PRACOVNÍ NESCHOPNOST – PŘEDLOŽENÍ POČÁTKU PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI ZAMĚSTNANCEM

Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny s výjimkou prvních tří kalendářních dnů, a proto poskytování nemocenského není vázáno konkrétním rozvržením pracovní doby. Pro vznik nároku na nemocenské není předepsána žádná čekací doba, a proto má zaměstnanec nárok na nemocenské hned po vzniku pojistného poměru nemocenského pojištění.

Nárok na dávku musí být uplatněn na předepsaném tiskopise, který vydává ošetřující lékař. Zaměstnanci, kteří jsou vysláni do zemí Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a jsou vybaveni formulářem E 101 (příslušnost k českým právním předpisům), uplatňují nárok na dávku prostřednictvím formuláře E 115, kterou zasílají příslušné správě sociálního zabezpečení. Správa sociálního zabezpečení přiloží k formuláři E115 přílohu, opatří ji razítkem revizního lékaře a zasílá zaměstnavateli (velké organizace) k likvidaci dávky.

PRACOVNÍ NESCHOPNOST – DOKLAD O TRVÁNÍ, UKONČENÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI PŘEDKLÁDANÝ ZAMĚSTNANCEM

Pokud pracovní neschopnost trvá déle anebo pokračuje do dalšího kalendářního měsíce, je nutné pro likvidaci dávky doložit „Průkaz trvání pracovní neschopnosti". Na dokladu ošetřující lékař uvede datum, do kdy je zaměstnanec stále práce neschopen. Zaměstnavatel by měl vyhlásit termín, kdy nejpozději je možné dodat doklad o trvání pracovní neschopnosti nebo ukončení pracovní neschopnosti ke zpracování tak, aby dávka byla vyplacena ve výplatním termínu organizace. Pokud nárok na dávku vznikl před 1. 1. 2009 a pokračuje i po 31. 12. 2008, postupuje se podle platných právních předpisů platných do 31. 12. 2008. Znamená to, že dávku likviduje v takovém případě zaměstnavatel (dříve velká organizace).

Nemocenská od 1. 1. 2009

Od 1. 1. 2009 bude dávku likvidovat správa sociálního zabezpečení. Nárok na nemocenské má pojištěnec, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa podle zvláštního právního předpisu, trvá-li dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa déle než 14 kalendářních dní.

Za dobu pracovní neschopnosti od 1. do 14. kalendářního dne náleží náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti podle § 192 ZP.

Nárok na dávku musí být uplatněn na předepsaném tiskopise, který vydává ošetřující lékař.

NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ – PŘIJÍMÁNÍ ŽÁDOSTÍ O DÁVKY NP

Zaměstnavateli je uložena povinnost přijímat žádosti o dávky nemocenského pojištění svých zaměstnanců a neprodleně je spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předávat okresní správě sociálního zabezpečení. Zaměstnavatel je povinen oznamovat  též všechny skutečnosti, které mohou mít vliv na výplatu těchto dávek. Údaje potřebné pro výpočet dávek se předávají na předepsaném tiskopisu.

Od 1. 1. 2009 bude dávky nemocenského pojištění likvidovat správa sociálního zabezpečení podle zákona č. 187/2006 Sb.

Podle přechodných ustanovení ( § 168 až 198 zákona č. 187/2006 Sb). se při přechodu poskytování dávek z roku 2008 do roku 2009 postupuje takto:

a) U dávek, na které vznikl nárok před 1. lednem 2009 a nárok plyne i po 31. 12. 2008, se podmínky nároku i podmínky pro poskytování posuzují podle předpisů platných do 31. 12. 2008, a to i když se poskytují v roce 2009.

b) Výše vyplácené dávky se v případě nových redukčních hranic přepočte k 1. 1. 2009 podle nové výše redukčních hranic platných od 1. 1. 2009 a to bez žádosti zaměstnance.

První redukční hranice 550 Kč se zvyšuje na 610 Kč.

Druhá redukční hranice 790 Kč se zvyšuje na 870 Kč.

Sazby a podmínky platné pro jednotlivé dávky nemocenského pojištění zůstávají nezměněny až do ukončení nároku na tyto dávky.

Pro dávky nemocenského pojištění, na které vznikl nárok po 31. 12. 2008, se postupuje podle zákona č. 187/2006 Sb. a pro výpočet denního vyměřovacího základu se stanoví 3 redukční hranice:

   786 Kč ……… započte se ve výši 90 %,

1 178 Kč ……… rozdíl mezi druhou a první hranicí se započte ve výši 60 %,

2 356 Kč ……… rozdíl mezi třetí a druhou hranicí se započte ve výši 30 %,

k částce nad 2 356 Kč se nepřihlíží.

Zaměstnavatel bude i nadále přijímat veškeré doklady o vzniku, trvání a ukončení DPN a též další doklady pro nároky na ostatní dávky nemocenského pojištění. Tyto pak společně s „Přílohou k žádosti o dávku"  bude neprodleně předávat OSSZ k likvidaci.

Podle zákona č. 187/2006 Sb., náleží pojištěnci nemocenské až od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény (dále jen DPN), pokud podmínky pro vznik nároku byly splněny v době trvání pojištění nebo v době přerušení pojištění.  

V době prvních 14 kalendářních dnů DPN náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohody o pracovní činnosti náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti (dále jen náhrada mzdy při DPN), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle ZNP.

Náhradu mzdy při DPN poskytuje zaměstnavatel ze svých prostředků, přičemž o polovinu zákonem stanovené a vyplacené náhrady mzdy za dobu DPN sníží odvod pojistného na sociální zabezpečení za příslušný měsíc. Poskytne-li více než stanoví zákon, musí ze svých prostředků plně hradit tu část náhrady mzdy za dobu DPN, která byla zaměstnancům poskytnuta nad zákonem stanovenou výši.

Náhrada mzdy při DPN přísluší zaměstnanci v období prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN pouze za dny, které jsou jeho pracovními dny (jedná se o plánované směny), a za svátky, za které zaměstnanci přísluší náhrada mzdy podle § 115 odst. 3 zákoníku práce nebo se mu plat nekrátí (viz § 135 odst. 1 zákoníku práce), pokud v těchto jednotlivých dnech splňuje podmínky nároku na výplatu nemocenského podle ZNP a pokud pracovní poměr trvá, ne však déle než do dne vyčerpání podpůrčí doby určené pro výplatu nemocenského podle § 26 a násl. ZNP. Znamená to, že zaměstnavatel musí sledovat čerpání podpůrčí doby stanovené tímto zákonem, aby nepřiznal náhradu mzdy při DPN neoprávněně, tedy v době, kdy je již podpůrčí doba vyčerpána. 

Náhrada mzdy při DPN nepřísluší za první 3 pracovní dny. Náhrada mzdy přísluší jen za pracovní dny (plánované směny). Podle § 78 odst. 1 písm. c) ZP se směnou rozumí ta část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen odpracovat na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn.

Pokud vznikla DPN ode dne, kdy již zaměstnanec celou směnu odpracoval, začne běžet prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN následujícím kalendářním dnem. Takto bude posuzován i případ, kdy zaměstnanec odpracuje celou směnu a poté je v tomto dni hospitalizován ve zdravotnickém zařízení.  Odpracuje-li zaměstnanec jen část své směny, začíná běžet prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN již tímto dnem.

NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ – KONTROLA VYPLACENÝCH DÁVEK (JEN ORGANIZACE)

Každá organizace, která likviduje dávky nemocenského pojištění, je povinna zajistit pravidelnou kontrolu vyplacených dávek nemocenského pojištění. Zaměstnanec pověřený kontrolou stvrzuje svým podpisem provedenou kontrolu dokladů o vyplacených dávkách nemocenského pojištění. Za každý kalendářní měsíc je organizace povinna vést přehled o všech vyplacených dávkách nemocenského pojištění.

Platí jen do 31. 12. 2008.

Pokud nárok na dávky nemocenského pojištění vznikl před 1. 1. 2009, postupuje se podle právních předpisů platných před 1. 1. 2009, tj. podle zákona č. 54/1956 Sb. až do skončení nároku na dávku.  Znamená to, že ještě v r. 2009 budou organizace takové dávky povinně likvidovat, a musí proto zabezpečit i kontrolu vyplacených dávek. Pokud vznikne nárok na dávku po 31. 12. 2008, postupuje se podle zákona č. 187/2006 Sb. Dávky nemocenského pojištění likviduje OSSZ na základě dokladů, které předloží zaměstnavatel. Mezi tyto dávky patří:

1)       nemocenské,

2)       peněžitá pomoc v mateřství,

3)       ošetřovné,

4)       vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

Nemocenské náleží až od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti. Kontrolou těchto dávek již nemůže být pověřen zaměstnavatel, protože je nevyplácí.

V době prvních 14 kalendářních dnů DPN však bude zaměstnavatel podle § 192 ZP poskytovat náhradu mzdy, platu a odměny z DPČ. Pokud bude poskytovat náhradu mzdy v době prvních 14 dnů DPN jen v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem,  bude odvod sociálního zabezpečení snižovat o polovinu takto vyplacené náhrady. Aby se zaměstnavatel vyhnul případným nedoplatkům pojistného, neboť náhrada mzdy podle § 192 ZP sníží povinnou výši odvedeného pojistného, můžeme jen doporučit kontrolu vyplacené náhrady poskytnuté zaměstnancům v době prvních 14 dnů DPN.

NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ – KONTROLA REŽIMU DOČASNĚ PRÁCE NESCHOPNÉHO

Zaměstnavatel je oprávněn kontrolovat, zda zaměstnanec, který byl uznán DPN, dodržuje v období prvních 14 dnů DPN stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost stanovenou v § 56 odst. 2 písm. b) zákona č. 187/2006 Sb., tj. zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. Zaměstnavatel je povinen v případě zjištění porušení stanovených povinností zaměstnancem vyhotovit o kontrole písemný záznam s uvedením skutečností, které znamenají porušení tohoto režimu. Stejnopis tohoto záznamu musí zaměstnavatel doručit zaměstnanci, který tento režim porušil, okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa pobytu zaměstnance v době DPN a ošetřujícímu lékaři. Zaměstnavatel je oprávněn požádat ošetřujícího lékaře, který stanovil zaměstnanci režim dočasně práce neschopného pojištěnce, o sdělení tohoto režimu v rozsahu, který je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat, a o zhodnocení zaměstnavatelem zjištěných případů porušení tohoto režimu. Zaměstnanec je povinen umožnit zaměstnavateli kontrolu dodržování svých povinností v době prvních 14 dnů DPN, kdy má stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce. Pokud zaměstnanec v době prvních 14 dnů DPN porušil povinnosti vyplývající z režimu dočasně práce neschopného zaměstnance, může zaměstnavatel se zřetelem na závažnost porušení těchto povinností náhradu mzdy při DPN snížit nebo neposkytnout. Zaměstnavatel může též požádat příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení o provedení kontroly v době prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN včetně možnosti dát tomuto orgánu podnět ke kontrole důvodnosti trvání pracovní neschopnosti zaměstnance.

NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ – SNÍŽENÍ NÁHRADY PŘI DPN

Zákonná výše nebo výše dohodnutá nebo stanovená vnitřním předpisem se vždy snižuje o 50 % v případě, že DPN přivodil zaměstnanec:

– zaviněnou účastí ve rvačce,

NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ – SNÍŽENÍ NEBO NEPOSKYTNUTÍ NÁHRADY PŘI DPN

Pokud zaměstnanec v době prvních 14 dnů DPN porušil povinnosti vyplývající z režimu dočasně práce neschopného zaměstnance, může zaměstnavatel se zřetelem na závažnost porušení těchto povinností náhradu mzdy při DPN snížit nebo neposkytnout. Zaměstnavatel může též požádat příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení o provedení kontroly v době prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN včetně možnosti dát tomuto orgánu podnět ke kontrole důvodnosti trvání pracovní neschopnosti zaměstnance.

NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ – NÁROK NA VÝPLATU PŘI DPN NEVZNIKÁ

Nárok na výplatu náhrady při DPN nevznikne v době:

a)   kdy mělo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu poskytnuté na žádost zaměstnance, pokud pracovní neschopnost vznikla nejdříve dnem, který následuje po dni nástupu na takové volno,

b)   v době stávky, jestliže pracovní neschopnost vznikla nejdříve dnem, který následuje po dni, ve kterém se zaměstnanec stal účastníkem stávky,

c)   kdy je zaměstnanec ve vazbě nebo vykonává trest odnětí svobody, přestože právo na náhradu mzdy při DPN vzniklo před touto skutečností,

d)   kdy nadále náleží započitatelný příjem ze zaměstnání, z něhož mu náleží náhrada při dočasné pracovní neschopnosti (např. u soudců, vojáků z povolání),

e)   vykonává práci v pracovněprávním vztahu, z něhož by mu náležela náhrada mzdy v době DPN. Znamená to, že pokud vykonává práci, má přednostně nárok na mzdu, plat nebo odměnu z dohody o pracovní činnosti a nikoliv na náhradu mzdy při DPN.

NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ – SPLATNOST NÁHRADY MZDY PŘI DPN

Náhrada mzdy při DPN je splatná se mzdou za příslušné období. Náhrada mzdy nebo platu se poskytuje na základě dokladů stanovených pro uplatnění nároku na nemocenské, a to v nejbližším výplatním termínu po předložení těchto dokladů. Zaměstnavatel musí stanovit, do kdy nejpozději před výplatním termínem je nutné doklady pro poskytnutí náhrady mzdy nebo platu předložit, aby náhrada mzdy mohla být v tomto výplatním termínu vyplacena. Pokud zaměstnanec předloží příslušné doklady později, poskytne zaměstnavatel náhradu při DPN až v následujícím výplatním termínu.

Trvá-li DPN déle než 14  kalendářních dnů, je ošetřující lékař povinen vystavit zaměstnanci potvrzení o jejím trvání vždy ke 14. kalendářnímu dni.

Jestliže zaměstnavatel v případě včasného předložení dokladů zaměstnancem nevyplatí zaměstnanci náhradu mzdy při DPN nebo její část ani do 15 dnů po uplynutí  splatnosti (výplatní termín), může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr podle § 56 písm. b) ZP.