Metodický pokyn orgánům státní správy pro redukci početních stavů spárkaté zvěře na území České republiky
20/09/08
Metodický pokyn orgánům státní správy pro redukci početních stavů spárkaté zvěře na území České republiky
Metodický pokyn orgánům státní správy pro redukci početních stavů spárkaté zvěře na území České republiky
V Praze dne 4. července 2008
Č.j.: 23485/2008 – 16200
Ministerstvo zemědělství v rámci plnění svých úkolů na úseku myslivosti a na základě poznatků orgánů státní správy myslivosti, Myslivecké rady ministra zemědělství, jakož i myslivecké a ostatní veřejnosti zapojené do diskuse o škodách zvěří v souvislosti s vyššími početními stavy spárkaté zvěře na území České republiky, které neodpovídají potřebám lesního hospodářství, zemědělství a ochrany přírody,vydává orgánům státní správy myslivosti a státní správy lesů následující doporučení jako metodický pokyn.
Pokyn se týká těchto druhů spárkaté zvěře: jelena evropského, daňka skvrnitého, siky japonského, muflona, srnce obecného a prasete divokého.
Pokyn se týká těchto druhů spárkaté zvěře: jelena evropského, daňka skvrnitého, siky japonského, muflona, srnce obecného a prasete divokého.
Úvod
Škody, které uvedené druhy zvěře svými životními projevy působí zejména na zemědělské půdě, zemědělských plodinách a lesních porostech, se nepodařilo v uplynulém období snížit. Významné je i negativní působení některých druhů spárkaté zvěře v honitbách, kde se v minulosti tato zvěř vůbec nevyskytovala. Výsledné početní stavy jsou pozitivně ovlivňovány zemědělskou výrobou, zejména velkoplošným pěstováním plodin, jako je kukuřice, řepka, slunečnice a obiloviny, které poskytují zvěři dostatek krytu
a klidu a znesnadňují lov zvěře v průběhu vegetačního období výše uvedených plodin. Mezi důvody nárůstu škod působených zvěří je neinformovanost a někdy i neochota vlastníků honebních pozemků a držitelů honiteb aktivně vstoupit do kontroly mysliveckého hospodaření v honitbách s využitím všech nástrojů a opatřenípro snížení stavů zvěře, které stávající legislativa umožňuje.
a klidu a znesnadňují lov zvěře v průběhu vegetačního období výše uvedených plodin. Mezi důvody nárůstu škod působených zvěří je neinformovanost a někdy i neochota vlastníků honebních pozemků a držitelů honiteb aktivně vstoupit do kontroly mysliveckého hospodaření v honitbách s využitím všech nástrojů a opatřenípro snížení stavů zvěře, které stávající legislativa umožňuje.
Snížení početního stavu spárkaté zvěře, zejména v lesních honitbách, je nezbytně nutné v zájmu snížení škod působených zvěří, zlepšení zdravotního stavu lesa, úpravy věkové a pohlavní struktury populací druhů chované zvěře. Radikálně je třeba snížit stavy druhů spárkaté zvěře, pro které nejsou v honitbách stanoveny minimální a normované stavy.
Doporučená opatření
Za účelem dosažení výše naznačených cílů Ministerstvo zemědělství všem orgánům státní správy myslivosti a státní správy lesů doporučuje provést následující opatření:
1. V rámci dozoru v myslivosti, který jsou orgány státní správy myslivosti povinny vykonávat podle ustanovení § 61 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o myslivosti“), ukládat uživatelům honiteb pokuty podle ustanovení § 64 odst. 4 zákona o myslivosti v případě, že je zjištěno, že nesplněním lovu celkového počtu kusů jednotlivého druhu spárkaté zvěře podle plánu mysliveckého hospodaření dojde k překročení normovaných stavů jednotlivých druhů spárkaté zvěře stanovených pro každou konkrétní honitbu a zejména při zjištěném neplnění opatření uložených rozhodnutím orgánu státní správy k odstranění nedostatků a ke zlepšení stavu věci.
2. Neprodleně a vstřícně vyřizovat žádosti o vyjádření orgánu státní správy myslivosti
k lovu samičí zvěře a samčí zvěře do stáří dvou let u jednotlivých druhů spárkaté zvěře, kde nejsou stanoveny minimální a normované stavy, v souladu s ustanovením § 36 odst. 5 zákona o myslivosti (tzn. nestanovovat žádná omezení typu „20 mláďat a 5 samic“ apod., protože předmětné ustanovení zákona o myslivosti umožňuje lov uvedené zvěře bez omezení a bez vypracování a projednání plánu).
k lovu samičí zvěře a samčí zvěře do stáří dvou let u jednotlivých druhů spárkaté zvěře, kde nejsou stanoveny minimální a normované stavy, v souladu s ustanovením § 36 odst. 5 zákona o myslivosti (tzn. nestanovovat žádná omezení typu „20 mláďat a 5 samic“ apod., protože předmětné ustanovení zákona o myslivosti umožňuje lov uvedené zvěře bez omezení a bez vypracování a projednání plánu).
3. Plně využívat ke snížení početních stavů spárkaté zvěře možnosti dané ustanovením § 39 zákona o myslivosti, a to
3. 1. ve všech případech, kdy zájem vlastníka, popř. nájemce honebních pozemků nebo zájem zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody anebo zájem mysliveckého hospodaření vyžaduje, aby byl počet některého druhu spárkaté zvěře snížen,
a) buďto na návrh uživatele honitby povolit,
b) nebo ve všech ostatních případech uložit úpravu stavu, tzn. radikální snížení stavu konkrétního druhu spárkaté zvěře, a to s využitím následujících zásad:
– upřednostnit lov mladé zvěře,
– z dospělé zvěře se zaměřit především na samičí zvěř a samčí zvěř do stáří 2 let,
3. 2. v případech,kdy vlastníci honebních pozemků provedli přiměřená opatření proti vzniku škod působených zvěří a bylo zjištěno, že škody působené zvěří přesto nelze snížit technicky přiměřenými a ekonomicky únosnými způsoby, rozhodnutím uložit na základě návrhu vlastníka, popř. nájemce honebního pozemku, nebo na návrh orgánu ochrany přírody, nebo orgánu státní správy lesů
a) snížení stavu zvěře až na minimální stav, nebo
b) zrušení chovu toho druhu spárkaté zvěře, který škody působí.
4. Při realizaci opatření uvedených ad 3) vždy pečlivě, objektivně a ve spolupráci s orgány státní správy lesů, popř. i s orgány ochrany přírody zvážit, zda předpokladem efektivnosti povolených nebo uložených opatření je či není rozšíření takových opatření také na všechny honitby, které sousedí s honitbou, v níž mají být opatření k redukci stavů spárkaté zvěře realizována. V kladném případě pak opatřeními uloženými na návrh orgánu státní správy lesů nebo orgánu ochrany přírody (viz ad 3. 2.) rozšířit snížení stavu nebo zrušení chovu spárkaté zvěře, která škody působí, na všechny sousední honitby. Stanovenou výši lovu spárkaté zvěře dovodit na základě zpětného propočtu.
5. V rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o povolení, popřípadě uložení úpravy stavu zvěře v honitbě nebo o zrušení chovu určitého druhu zvěře, vydávaném podle ustanovení
§ 39 zákona o myslivosti (viz ad 3), může být, v souladu s ustanovením § 45 odst. 2 zákona
o myslivosti, současně uvedeno, že při této úpravě stavu zvěře neplatí některé zakázané způsoby lovu uvedené v odstavci 1 písm. g), m), t) a u). Při rozhodování o úpravě stavů zvěře je nutno postupovat podle konkrétních zjištěných podmínek v honitbě (honitbách).
§ 39 zákona o myslivosti (viz ad 3), může být, v souladu s ustanovením § 45 odst. 2 zákona
o myslivosti, současně uvedeno, že při této úpravě stavu zvěře neplatí některé zakázané způsoby lovu uvedené v odstavci 1 písm. g), m), t) a u). Při rozhodování o úpravě stavů zvěře je nutno postupovat podle konkrétních zjištěných podmínek v honitbě (honitbách).
Písmeno g) stanoví, jde-li o lov v noci, zákaz lovu spárkaté zvěře s pomocí zdrojů umělého osvětlení, zařízení pro osvětlení terče, hledí pro střelbu v noci s elektronickým zvětšením obrazu nebo pro převracení obrazu.
Písmeno m) stanoví zákaz lovu spárkaté zvěře v době mezi jednou hodinou po západu slunce až do jedné hodiny před východem slunce.
Písmeno t) stanoví zákaz lovu spárkaté zvěře v odchytových a aklimatizačních zařízeních a přezimovacích objektech.
Písmeno u) stanoví zákaz lovit na společném lovu zvěř spárkatou kromě laní a kolouchů jelena evropského a jelena siky, muflonek a muflončat, selete a lončáka prasete divokého. To znamená, že s využitím ustanovení § 45 odst. 2 lze lovit na společných lovech také i daněly a daňčata, srny a srnčata a bachyně prasete divokého.
6. Před vydáváním rozhodnutí o uložení úpravy početních stavů spárkaté zvěře podle ustanovení § 39 zákona o myslivosti, doporučujeme ke zvýšení účinnosti přijatých opatření dále:
a) navázat spolupráci se zemědělsky hospodařícími subjekty a s vlastníky lesů
a projednat s nimi konkrétní podmínky a rozsah opatření přijatelných jak ze strany uživatelů honiteb, tak i ze strany vlastníků honebních pozemků s cílem zlepšit podmínky k lovu spárkaté zvěře ve velkých lánech vysokých plodin vytvořením průseků nebo pásů nízkých plodin apod.,
a projednat s nimi konkrétní podmínky a rozsah opatření přijatelných jak ze strany uživatelů honiteb, tak i ze strany vlastníků honebních pozemků s cílem zlepšit podmínky k lovu spárkaté zvěře ve velkých lánech vysokých plodin vytvořením průseků nebo pásů nízkých plodin apod.,
b) při jednání s vlastníky nebo nájemci, kteří zemědělsky hospodaří na honebních pozemcích zdůraznit, že provedení opatření uvedených ad a) je povinností vlastníka (nájemce) honebního pozemku k zabránění škod působených zvěří podle § 53 zákona o myslivosti s tím, že provedení takových opatření zlepšuje postavení vlastníka honebního pozemku v jednání s uživatelem honitby o náhradě škody způsobené zvěří, i v případném soudním sporu o náhradu škody,
c) doporučit uživatelům honiteb, aby mimo dobu nouze nekrmili nebo nepřikrmovali spárkatou zvěř, s výjimkou odváděcího přikrmování ve velkých lesních komplexech.
Uvedená doporučení platí až do odvolání, nejdéle však do 31. 3. 2011 a budou realizována diferencovaně podle konkrétních podmínek, které budou v obvodu působnosti každého orgánu státní správy myslivosti co nejobjektivněji zjištěny.
Ministerstvo zemědělství dále projedná s právnickými osobami, které hospodaří s majetkem státu, nebo majetek státu spravují, aby zvýšily ve svých režijních honitbách odlovy výše uvedených druhů zvěře intenzivnější motivací personálu a aby ve svých pronajatých honitbách daly důraz na vypracování plánu mysliveckého hospodaření tak, aby byla zajištěna redukce početních stavů těchto druhů zvěře na stavy cílové.
Žádáme Vás o postoupení tohoto metodického pokynu v rámci metodické a odborné pomoci všem obecním úřadům obcí s rozšířenou působností.
Ing. Martin Ž i ž k a, Ph.D.
vrchní ředitel sekce lesního hospodářství
Komentář
O vysokých stavech spárkaté zvěře a působených škodách v lesích a na zemědělských plodinách se v naší republice hovoří a píše již více než 50 let, bohužel doposud bez jakéhokoliv výsledku.
Vydaný Metodický pokyn ministerstva zemědělství je jedním z dalších pokusů, jak k redukci stavů zvěře dospět. Bezpochyby jde o krok správným směrem, v rámci platné legislativy nebylo asi možno více očekávat.
Je ovšem otázkou, jak dalece budou doporučovaná opatření účinná. Orgány státní správy jen velmi těžko mohou kontrolovat skutečné stavy zvěře a konkrétní výši odstřelu. Jaké druhy zvěře a v jakých počtech se v honitbě (přesněji v určité oblasti) bez nadměrných škod uživí, mohou stanovit a ovlivnit především vlastníci pozemků společně s uživateli honiteb. Současná legislativa a zažité zvyklosti z nedávno minulých let toto řešení především ve společenstevních honitbách prakticky neumožňují, a to zejména tam, kde myslivecká sdružení na snížení stavů zvěře nemají zájem. Prvním účinným krokem by v těchto případech asi bylo zvýšení nájemného a jednodušší cesta k vymáhání náhrad za způsobené škody (snad návrat k rozhodčím komisím?).
Pokud bychom chtěli snížení stavů spárkaté zvěře skutečně dosáhnout, museli bychom se zamyslet nad stavem minimální výměry vlastních honiteb i nad povolenými způsoby a dobou lovu. Jestliže v obdobných přírodních a společenských podmínkách v sousedních zemích (Rakousko, Německo) jsou vlastní honitby výrazně menší, způsoby lovu méně omezené a doby lovu delší, nevidím žádný důvod, proč bychom nemohli obdobně postupovat i u nás, a to bez žádostí a mimořádných povolení státní správy. Alespoň část z těchto opatření lze při dobré vůli řešit úpravou prováděcích vyhlášek ministerstva zemědělství.
Ale zpět k Metodickému pokynu. Je zásadní otázkou, jak dalece budou orgány státní správy na nižších stupních – v krajích a pověřených obcích – tento pokyn respektovat a prosazovat. Dosavadní zkušenosti jsou v tomto směru bohužel spíše špatné – před mysliveckou vášní nejsou ušetřeni ani státní úředníci.
Ing. Ctibor Záruba
