Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

K novele zákona o hnojivech

20/01/09
smf

Novela zákona č. 156/1998 Sb. o hnojivech začíná platit od 23.1.2009.

Novela zákona č. 156/1998 Sb. o hnojivech nabývá účinnosti  od 23.1.2009.

Připomínám dvě důležité části zákona o hnojivech a sice § 8 Skladování hnojiv a § 9  Používání hnojiv, pomocných látek, upravených kalů a sedimentů. (důležité změny označeny barevně)

§ 8
Skladování
 
             
       (1) Zemědělský podnikatel11), výrobce3a), dovozce3a) nebo dodavatel, který skladuje hnojiva, popřípadě pomocné látky, je povinen hnojiva nebo pomocné látky
a)                 uskladnit odděleně,
b)                 označit čitelným způsobem,
c)                  zajistit, aby nedošlo k jejich smísení s jinými látkami,
d)                 evidovat, zejména vést dokladovou evidenci o příjmu, výdeji a skladovaném množství hnojiv nebo pomocných látek.
           
      (2) Osoby podle odstavce 1 jsou povinny činit opatření k zabránění úniku tekutých hnojiv a zabezpečit zjišťování jejich úniku způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na statková hnojiva.
 
            (3) Zemědělští podnikatelé11)hospodařící na zemědělské půdě jsou při skladování hnojiv ve zranitelných oblastech12) povinni dodržovat ustanovení zvláštního právního předpisu12a).
 
            (4) Hnojiva musí být skladována tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vod.  Do hnojiv nesmějí být vnášeny rizikové prvky nebo rizikové látky, které by mohly narušit vývoj kulturních rostlin nebo ohrozit potravní řetězec.
  
           (5) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob skladování hnojiv a pomocných látek, kapacitu skladovacích prostor a způsob zjišťování úniku tekutých hnojiv.
 
 
§ 9
 
Používání hnojiv, pomocných látek, upravených kalů a sedimentů
 
            (1) Zemědělští podnikatelé11) jsou povinni používat hnojiva, pomocné látky, upravené kaly a sedimenty způsobem stanoveným tímto zákonem, zákonem o odpadech a zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu12b). Hnojivy, pomocnými látkami a upravenými kaly nesmějí být při jejich používání vnášeny do půdy rizikové prvky nebo rizikové látky v množství, které pro hnojiva a pomocné látky stanoví ministerstvo vyhláškou a pro upravené kaly stanoví zvláštní právní předpis12c). Sedimenty nesmějí být používány, pokud obsah rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu a v půdě, na kterou mají být použity, a další vlastnosti sedimentu překročí limity stanovené prováděcím právním předpisem.
           
         (2) Hnojiva a pomocné látky nesmějí být používány na zemědělské půdě a lesních pozemcích, pokud
a)      jejich vlastnosti neumožňují rovnoměrné pokrytí pozemku,
b)      způsob jejich použití nevede k rovnoměrnému pokrytí pozemku; to neplatí v případě diferencovaného hnojení na základě údajů o vlastnostech půdy nebo stavu porostu a v případě hnojení ve zranitelných oblastech12),
c)      jejich použití může vést k poškození fyzikálních, chemických nebo biologických vlastností zemědělské půdy, lesního pozemku nebo pozemků sousedících s tímto pozemkem, popřípadě i jeho širšího okolí,
d)      půda, na kterou mají být použity, je
            1.            zaplavená,
            2.            přesycená vodou,
            3.            pokrytá vrstvou sněhu vyšší než 5 cm, nebo
            4.            promrzlá tak, že povrch půdy do hloubky 5 cm přes den nerozmrzá;
 
toto ustanovení se nevztahuje na hnojení vedlejšími či hlavními produkty vzniklými při pěstování rostlin a na ponechání výkalů a moči hospodářských zvířat na zemědělské půdě.
        
         (3) Ustanovení odstavce 2 platí pro používání upravených kalů a sedimentů na zemědělské půdě obdobně. Zemědělský podnikatel11) nesmí používat upravené kaly, pokud mu nebyl předán program použití kalů1a). Tento program musí být uchováván pro potřeby odborného dozoru po dobu 7 let od použití upravených kalů.
 
        (4) Organická hnojiva vzniklá anaerobní fermentací při výrobě bioplynu smějí být používána na zemědělské půdě a lesních pozemcích pouze pokud jsou registrována podle tohoto zákona; to neplatí, jsou-li vyrobena výhradně ze statkových hnojiv.
 
         (5) Zemědělští podnikatelé11) hospodařící na zemědělské půdě ve zranitelných oblastech12) jsou povinni používat hnojiva a pomocné látky v souladu se zvláštním právním předpisem12a).
       
         (6) Zemědělští podnikatelé11) jsou povinni řádně vést evidenci o hnojivech a pomocných látkách použitých na zemědělské půdě a lesních pozemcích; tato povinnost se nevztahuje na evidenci vedlejších produktů při pěstování kulturních rostlin, s výjimkou slámy. Zemědělští podnikatelé11) jsou povinni řádně vést evidenci též o upravených kalech a sedimentech použitých na zemědělské půdě. Zemědělští podnikatelé, kteří používají upravené kaly na zemědělské půdě, jsou povinni zaslat ústavu nejpozději 14 dnů před jejich použitím hlášení podle prováděcího právního předpisu.
          
         (7) Evidence podle odstavce 6 se vede o množství, druhu a době použití hnojiv, pomocných látek, upravených kalů a sedimentů podle jednotlivých pozemků, plodin a let a uchovává se nejméně 7 let. Na požádání ústavu jsou zemědělští podnikatelé11) povinni evidenci předložit a umožnit ověření v ní uvedených údajů.
 
         (8) Záznam o použití hnojiva, pomocné látky, upraveného kalu nebo sedimentu musí být v evidenci proveden do 1 měsíce od ukončení jeho použití.
         
         (9) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)                 způsob používání hnojiv a pomocných látek na zemědělské půdě a lesních pozemcích,
b)                 způsob vedení evidence o použití hnojiv, pomocných látek a upravených kalů,
c)                  způsob hlášení o používání upravených kalů.
 
      (10) Ministerstvo a Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou podmínky a způsob používání sedimentů na zemědělské půdě, způsob vedení evidence o použití sedimentů, limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu a v půdě, na kterou má být použit, požadavky na další fyzikálně-chemické a biologické vlastnosti sedimentu a postupy rozboru sedimentů a půdy, včetně metod odběru vzorků.
 


11) § 2e odst. 1 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.
12) § 33 zákona č. 254/2001 Sb. , o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).
12a) Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech.
12b) § 33 odst. 1 a 3 zákona č. 185/2001 Sb.
      Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.  
12c) Například vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, ve znění vyhlášky č. 504/2004 Sb.

 

Upravil: ing.Smítal