Nadšení z ekopaliva tlumí potravinová krize

Už už to vypadalo, že lidstvo našlo recept, jak vyčistit vzduch od škodlivin, které do něj vypouštějí osobní a nákladní automobily. Že "špinavý" benzín nahradí čistší paliva, která nezatěžují ovzduší emisemi CO2.

Nadšení zastánci biopaliv ale letos dostali studenou sprchu. Ukázalo se totiž, že pro lidi ani životní prostředí nemusí být vždycky jenom prospěšná.

Podle původního plánu Evropské komise z ledna roku 2008 měla do roku 2020 celá jedna desetina všech paliv určených pro silniční dopravu pocházet z obnovitelných zdrojů. Čili ze solární, větrné nebo vodní energie. A z biopaliv.

Podle americké studie publikované ve vědeckém časopise Science ale není o co stát: některá biopaliva jsou podle ní dokonce 400krát méně ekologická než ropa.

Ani z výfuku, ani z komína

Problém spočívá v tom, že biopaliva produkují oxid uhličitý ještě dříve, než si je natankujeme do svého auta. Farmáři, kteří vykácejí kus pralesa, aby na tomto místě pěstovali cukrovou třtinu na ethanol, pokácí stromy, které CO2 předtím pohlcovaly.

"Pokud se snažíte zmírnit globální oteplování, nemá jednoduše smysl využívat půdu na produkci biopaliv," citovala agentura AFP jednoho z autorů studie Joea Fargioneho. "Všechna biopaliva, která nyní používáme, způsobují destrukci životního prostředí, ať už přímo, nebo nepřímo."

Poptávka po biopalivech, která se většinou vyrábějí z obilovin a olejných semen, vzbudila velký zájem u zemědělců v Brazílii, Indonésii, ale i v – na zemědělství zaměřených – státech Evropské unie.

Ochránci přírody ovšem tvrdí: Biopaliva z obilí a olejných semen zvedají ceny potravin a nutí zemědělce, aby je pěstovali na stále větší ploše. Tu získávají vykácením původních pralesů nebo vysoušením mokřadů.

"Vytváření zásob biopaliv z rostlin, třeba palmového oleje, jednoduše nedává ekologický smysl," řekla jedna z autorek už zmiňované studie Emily Fitzherbertová z Univerzity ve východní Anglii.

Hrozba pro biologickou rozmanitost

Kácení pralesů kvůli nové zemědělské půdě navíc snižuje biologickou rozmanitost v oblasti. Přestože palmové plantáže v průběhu růstu vstřebávají oxid uhličitý, vypouštěný při spalování fosilních paliv, nikdy nenahradí původní prales.

Podle studie publikované na prosincové konferenci států OSN v polské Poznani by takové vstřebávání trvalo zhruba 75 let.

Vůbec nejhůř je na tom Indonésie, kde každý rok zmizí dva milióny hektarů lesa. Potrvá tak dlouhých 423 let, než začnou mít úspory CO2 z indonéského palmového oleje nějaký efekt.

Druhou nejméně efektivní oblastí je Amazonie, kde se kvůli biopalivům pěstuje sója. Než se projeví pozitivní vliv zdejších biopaliv na světové klima, uplyne podle propočtů 319 let.

"Zachovat tropický les nepoškozený je lepší cesta, jak bojovat proti změnám klimatu, než jejich přeměna na plantáže pro pěstování biopaliv," tvrdí mezinárodní tým vědců v časopise Biologie ochrany přírody.

Ne všechna rostlinná biopaliva jsou ale podle vědců neekologická. Chválí například ta z prérijní trávy, která sama neustále dorůstá a není kvůli ní třeba nic kácet.

Třicet milionů chudých

Podle zprávy společnosti Oxfam mohou biopaliva i za třicetiprocentní nárůst světových cen potravin. V jeho důsledku se 30 milionů lidí ocitlo na hranici chudoby.

"Poptávka bohatých zemí po biopalivech pro dopravu působí potravinovou inflaci," řekl autor studie Rob Bailey. "Obilné rezervy jsou teď rekordně nízké."

Bohaté země utratily loni za podporu biopaliv téměř 15 miliard dolarů. Levnější brazilský ethanol, který celosvětové zásoby potravin ovlivňuje mnohem méně, ale blokovaly.

"I když kvalita úrody pro výrobu paliva převyšuje kvalitu potřebnou pro potraviny, stejně se úroda používá na výrobu paliva," kritizoval Bailey

Osm rozvojových zemí chce dokonce na Evropu kvůli nespravedlivým podmínkám při obchodování s biopalivy podat stížnost u Světové obchodní organizace.

Dopis podepsali ambasadoři z Argentiny, Brazílie, Kolumbie, Malawi, Mozambiku, Sierry Leone, Indonésie a Malajsie.

Biopaliva ale způsobila počátkem prosince rozkol i uvnitř EU. Návrh snížit hranici pro biopaliva a obnovitelné zdroje v celkovém objemu silniční dopravy do roku 2020 na šest procent neprošel. Některé státy chtějí mermomocí zachovat původní ambiciózní plán.

"Negativní sociální důsledky pěstování biopaliv a jejich negativní vliv na životní prostředí už dnes téměř nikdo nezpochybňuje," přiznal i vedoucí vyjednavač Evropského parlamentu ve věcech "zelených" pohonných hmot Claude Turmes.