V Bruselu dne 15. října 2008

„Evropští zemědělci musí ve stále konkurenčnějším prostředí vynést svůj významný trumf – kvalitu,“ řekla komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischer Boelová. „Zemědělci EU musí nabízet produkty s jakostí, jakou spotřebitelé požadují, ručit za tuto jakost a, co je snad nejdůležitější, účinně o ní informovat. V EU máme celou řadu nástrojů politiky a zvláštních systémů jakosti. Od lidí, kteří jsou do věci zapojeni, se chci dovědět, zda tato opatření fungují hladce, a co je případně ještě třeba ještě udělat.“ Komisařka pro zdraví Androulla Vassiliouová prohlásila: „Velmi mě těší, že se podílím na vydání této zelené knihy o kvalitě potravin, která našim občanům poskytne příležitost zahrnout nás do svých očekávání a získat sebejistotu, pokud jde o kvalitu potravin. Zelená kniha nám také zajistí příspěvky k otázce, jak můžeme dále rozvíjet informování o kvalitě potravin, které je již stanoveno stávajícími právními předpisy zaručujícími, že se potraviny v EU produkují na základě velmi náročných norem pro bezpečnost potravin, včetně zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a hygienických předpisů.“

Pro zemědělce jakost znamená dodávat produkty se správnými vlastnostmi (jako je procento libového masa) a na základě správných způsobů hospodaření (jako jsou zvláštní postupy zajišťující dobré životní podmínky zvířat). Týká se to všeho od komodit produkovaných podle základních norem až po produkty s vysokou přidanou hodnotou, které jsou výsledkem uplatnění náročných produkčních metod.

Zároveň produkty z nově se rozvíjejících zemí s nízkými produkčními náklady vyvíjejí větší tlak na zemědělce EU, a to doma i ve třetích zemích. Tento proces je podporován globalizací, obchodními dohodami, volnějšími trhy a menší ochranou hranic. Uvedeným problémům se zemědělci EU musí postavit čelem. Již se řídí některými z nejnáročnějších požadavků na hospodaření ve světě a mají potřebné know-how, aby mohli dodávat produkty takové jakosti, jakou požaduje trh.Proto je Komise přesvědčena, že zemědělci EU by na tyto požadavky neměli pohlížet jako na břemeno, nýbrž jako na skutečnou příležitost učinit z nich svou výhodu, a to tím, že budou dodávat přesně to, co spotřebitelé chtějí, že své produkty na trhu jasně odliší a že je na oplátku budou prodávat za vyšší cenu.

Zelená kniha je rozdělena na tři oddíly, které se zabývají: základními požadavky na produkci a obchodními normami; specifickými systémy jakosti EU, jako jsou zeměpisná označení, tradiční speciality a ekologické zemědělství; a systémy certifikace jakosti potravin.

Zelená kniha nastoluje například tyto otázky:

–       Mělo by být označování místa produkce primárních produktů povinné (EU nebo třetí země)?

–       Měl by být umožněn prodej produktů, které nesplňují obchodní normy z estetických důvodů?

–       Měla by existovat pravidla EU pro vymezení termínů jako „horský produkt“ nebo „selský produkt“?

–       Jak by se měl vytvářet systém zeměpisných označení?

–       Jak lze systém zeměpisných označení účinněji chránit ve třetích zemích?

–       Jak lze dosáhnout toho, aby jednotný trh EU s ekologickými produkty fungoval lépe?

–       Jak můžeme zvýšit produkci kvalitních produktů v nejodlehlejších regionech EU?

–       Jsou potřebné nové systémy EU, zejména ohledně ochrany životního prostředí, a pokud ano, jak udržíme administrativní zátěž na co nejnižší úrovni?

–       Jak se můžeme vyhnout riziku, že systémy certifikace uvedou spotřebitele v omyl?

Zdroj: www.europa.eu