Komentář § 223

Je třeba rozlišovat krácení dovolené z důvodu omluvené nepřítomnosti, z důvodu neomluvené nepřítomnosti a z důvodů výkonu trestu odnětí svobody a vazby. Zatímco z důvodů omluvených překážek v práci, výkonu trestu odnětí svobody a vazby je zaměstnavatel povinen dovolenou krátit, v případě neomluvené absence je však – stejně jako dříve – dána pouze možnost krátit dovolenou.

U zaměstnavatelů, kde působí odborová organizace, lze dovolenou za neomluvenou absenci krátit o 1-3 dny pouze se souhlasem odborové organizace.

Pro praxi je velmi významný nárok každého zaměstnance, jehož pracovní poměr trval po celý kalendářní rok, alespoň na dva týdny dovolené, a to bez ohledu na to, zda ke krácení dovolené došlo z důvodů omluvených či neomluvených překážek v práci.

Při krácení dovolené se nově stanoví krácení dovolené za každých 21 zameškaných směn, namísto dřívějších 22, což je v neprospěch zaměstnance, ale v souladu s ostatními ustanoveními o dovolené.

Při krácení dovolené je třeba se vyvarovat toho, aby se zaměstnanci krátila dovolená z důvodů, které vznikly v předchozím kalendářním roce.

Protože doba mateřské dovolené se považuje za odpracovanou dobu pro účely dovolené a v kalendářním roce trvala více než 60 pracovních dnů, vznikne ženě nárok na dovolenou za kalendářní rok, tedy minimálně 4 týdny.

Ženě nevznikne žádný nárok na dovolenou, protože do konce roku neodpracuje 21 dnů.

Zaměstnanec neodpracoval za dobu pracovního volna bez náhrady mzdy v květnu 23, v červnu 21, v červenci 22 a v srpnu 23 dnů – tedy celkem 89 dnů, a 15 dnů nepracoval z důvodu nemoci. Celkově neodpracoval více než 100 dnů a méně než 121 dnů. Dovolenou mu zaměstnavatel zkrátí o 1/12 nároku, tj. o 20/12 = 1,5 dne.

Zaměstnankyně za uvedené období neodpracovala 23+20+22+21+23+21+10 = 140 dní. Dovolená se jí zkrátí o 2/12 (za 100 dnů o 1/12 a za 40 dní též o 1/12), což vyjádříme: (25/12) x 2 = 5 dní dovolené. Při výpočtu musíme i při krácení zaokrouhlovat na půl den. Zaměstnankyně bude mít nárok na 4 týdny dovolené.

Vzhledem k tomu, že zaměstnanec pracuje s nerovnoměrným rozvrhem směn, je třeba nejprve vypočítat nárok na jeho dovolenou: (165/48) x 5 = 17,18. Při zaokrouhlení na půl den je zaměstnancův nárok na dovolenou 17,5 dne.

Vzhledem k tomu, že pracovní poměr vznikl až 1. 2., sníží se mu nárok o 1/12, tedy o 17,5/12 = 1,46 dne. Při zaokrouhlení na půl den je zaměstnancův nárok na dovolenou 17,5 – 1,5 = 16 dní.

Zaměstnanec z důvodu nemoci neodpracuje celkem 109 dnů, tzn. že se mu jeho roční nárok na dovolenou krátí o 1/12, což je 1,5 dne (viz výše).

Zaměstnanec má tedy nárok na dovolenou v celkové délce (po zkrácení) 14,5 dne.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění