V české krajině tak nastává paradoxní situace – zatímco jedni zemědělci kvůli nastaveným pravidlům v dotačním systému vytvářejí hladké lány, druzí naopak čerpají peníze z jiných dotačních balíčků na rozčlenění krajiny, tedy na vytváření nových remízků a mokřin.
„Ničení rozptýlené zeleně je celorepublikový problém,“ řekla Právu mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Ivana Awwadová. Ekologové v minulosti zaznamenali podobné případy v sousedství zemědělských pozemků, a to především ve vyšších nadmořských oblastech, třeba na Vysočině.
Poškozeny byly protierozní meze, dřeviny na okrajích luk a pastvin, doprovodná zeleň komunikací, mokřiny, ale i stromy tvořící okraj lesů. „Jde o cenné biotopy, například důležitý prostor pro hnízdění řady druhů ptáků. Nešetrné zásahy navíc nezřídka spouštějí erozi půdy,“ shrnula Awwadová s tím, že porosty a jejich obyvatele v Česku chrání hned několik zákonů.
Inspekce podle ní za prohřešky v krajině udělovala v minulosti pokuty. Dosahovaly řádově desítek tisíc korun, padaly i ty statisícové.
Peníze za snímky
Nešetrné zásahy mají jednoduché vysvětlení – souvislejší plocha pozemků, kterou zemědělci obhospodařují, jim dává větší jistotu na vyšší dotace z Evropské unie. Podklady pro ně se vypočítávají také z takzvaných ortofotomap, které vznikají při leteckém snímkování. Hustý porost na záběrech přitom může firmy o část příjmů z Bruselu jednoduše připravit. Nastavená pravidla totiž přesně stanovují, kolik rozptýlené zeleně může být na půdním bloku. Je-li jí více, mají hospodáři smůlu, do výpočtu pro dotace se nezapočítává. Z jejich pohledu je proto lepší, když rostliny odstraní a vytvoří sourodou plochu.
Sankcí se příliš neobávají. Aby byly vůbec vyměřené, musejí být přistiženi při činu a úřady jim musejí dokázat, že porušili zákon o ochraně přírody. ČIŽP přiznává, že je to těžké. „Vyzýváme lidi, aby v případě, když se s podivným ořezáváním porostu u polí setkají, kontaktovali nás nebo policii. Dobré je mít důkaz, třeba fotografii,“ uvedla Awwadová.
Přes všechna omezení podle ní mohou zemědělci přebytečnou zeleň odstraňovat. Jsou-li jejími vlastníky, mají dokonce ze zákona povinnost se o ni starat, například ořezávat staré větve. Dříve, než provedou plošné zásahy, musejí ale požádat příslušné úřady o povolení.
Rozdíly až 20 procent
Zemědělci se brání, že systém – hladká plocha rovná se vyšší pravděpodobnost dotace – není ani v jejich zájmu. Nastavilo ho podle nich před lety české ministerstvo zemědělství (MZe). Tím, že nadlimitní množství rozptýlené zeleně nezapočítává do podkladů pro následné unijní dotace, šidí především firmy hospodařící na půdě v horských oblastech a podhůřích. Právě tam je terén pestřejší, členitější a ztráty za bílá místa na leteckých mapách vyšší.
Odborníci přitom odhadují, že rozdíly mezi údaji zaznamenanými ze vzduchu s výměrami zapsanými v katastru nemovitostí mohou činit až dvacet procent. Mluvčí MZe Petr Vorlíček Právu sdělil, že o problému ví. „Nerušení krajinných prvků nicméně patří k základním pravidlům pro poskytování plateb zemědělcům z rozpočtu Unie,“ zdůraznil. Podle něj pomohou proti současným prohřeškům změny v projednávané novele zákona o zemědělství. Vstoupit v platnost by měla za rok.
Počítá i se zaevidováním dílčích krajinných prvků, tedy třeba i remízků, do centrální databáze. Zemědělce by tak už o peníze nepřipravovaly. „Výměra krajinných prvků se zahrne do plochy oprávněné k výplatě jednotné platby na plochu. Tím dojde k posunu z výhradně sankčního charakteru k pozitivní motivaci zemědělců zachovávat krajinné prvky,“ shrnul Vorlíček.
Zemědělce hlídají i satelity
Nejasnosti při financování zemědělců v Evropské unii, i zjevné podvody, vedly Brusel k využití nejmodernějších technologií. Po leteckých snímcích využívá v rámci dozoru nad využíváním peněz také služeb dvou družic. Projekt nese jméno Irena. Satelity mají mimo jiné zaručit, že si zemědělci nárokují podporu za půdu, jež je skutečně zemědělskou plochou. V minulosti se provalila řada skandálů. Například v roce 2004 Evropský úřad pro boj proti podvodům jich odhalil přes 3200.
Irena by měla také zajistit, aby v EU nedocházelo k narušováním přírodního dědictví, včetně zbytečného mýcení ploch v členských státech Unie. Informace o prohřešcích, které satelity zachytí, se předávají do Bruselu. Vláda členského státu je posléze vyzvána k nápravě situace, když k ní nedojde, může přijít o příslušné dotace. Na dotace pro zemědělce jde každý rok skoro polovina unijního rozpočtu. Letos se přerozdělí 57,5 miliard eur (téměř 1,6 biliónu korun).
