Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

Porovnání konvenčního a ekologického pěstování ozimé pšenice

07/02/09
smf

Porovnání konvenčního a ekologického pěstování ozimé pšenice vzhledem k obsahu mykotoxinů, výnosu a kvalitě. Zdroj: www.agronavigator.cz
 

Porovnání konvenčního a ekologického pěstování ozimé pšenice vzhledem k obsahu mykotoxinů, výnosu a kvalitě
Ve Výzkumném ústavu zemědělském v Kroměříži byly v letech prováděny pokusy, jejichž cílem bylo porovnání obsahu mykotoxinů, výnosu a kvality devíti odrůd ozimé pšenice pěstovaných konvenčním a ekologickým způsobem.
     Ve Výzkumném ústavu zemědělském v Kroměříži byl v letech 2004-2006 založen pokus, jehož cílem bylo porovnání devíti odrůd ozimé pšenice, pěstovaných konvenčním a ekologickým způsobem. Pokusy byly prováděny v nadmořské výšce 235 m, kde průměrná roční teplota je 8,7 °C a roční srážky 599 mm. U konvenčního způsobu pěstování byl použit čtyřhonový osevní postup s 50 %ním zastoupením obilnin, bez kukuřice. U ekologického způsobu pěstování byl použit osmihonový osevní postup (bez kukuřice, s max. 50 %ním zastoupením obilnin).
     Sledováno bylo dosažení pekárenské jakosti pšenice, a to prostřednictvím třech parametrů (hmotnost tisíce semen v g, objemová hmotnost v g/l, obsah proteinů v %). Podle výsledků pokusů byl výnos zrna, HTS a obsah proteinů ozimé pšenice u ekologického způsobu pěstování prokazatelně nižší než u konvenčního pěstování. Jako vhodná předplodina pro ozimou pšenici se v tomto případě ukázal jetel, zejména s ohledem na fixaci dusíku.  
     Průměrný výnos během třech let pěstování ozimé pšenice byl 6,72 t.ha-1. Požadovaný minimální obsah proteinů (11,5 %) byl u konvenčního způsobu pěstování dosažen ve všech případech. Průměrná hodnota obsahu proteinů byla u ekologického pěstování též v limitu, ale ve dvou případech byla nižší než stanovuje předpis. Požadovaná hodnota (760 g.l-1) objemové hmotnosti byla u ekologického způsobu pěstování dodržena ve většině případů. V porostech se vyskytovaly následující druhy plísní rodu Fusarium: Fusarium culmorum, F. graminearum, F. poae a    F. avenaceum. Na základě výsledků nebyl zjištěn žádny výrazný rozdíl v obsahu DON (deoxynivalenolu) v zrnu pšenice pěstované ekologickým a konvenčním, vysoce intenzivním způsobem.
http://www.nasepole.sk/clanok.asp?ArticleID=5
Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.

Nezbytně nutné soubory cookies

Nezbytně nutný soubor cookie by měl být vždy povolen, abychom mohli uložit vaše preference nastavení souborů cookie.

Soubory cookies třetích stran

Tyto webové stránky používají službu Google Analytics ke shromažďování anonymních informací, jako je počet návštěvníků webu a nejoblíbenější stránky.

Povolení tohoto souboru cookie nám pomáhá zlepšovat naše webové stránky.