Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě)

Očekává se, že zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ZNP) bude účinný od 1. 1. 2009. Tímto zákonem dojde ke sjednocení právní úpravy nemocenského pojištění, protože se vztahuje nejen na zaměstnance, ale i na příslušníky Policie ČR, Celní správy ČR, Vězeňské služby ČR, Bezpečnostní a informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace a na vojáky z povolání.

Ustanovení § 192, 193 a 194 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ZP) se použije ode dne účinnosti zákona o nemocenském pojištění, tedy od 1. 1. 2009.

Podle ZNP bude pojištěnci náležet nemocenské od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény (dále jen DPN), pokud podmínky pro vznik nároku byly splněny v době trvání pojištění nebo v době přerušení pojištění.

Náhrada mzdy

V době prvních 14 kalendářních dnů DPN bude zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohody o pracovní činnosti náležet náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti (dále jen náhrada mzdy při DPN), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle ZNP, jinými slovy: pokud zaměstnání založilo účast na nemocenském pojištění. Zaměstnavatelé tedy jako doposud musí znát podmínky účasti na nemocenském pojištění, protože budou i nadále oznamovat okresní správě sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) nástup do zaměstnání pouze těch zaměstnanců, kteří jsou účastni nemocenského pojištění.

Náhradu mzdy při DPN bude poskytovat zaměstnavatel ze svých prostředků, přičemž o polovinu zákonem stanovené a vyplacené náhrady mzdy za dobu DPN sníží odvod pojistného na sociální zabezpečení za příslušný měsíc. Poskytne-li více než stanoví zákon, musí ze svých prostředků plně hradit tu část náhrady mzdy za dobu DPN, která byla zaměstnancům poskytnuta nad zákonem stanovenou výši.

Náhrada mzdy při DPN přísluší zaměstnanci v období prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN pouze za dny, které jsou jeho pracovními dny (jedná se o plánované směny), a za svátky, za které zaměstnanci přísluší náhrada mzdy podle § 115 odst. 3 zákoníku práce nebo se mu plat nekrátí (viz § 135 odst. 1 zákoníku práce), pokud v těchto jednotlivých dnech splňuje podmínky nároku na výplatu nemocenského podle ZNP a pokud pracovní poměr trvá, ne však déle než do dne vyčerpání podpůrčí doby určené pro výplatu nemocenského podle § 26 a násl. ZNP. Znamená to, že zaměstnavatel musí sledovat čerpání podpůrčí doby stanovené tímto zákonem, aby nepřiznal náhradu mzdy při DPN  neoprávněně, tedy v době, kdy je již podpůrčí doba vyčerpána.

Podpůrčí doba

Podpůrčí doba trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. V odůvodněných případech a při splnění zákonem podmínek může být podpůrčí doba prodloužena maximálně o dalších 350 kalendářních dnů.

U poživatele starobního nebo plného invalidního důchodu se  nemocenské vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 15. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž končí pojištěná činnost. Při více dočasných pracovních neschopnostech v jednom kalendářním roce se nemocenské vyplácí v tomto roce nejvýše po dobu 70 kalendářních dnů poskytování dávky. Pokud například poživatel starobního důchodu, který má uzavřen pracovní poměr na celý rok 2009, vyčerpá při opakovaných nemocech nebo při jedné dlouhodobé nemoci v tomto roce plných 70 kalendářních dnů, a opět onemocní, nebude mu již vznikat nárok na náhradu mzdy při DPN.

Náhrada mzdy při DPN nepřísluší za první 3 pracovní dny. Podle již schválené změny v ZNP se mění též § 192 ZP v tom směru, že při nařízené karanténě bude náležet náhrada mzdy i za první 3 pracovní dny jejího trvání a sazba pro výpočet náhrady se stanoví ve výši 25 %. Od čtvrtého pracovního dne karantény přísluší sazba ve výši 60 % stejně jako v případě nemoci.

Náhrada mzdy přísluší jen za pracovní dny (plánované směny). Podle § 78 odst. 1 písm. c) ZP se směnou rozumí ta část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen odpracovat na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn.

Pokud vznikla DPN ode dne, kdy již zaměstnanec celou směnu odpracoval, začne běžet prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN následujícím kalendářním dnem. Takto bude posuzován i případ, kdy zaměstnanec odpracuje celou směnu a poté je v tomto dni hospitalizován ve zdravotnickém zařízení. Odpracuje-li zaměstnanec jen část své směny, začíná běžet prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN již tímto dnem.

Souběh nároků na výplatu dávek

Při souběhu nároků na výplatu dávek podle § 48 odst. 1 ZNP vzniká přednostně nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství před nárokem na výplatu ostatních dávek a náhrada mzdy při DPN nenáleží. Při souběhu nároku na výplatu nemocenského z důvodu DPN v době, kdy trvá nárok na výplatu nemocenského z důvodu karantény, vyplácí se nemocenské z důvodu DPN až po ukončení podpůrčí doby u nemocenského z důvodu karantény. To platí i naopak. Náhrada mzdy při DPN v takovém případě nepřísluší.

Pokud vznikne zaměstnanci právo na náhradu mzdy při DPN, nepřísluší mu současně náhrada mzdy z důvodu jiné překážky v práci.

Náhrada mzdy při DPN je specifickým druhem náhrady ušlého příjmu, a  má proto stanoven zvláštní právní režim, pokud jde o podmínky vzniku práva na tuto náhradu.

Předpoklady pro vznik práva na náhradu mzdy při DPN:

Nárok na výplatu náhrady při DPN nevznikne v době:

Výše náhrady a její stanovení

Při výpočtu náhrady mzdy při DPN se vychází z průměrného hodinového výdělku pro pracovněprávní účely vypočtený v souladu s § 351 a násl. ZP. Nutno upozornit na to, že průměrný výdělek se zjišťuje vždy k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí z rozhodného období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí. Pokud bude nemoc trvat tak, že v rámci prvních 14 kalendářních dnů DPN připadne čtvrtý, případně další pracovní den/dny do jednoho čtvrtletí a následující pracovní den/dny až do 14. kalendářního dne DPN do následujícího čtvrtletí, budou se pro výpočet náhrady mzdy při DPN používat 2 průměrné hodinové výdělky.

Příklad:

Náhrada mzdy při DPN bude náležet od 26. 3. 2009 (tj. od 4. pracovního dne DPN) do 5. 4. 2009. Od 6. 4. 2009 bude náležet nemocenské za kalendářní dny až do ukončení pracovní neschopnosti. Pro výpočet náhrady mzdy při DPN bude za dobu od 26. 3. 2009 do 31. 3. 2009 použit průměrný výdělek platný k 1. 1. 2009 a pro výpočet náhrady mzdy za dobu od 1. 4. 2009 do 5. 4. 2009 průměrný výdělek platný k 1. 4. 2009. Doplňujeme, že  náhrada mzdy bude poskytnuta jen za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny.

Tento průměrný hodinový výdělek se dále upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského podle § 21 odst. 1 písm. a) ZNP s využitím tří redukčních hranic.

Pro rok 2009 jsou stanoveny tyto redukční hranice:

I.                         786 Kč

II.                      1 178 Kč

III.                     2 356 Kč

Pro účely výpočtu náhrady mzdy při DPN se musí tyto redukční hranice vázané na kalendářní den převést na hodinové vynásobením koeficientem 0,175 a poté se zaokrouhlí na haléře směrem nahoru.

786 x 0,175  = 137,55 Kč,

1 178 x 0,175 = 206,15 Kč,

2 356 x 0,175 = 412,30 Kč.

S použitím těchto hodinových redukčních hranic se provede redukce průměrného hodinového výdělku takto:

do výše první redukční hranice se započte 90 % průměrného hodinového výdělku,

rozdíl mezi druhou a první redukční hranicí se započte ve výši 60 %,

rozdíl mezi třetí a druhou redukční hranicí se započte ve výši 30 %,

k částce průměrného hodinového výdělku nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

137,55 x 90 % = 123,795 Kč

(206,15 – 137,55) x 60 % = 41,16 Kč

(411,30 – 206,15) x 30 % = 61,845 Kč

Maximální redukovaný průměrný výdělek činí: 123,795 + 41,16 + 61,845 = 226,80 Kč.

Náhrada mzdy při DPN náleží od 4. pracovního dne ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku, tj. maximálně 226,80 x 60 % = 136,08 Kč za hodinu.

Náhrada mzdy při nařízené karanténě náleží od 1. pracovního dne do 3. pracovního dne ve výši 25 % redukovaného průměrného hodinového výdělku, tj. maximálně 226,80 x 25 % = 56,70 Kč za hodinu, od 4. dne karantény náleží náhrada mzdy ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku, tj. maximálně 226,80 x 60 % = 136,08 Kč za hodinu.

Hodinová náhrada mzdy se dále násobí počtem hodin, které zaměstnanec neodpracoval v období prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN. Takto zjištěná celková výše náhrady se zaokrouhlí buď na celé koruny nahoru tak, jako se zaokrouhluje mzda a plat (viz. 142 odst. 2 ZP) nebo se uplatní matematický způsob zaokrouhlení.

Příklad:

Redukce se provede takto:

částka do 137,55 Kč se započte ve výši 90 %, tj. 123,795 Kč. Rozdíl mezi druhou a první redukční hranicí se započte ve výši 60 %, tj. (206,15 – 137,55) x 60 % = 41,16 Kč. Částka přesahující druhou redukční hranici se započte ve výši 30 %, tj. (255,46 – 206,15) x 30 % = 14,793 Kč.

Redukovaný průměrný výdělek činí: 123,795 + 41,16 + 14,793 = 179,748 Kč. Náhrada mzdy při DPN  ve výši 60 %: 179,748 x 60 % = 107,849 Kč za hodinu.

Splatnost náhrady mzdy při DPN

Náhrada mzdy při DPN je splatná se mzdou za příslušné období. Náhrada mzdy nebo platu se poskytuje na základě dokladů stanovených pro uplatnění nároku na nemocenské, a to v nejbližším výplatním termínu po předložení těchto dokladů. Zaměstnavatel musí stanovit, do kdy nejpozději před výplatním termínem je nutné doklady pro poskytnutí náhrady mzdy nebo platu předložit, aby náhrada mzdy mohla být v tomto výplatním termínu vyplacena. Pokud zaměstnanec předloží příslušné doklady později, poskytne zaměstnavatel náhradu při DPN až v následujícím výplatním termínu.

Trvá-li DPN déle než 14 kalendářních dnů, je ošetřující lékař povinen vystavit zaměstnanci potvrzení o jejím trvání vždy ke 14. kalendářnímu dni.

Jestliže zaměstnavatel v případě včasného předložení dokladů zaměstnancem nevyplatí zaměstnanci náhradu mzdy při DPN nebo její část ani do 15 dnů po uplynutí splatnosti (výplatní termín), může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr podle § 56 písm. b) ZP.

Má-li zaměstnanec za pracovní den, v němž mu vzniklo nebo zaniklo právo na náhradu mzdy při DPN, také právo na mzdu nebo plat za část pracovní doby, náleží mu za tento den jen poměrný díl náhrady mzdy při DPN připadající na tu část pracovní doby, za kterou mu nenáleží mzda nebo plat.

Náhradu mzdy při DPN lze dohodnout nebo stanovit i za první 3 pracovní dny DPN a nad rámec redukčních hranic. V takovém případě však nesmí výše náhrady  připadající na 1 hodinu převýšit průměrný hodinový výdělek zaměstnance. Náhrada mzdy při DPN poskytnutá nad rámec zákonem stanovených podmínek podléhá zdanění a též se z ní odvádí zdravotní pojištění a sociální zabezpečení. Toto dobrovolné plnění musí plně hradit zaměstnavatel ze svých prostředků.

Zákonná výše nebo výše dohodnutá nebo stanovená vnitřním předpisem se vždy snižuje o 50 % v případě, že DPN přivodil zaměstnanec:

Zaměstnavatel je oprávněn kontrolovat, zda zaměstnanec, který byl uznán DPN, dodržuje v období prvních 14 dnů DPN stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost stanovenou v § 56 odst. 2 písm b) ZNP, tj. zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. Zaměstnavatel je povinen v případě zjištění porušení stanovených povinností zaměstnancem vyhotovit o kontrole písemný záznam s uvedením skutečností, které znamenají porušení tohoto režimu. Stejnopis tohoto záznamu musí zaměstnavatel doručit zaměstnanci, který tento režim porušil, okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa pobytu zaměstnance v době DPN a ošetřujícímu lékaři. Zaměstnavatel je oprávněn požádat ošetřujícího lékaře, který stanovil zaměstnanci režim dočasně práce neschopného pojištěnce, o sdělení tohoto režimu v rozsahu, který je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat, a o zhodnocení zaměstnavatelem zjištěných případů porušení tohoto režimu.

Zaměstnanec je povinen umožnit zaměstnavateli kontrolu dodržování svých povinností v době prvních 14 dnů DPN, kdy má stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce. Pokud zaměstnanec v době prvních 14 dnů DPN porušil povinnosti vyplývající z režimu dočasně práce neschopného zaměstnance, může zaměstnavatel se zřetelem na závažnost porušení těchto povinností náhradu mzdy při DPN snížit nebo neposkytnout. Zaměstnavatel může též požádat příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení o provedení kontroly v době prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN včetně možnosti dát tomuto orgánu podnět ke kontrole důvodnosti trvání pracovní neschopnosti zaměstnance.

V případě, že zaměstnanec pracuje na základě dohody o pracovní činnosti, přísluší mu za dobu prvních 14 kalendářních dnů DPN (karantény) náhrada odměny z dohody o pracovní činnosti, pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 192 a 193 ZP. V dohodě o pracovní činnosti není zaměstnavatel povinen zaměstnanci rozvrhnout pracovní dobu. Pro účely poskytnutí náhrady odměny z dohody o pracovní činnosti však zaměstnavatel musí předem stanovit rozvržení pracovní doby do směn. Jde o fiktivní rozvrh sjednaného rozsahu pracovní doby, podle kterého zaměstnanec nemusí konat práci, avšak který je nezbytný v případě DPN. Podle takového rozvrhu bude zaměstnanci vyplácena v případě DPN náhrada odměny z dohody o pracovní činnosti.

Obdobně se bude postupovat i u zaměstnance podle § 317 ZP, kdy zaměstnanec nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje.

V případě pružné pracovní doby náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu při DPN za průměrnou délku směny.

Pro konto pracovní doby nejsou stanoveny žádné odchylky a platí, že náhrada mzdy při DPN přísluší jen za dny, na které zaměstnanci připadla směna podle stanoveného rozvrhu směn.