• Neudržitelný růst sociálních mandatorních výdajů a z toho vyplývající zadlužování
• Jejich výše významně ovlivněna přijetím předvolebních sociálních balíčků na jaře 2006, znamenajících nárůst 68 mld. Kč od 1. 1. 2008, pokud by nedošlo ke změnám (za poslední 2 roky vlády ČSSD navýšení o 100 mld. Kč)

• Reforma veřejných financí provazuje změny v daňovém a sociálním systému
• Úspornější a adresnější sociální systém je kompenzován snížením daní, především výrazným zvýšením daňových slev

• Růst čistých peněžních příjmů zaměstnanců s dětmi dosáhl v pololetí 2008 meziročně 9,3 % (v prvním čtvrtletí 13,2 %) a byl vyšší, než meziroční zvýšení životních nákladů zaměstnanců 6,7 %
• Čisté peněžní příjmy zaměstnanců s dětmi rostly rychleji než zaměstnanců bez dětí (o 1,8 %)
• Reforma veřejných financí způsobila, že snížení daní u zaměstnanců s dětmi je vyšší, než snížení objemu dávek státní sociální podpory a rodiny s dětmi na reformě vydělaly
• Reálné čisté mzdy zaměstnanců s dětmi stoupají rychleji než hrubé mzdy
• V prvním pololetí 2008 se zvýšila relace mezi čistými peněžními příjmy zaměstnanců s dětmi a zaměstnanců bez dětí na jednoho člena rodiny na 61,1 % (9 929 Kč, 16 254 Kč) proti roku 2007, kdy dosáhla 59,3 % (9 082 Kč, 15 323 Kč)

• Málo adresný sociální systém, jeho expanze hrozila rozvratem veřejných financí
• Beze změn by výdaje jen na dávky státní sociální podpory stouply z 34 mld. Kč v roce 2006 na 56,2 mld. Kč v roce 2008
• Zabudováním automatických valorizací by výdaje výrazně stoupaly nadále

• Cílem změn je adresnější a méně nákladný sociální systém
• Dochází k zúžení okruhu příjemců dávek státní sociální podpory (přídavek na dítě, sociální příplatek, pohřebné), některé dávky jsou sníženy (porodné), jiné zrušeny ("pastelkovné", příspěvek na zvýšené životní náklady)
• Jsou zrušeny automatické valorizace dávek státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi

• Celkový počet dávek státní sociální podpory v období leden-září 2008 meziročně poklesl o 7,8 mil. dávek na 14,46 mil. (o 34,8 %)
• Celkové výdaje na dávky státní sociální podpory v období leden-září 2008 meziročně poklesly o 4,44 mld. Kč na 31,91 mld. Kč (o 12,2 %)
• V roce 2008 dojde k poklesu výdajů na dávky státní sociální podpory až o 12,5 mld. Kč proti původnímu stavu před reformou na cca 43,7 mld. Kč
• Přesto budou tyto výdaje o zhruba 10 mld. Kč vyšší než v roce 2006

• Míra nemocnosti byla u nás dlouhodobě výrazně vyšší než v členských zemích EU, především než např. v Polsku, Maďarsku nebo na Slovensku
• Neexistuje důvod, aby u nás byla nemocnost vyšší než v těchto zemích, jelikož podle všech mezinárodních srovnávacích studií je zdravotní stav našeho obyvatelstva lepší

• Cílem reformy nemocenského je dosáhnout větší odpovědnosti zaměstnance i zaměstnavatele, snížit častou fiktivní nemocnost a omezit zneužívání systému
• Zavedení třídenní karenční doby, změna výpočtu dávek nemocenského (náhrady mzdy)

• V období únor-říjen 2008 (vyplácí se měsíc zpětně) meziročně poklesly výdaje na nemocenské o 2,81 mld. Kč
• V období leden-červen 2008 se meziročně snížil počet ukončených případů pracovní neschopnosti o 24 %
• Počet případů s délkou trvání pracovní neschopnosti do 14 dnů se u zaměstnanců malých organizací snížil o 45 %
• V období leden-červen 2008 pokleslo průměrné procento pracovní neschopnosti meziročně z 5,9 % na 5,1 %
• Tento trend zbrzdilo rozhodnutí Ústavního soudu, za červenec-srpen první 3 dny 60 % DVZ, od září 25 % DVZ
• To je patrné na vývoji výdajů na nemocenské: výdaje za únor-červenec 2008 klesly meziročně o 17,1 %, za srpen-září už jen o 3,7 % a za říjen o 7,9 %. Vývoj výdajů kopíruje dopady rozhodnutí Ústavního soudu

• V roce 2004 ustavena "Bezděkova komise" expertů
• V roce 2005 předložila závěry, které měly vést k politické dohodě nad základním směrem důchodové reformy, ČSSD a KSČM tuto dohodu odmítly podepsat
• První etapu důchodové reformy projednávala od července 2007 nová politická komise, dohodu nakonec nepodpořily opět ČSSD a KSČM
• Vlivem demografického vývoje by došlo bez důchodové reformy v blízké budoucnosti k výraznému prohlubování deficitu důchodového systému, z čehož vyplývá nemožnost vyplácet důchody bez výrazného snížení životní úrovně důchodců

• První etapa důchodové reformy spočívá v pokračování postupného zvyšování důchodového věku, postupném prodloužení potřebné doby pojištění, zavedení třístupňové invalidity, umožnění flexibilnějšího odchod z práce do důchodu atd.

• První etapa důchodové reformy je nejvýraznější změna důchodového systému od devadesátých let, která přispěje k jeho lepší finanční udržitelnosti a dlouhodobě ho stabilizuje minimálně na 30 let
• Výdaje na základní důchodové pojištění činí v současné době 8,1 % HDP, do roku 2050 by se podle původní právní úpravy zvýšily na 11,7 % HDP, ale v důsledku schválených změn by se tyto výdaje měly zvýšit pouze na 10,5 % HDP

• Mimořádné zvýšení důchodů v průběhu roku bylo podmíněno růstem inflace aspoň o 10 %, což by bylo v podmínkách roku 2008 nedosažitelné
• Pracující důchodci nemohli uplatnit žádnou daňovou slevu

• Mimořádná valorizace důchodů byla ještě v průběhu roku 2008 umožněna snížením potřebné hranice růstu cen z 10 % na 5 %
• Od srpna 2008 se každému důchodci zvýšil důchod o 470 Kč měsíčně
• Pracující důchodci byli podpořeni přiznáním daňové slevy ve výši 24 840 Kč

• V období leden 2008-leden 2009 dojde ke třem zvýšením důchodů, která u průměrného starobního důchodu činí celkem 1 150 Kč (350+470+330=1150)
• Průměrná výše starobního důchodu přesáhne v roce 2009 částku 10 000 Kč
• Od doby nástupu vlády v září 2006 do ledna 2009 se důsledkem valorizací průměrné starobní důchody zvýší celkem o 1 658 Kč
• Podíl výše průměrného vypláceného důchodu k průměrné mzdě zůstane v roce 2009 na úrovni roku 2008, tj. 40,2 %
• Reálná hodnota průměrného samostatně vypláceného důchodu bude v roce 2009 nejvyšší od roku 1989 (111,5 %) a bude o 5,8 p. b. vyšší než v roce 2006

• Systém pomoci v hmotné nouzi měl demotivující charakter především pro dlouhodobě nezaměstnané

• Cílem změn je vytvoření prostředí, kdy práce i za nízkou mzdu bude výhodnější, než pobyt na sociálních dávkách, proto je zpřísněna výplata dávek pomoci v hmotné nouzi
• Adresnější systém státní sociální podpory zároveň zvýhodňuje ty rodiny, kde aspoň jeden z rodičů pracuje
• Výplata dávek poukázkami snižuje počet příjemců těchto dávek a omezuje jejich zneužívání
• Tyto trendy by se měly prohloubit dalšími změnami, platnými od 1. 1. 2009

• Celkové výdaje na dávky hmotné nouze v období leden-září 2008 meziročně poklesly o 325,1 Kč na 2,14 mld. Kč (o 15,2 %)
• Celkový počet dávek hmotné nouze v období leden-září meziročně poklesl o 75 tis. Na 838 tis. (o 9 %)
• V září 2008 poklesl meziročně celkový počet nezaměstnaných z 365 tis. na 314,5 tis., tedy o 13,8 % na úroveň 5,3 % (v říjnu 5,2 %)
• V září 2008 poklesl počet dlouhodobě nezaměstnaných nad 12 měsíců o 43 tis. na 105,6 tis. (o 29 %), pokles počtu dlouhodobě nezaměstnaných je tedy výraznější, než pokles celkového počtu nezaměstnaných
• Od prosince 2006 do září 2008 poklesl počet dlouhodobě nezaměstnaných o 43 % (ze 185 tis. na 105,6 tis.)

• Výdaje na příspěvky na podporu zaměstnávání zdravotně postižených narůstaly s mimořádnou dynamikou
• V roce 2006 byl objem těchto prostředků 2násobkem roku 2005 a v roce 2007 dokonce 3násobkem, přičemž tento trend by pokračoval i v následujících letech
• Stále častější byly případy, kdy byl tento příspěvek pobírán na zdravotně postižené, kteří ve skutečnosti vůbec nepracovali. Samotní zaměstnavatelé odhadují, že jich mohlo být až 30 %

• Cílem je efektivnější systém zaměstnávání zdravotně postižených´
• Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením je poskytován ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů

• Počet zaměstnaných osob se zdravotním postižením se za období leden-červen 2008 zvýšil o 7 103 osob ve fyzickém stavu na 31 717 (o 29 %)
• Počet zaměstnavatelů, kteří žádají o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, se za období leden-červen 2008 zvýšil o 101 na 1354 (o 8 %)
• Počet osob se zdravotním postižením evidovaných jako uchazeči o zaměstnání poklesl o 6 786 uchazečů z 65 216 v prosinci 2007 na 58 430 v říjnu 2008 (o 11,6 %)
• Dynamický nárůst výdajů na příspěvek na podporu zaměstnávání zdravotně postižených z posledních let se za první pololetí 2008 zastavil

• Původní stav nabízel jen omezené možnosti pro volbu rodičů, kteří byli limitováni při rozhodování o svém rodičovství i pracovním zapojení a výběru takové podpory, která by jim nejlépe vyhovovala

• Nově zavedený systém nabízí tři rychlosti čerpání rodičovského příspěvku v délce 2, 3 nebo 4 roky a tři varianty výměry rodičovského příspěvku: zvýšenou 11 400 Kč, základní 7 600 Kč a sníženou 3 800 Kč
• Zavedení třírychlostní rodičovské dovolené odpovídá moderním mezinárodním trendům péče o děti

• Počet vyplacených dávek rodičovského příspěvku v období leden-září 2008 meziročně vzrostl na 3,23 mil. dávek (o 6,4 %), nejvyšší zájem je o tříletou variantu
• Výdaje na vyplacené dávky rodičovského příspěvku meziročně vzrostly o 213 mil. Kč (tj. růst o 1 %) na 21,27 mld. Kč, růst výdajů je způsoben změnou systému a s tím souvisejícími přechodnými obdobími, ale i vyšší porodností
• Náš systém patří mezi nejvstřícnější v Evropě, především v porovnání délky mateřské a rodičovské dovolené a výše rodičovského příspěvku v poměru k průměrné mzdě
• Čtyřleté pobírání rodičovského příspěvku není zavedeno nikde v Evropě, v řadě zemí je naopak kratší než jeden rok
• Český rodič může dosáhnout na stejnou výši rodičovského příspěvku, jako např. rakouský protějšek (10 940 Kč v roce 2006)

• Minulé vlády po sobě zanechaly nepružný pracovní trh se systémem dávek pro nezaměstnané, který nemotivoval lidi k co nejrychlejší změně své nepříznivé životní situace.
• Nedostatečně byla penalizována nelegální práce a zneužívání sociálních dávek

• Změny platné od 1. 1. 2009 činí sociální systém více motivující, finančně bude nastavený tak, aby se vyplatilo zůstávat bez práce co nejkratší dobu
• Podpora v nezaměstnanosti bude nejvyšší v prvních dvou měsících, potom bude postupně klesat, doba pobírání podpory se zkracuje
• Výplata podpory v nezaměstnanosti bude vázána na aktivní chování člověka, tedy na jeho účast v rekvalifikacích, programech dalšího vzdělávání a veřejných pracích
• Zpřísňují se postihy za pasivní chování
• Aktivní politika zaměstnanosti bude přesměrována od neproduktivního systému investičních pobídek k handicapovaným osobám, osobám se sníženou uplatnitelností na trhu práce, nejvíce postiženým regionům.
• Nedostatek pracovních sil na našem trhu budou částečně řešit zelené karty, zjednodušující zaměstnávání zahraničních pracovníků mimo EU
• Upravují se podmínky pro možnost výplaty části dávek v hmotné nouzi pomocí poukázek pro ty, kdo zneužívají sociální systém a finanční prostředky nepoužívají k nákupu základních životních potřeb
• Zpřísňují se postihy za nelegální práci
• Organizované nelegální zaměstnávání se stane trestným činem