ochranu zvířat chovaných pro hospodářské účely a dalších pracovních orgánů. Byli jsme prvním z postkomunistických států, který se takto začlenil a přijal uvedené evropské právní normy.

 

Pro další, zejména kandidátské státy, se stal náš systém ochrany zvířat systémem vzorovým. Ministerstvo zemědělství ČR zřídilo Ústřední komisi pro ochranu zvířat, která je odborným orgánem, jenž doporučuje opatření a koordinuje plnění úkolů na úseku ochrany zvířat. Kvalifikovaný dozor zajišťuje svými inspektory Státní veterinární správa ČR. Prakticky jej provádějí inspektoři 13 krajských veterinárních správ a Městské veterinární správy v Praze. Inspektoři musejí být kvalifikování podle § 26 zákona na ochranu zvířat proti týrání, i když se jedná o veterinární lékaře, proto bylo proškoleno od té doby 994 inspektorů.

 

Od roku 1992 bylo v ČR do konce roku 2007 uskutečněno celkem 163 053 dozorových akcí. Situaci každoročně vyhodnocuje publikace (v česko-anglické verzi) Program ochrany zvířat, která je k dispozici na webových stránkách Státní veterinární správy. Podle údajů Ministerstva spravedlnosti ČR bylo za týrání zvířat podle § 203 trestního zákona od roku 1992 celkem stíháno 614 a odsouzeno 288 osob.

 

Na přípravě předpisů o ochraně zvířat i při jejich novelách se mimo stálých připomínkových míst účastní i široká veřejnost. Na všech úrovních se osvědčila spolupráce s představiteli chovatelských svazů a nevládních ochranářských organizací.

 

Hlavní dozorová činnost je přirozeně zaměřena na welfare hospodářských zvířat. V chovech hospodářských zvířat, zejména v počátečním období souvisejícím se změnami vlastnických vztahů i nezkušeností managementu se porušení zákona po dobu 4 let pohybovalo zhruba kolem 10 %; v počátečním  roce 1993 přesáhlo 7 %. V pozdějších letech se pozitivně uplatnil ekonomický vliv, kdy jsou dotace poskytovány jen těm podnikatelům, kteří splňují v chovech alespoň minimální podmínky welfare. Doporučená opatření tak poklesla na úroveň kolem 5 % a porušení zákona se pohybují do 2 %. V případech, že by byla zvířata ohrožena, krajské veterinární správy ukládají závazný pokyn a k sankčním opatřením přistupují tehdy, pokud nebyl pokyn v termínu splněn, nebo došlo k prokazatelnému týrání zvířat.

 

Např. v roce 2007 bylo v hospodářstvích uloženo 507 nápravných opatření, která se týkala 77 093 zvířat, podle veterinárního zákona proběhlo 45 správních řízení, bylo uloženo 75 pokut mimo správní řízení a úřady obcí s rozšířenou působností řešily 102 případů.

 

Péči o pohodu zvířat, welfare, a dozor by bylo možné dále rozdělit na několik zásadních oblastí, a to na kontrolu přepravy zvířat, kontrolu na jatkách, v zájmových chovech, volně žijících zvířat a na kontrolu pokusů na zvířatech. V rámci systému křížové shody (Cross Compliance) ve vztahu k vyplácení dotací pro zemědělce lze předpokládat i v této oblasti další zpřesnění kontrolních podmínek.

Dozor při přepravě zvířat se v počátečním období pohyboval kolem 250 kontrol ročně. Postupně však vlivem zájmu veřejnosti, který byl vyvolán především medializováním špatných podmínek přepravy skotu do přední Asie a jatečných koní do Itálie, se kontrolní požadavky začaly zvyšovat a v současnosti mimo kontrol zásilek doručovaných na jatky se těchto kontrol od roku 2001 provádí více než desetinásobek. Přistoupili jsme ke školení dopravců zvířat, kterých bylo celkem proškoleno již 3 165 a tím plníme i jednu z podmínek nařízení Rady ES 1/2005, které upravuje podmínky přepravy zvířat. V současnosti je schváleno 307 dopravců pro přepravu zvířat v době do 8 hodin trvání cesty, 155 dopravců pro dlouhotrvající cesty a po novele zákona na ochranu zvířat proti týrání bude muset požádat o schválení dalších 276 dopravců, kteří byli dosud pouze registrováni podle dosud platných národních předpisů.

 

Ke kontrole welfare na jatkách lze uvést, že dnes jsou při denní kontrole prověřovány prakticky všechny zásilky jatečných zvířat. Mimo to se každoročně konají komplexní kontroly dodržování podmínek welfare na všech jatkách. V roce 1994 bylo celkem zaznamenáno 247 kontrol. V roce 2007 to bylo již 970 kontrol, při kterých bylo uloženo 77 nápravných opatření, mimo správní řízení bylo uloženo 21 pokut a v 9 dalších případech proběhla správní řízení. Uvedená opatření se týkala 23 168 zvířat. I vzhledem k tomuto počtu postižených zvířat se jedná o velice dobrou úroveň, což konstatovaly i kontrolní mise DG SANCO (Generálního ředitelství Zdraví a ochrany spotřebitele), protože v ČR je ročně poráženo více než 140 milionů zvířat.

 

Přestože v zájmových chovech by se dala očekávat lepší péče, je relativně nejvyšší počet zjišťovaných nedostatků právě zde. Vyplývá to často z neznalosti podmínek chovu zvířat, popřípadě z chovu nových „módních“druhů nebo plemen. Tento trend se dařilo v letech 1999 až 2001 snižovat, ale nyní opětně narůstá. Byl sledován i chov nebezpečných druhů zvířat a bylo možné vysledovat negativní vliv zvýšení poplatků na počet evidovaných chovů, přestože chov takových zvířat bez povolení byl sankcionován pokutou 15 000 korun. Podle zákona po roce 2004 většina zájmových sdružení a organizací upravila podmínky v řádech veřejných vystoupení a je možné konstatovat, že se úroveň ochrany zvířat na těchto akcích zlepšila. V současnosti se pozornost soustřeďuje na zlepšení podmínek obchodu s těmito zvířaty.

V podmínkách ochrany volně žijících zvířat přispělo ke zlepšení podmínek omezení způsobů jejich odchytu a usmrcování, které naše předpisy upravují ve shodě s mezinárodními dohodami. Došlo k omezení v zahajování výcviku jedinců vybraných druhů pro účely trikové drezúry v cirkusech apod. Novela zákona na ochranu zvířat přináší značný posun pro ochranu hendikepovaných zvířat, včetně podmínek pro zřizování a provoz záchranných stanic. Podmínky chovu zvířat v zoologických zahradách řeší samostatný zákon, podle kterého je v ČR licentováno 17 zoologických zahrad a 1 komerční expoziční akvárium.

Pokud jde o pokusy na zvířatech, ty se mohou provádět pouze v akreditovaných uživatelských zařízeních, která byla akreditována posupně od roku 1994. Laboratorní zvířata mohou dodávat jen ta chovná a dodavatelská zařízení, která mají pro tuto činnost osvědčení Ústřední komise pro ochranu zvířat. Podmínky kvalifikace pro provádění pokusů na zvířatech splnilo od roku 1992 celkem 2 165 vysokoškoláků se vzděláním biologického směru. Počty použitých laboratorních zvířat se v našich podmínkách trvale snižují a od roku 1994 byl u těchto kategorií zaznamenán pokles na 57 % proti původnímu stavu. Pro vykazování využití zvířat v pokusech je však významný právě systém evidence a kontroly ve všech oblastech pokusného využití zvířat. Vzhledem k tomu, že za pokus je považováno mimo jiné i metodické sledování zvířat v přírodě, v našem případě např. kroužkování ptáků, došlo v roce 2002 k nárůstu použitých pokusných zvířat pravě z důvodů, že bylo zaevidováno 136 796 ptáků, kteří byli kroužkováni. Do té doby byl pokles z původních 559 568 pokusných zvířat v roce 1994 na 238 765 v roce 2001. Obdobně z odborného pohledu je nutné hodnotit i účel a počet zvířat použitých ve výuce. Po zavedení kurzů pro dopravce, kteří musejí složit i praktické zkoušky spočívající v manipulaci s koňmi, skotem, prasaty, apod., stoupl počet zvířat použitých při výuce, což bylo kritizováno ochranářskými organizacemi. Kritika byla vyslovena v daném případě bez ohledu na to, že uvedená činnost nepřímo přinesla prospěch pro welfare přepravovaných zvířat.

 

Problematika ochrany zvířat a péče o jejich pohodu v ČR je velmi složitá a je pozorně veřejností sledována. Je potěšitelné, že v poslední době křiklavých případů týrání ubývá. Tento trend s uspokojením dosud vždy konstatovaly i kontrolní mise z Generálního ředitelství Zdraví a ochrany spotřebitele (DG SANCO).  

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR