Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

Pracovněprávní důsledky nového zákona o nemocenském pojištění

24/11/08

Pracovněprávní důsledky nového zákona o nemocenském pojištění

Pracovněprávní důsledky nového zákona o nemocenském pojištění  
7.11.2008, Doc. JUDr. Margerita Vysokajová CSc., Zdroj: Verlag Dashöfer
Jaká práva má zaměstnavatel vůči "nemocným" zaměstnancům, kteří si léčebný režim představují jinak než lékař?
Od 1.  ledna 2009, kdy nabývá  účinnosti nový zákon č. 187/2006 Sb.,  o nemocenském pojištění (dále jen  „ZNP"), lze očekávat významné změny také v oblasti pracovněprávních vztahů.
Povinnosti zaměstnance v době pracovní neschopnosti
V rámci režimu dočasně práce neschopného  má zaměstnanec mimo jiné stanovenu také povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek (srov. § 56 odst. 2 písm. b) ZNP). Za místo pobytu se považuje místo, které zaměstnanec sdělil ošetřujícímu lékaři při vzniku dočasné pracovní neschopnosti, nebo místo, na které změnil pobyt v době pracovní neschopnosti s předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře. Pokud byla zaměstnanci povolena změna místa pobytu období prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti, je zaměstnanec povinen tuto změnu místa pobytu předem písemně nebo jinak prokazatelně oznámit zaměstnavateli(srov. § 56 odst.  3 ZNP).
Práva  a povinnosti zaměstnavatele v rámci kontroly dodržování léčebného režimu zaměstnancem
Podle zákona o nemocenském pojištění je zaměstnavatel oprávněn požadovat od ošetřujícího lékaře informaci o místě pobytu zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti a o rozsahu a době povolených vycházek (§ 65 ZNP). Zaměstnavatel má právo kontrolovat, zda zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným, dodržuje v období prvních 14 kalendářních dnů  pracovní neschopnosti stanovený režim, pokud jde o povinnost zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. Zaměstnanec musí zaměstnavateli provedení takové kontroly umožnit.
Pokud zaměstnavatel při kontrole zjistí, že zaměstnanec porušil výše uvedené povinnosti v rámci léčebného režimu, je povinen vyhotovit o kontrole písemný záznam s uvedení skutečností představujících porušení tohoto režimu. Stejnopis tohoto záznamu doručí zaměstnavatel zaměstnanci, okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa pobytu zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti a ošetřujícímu lékaři zaměstnance. Tohoto lékaře je zaměstnavatel také oprávněn požádat o zhodnocení zjištěných případů porušení léčebného režimu.
Zaměstnanec je povinen oznámit zaměstnavateli důvody své nepřítomnosti v místě pobytu v době kontroly, a to nejpozději v pracovní den následující po dni této kontroly, popř. po dni, kdy se o ní dověděl (§ 64 odst. 1  písm.  f) ZNP).
V případě porušení povinností stanovených v rámci léčebného režimu v době prvních 14 dní dočasné pracovní neschopnosti může zaměstnavatel se zřetelem na závažnost tohoto porušení snížit nebo neposkytnout náhradu mzdy (platu).Za porušení povinností zdržovat se v místě pobytu a dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek však nemůže dát  zaměstnanci výpověď ani s ním okamžitě zrušit pracovní poměr(srov. § 57 ZP).
Po uplynutí prvních 14 dní pracovní neschopnosti zaměstnance již nemůže zaměstnavatel provádět sám kontrolu dodržování léčebného režimu, je však oprávněn dát příslušné správě sociálního zabezpečení podnět k takové kontrole i ke kontrole důvodnosti trvání dočasné pracovní neschopnosti (§ 65 odst. 2 ZNP). Správa sociálního zabezpečení je pak povinna provést kontrolu do 7 dnů od obdržení žádosti a o výsledku kontroly neprodleně zaměstnavatele písemně informovat (§ 76 odst. 1 ZNP).