Otázky a odpovědi – Kontrola podmíněnosti II

28/04/09

smf

Přehled odpovědí na často kladené otázky z oblasti Kontrol podmíněnosti. Zdroj: www.mze.cz

Bude někdo školit také pracovníky státní správy (např. OOP na obcích s rozšířenou působností), kteří čelí dotazům výrobců a starají se (nějakým způsobem) o krajinu?

Tato školení se připravují ve spolupráci s ČIŽP. V současné se připravuje program a termínový kalendář těchto akcí.

Musím zajišťovat těsnost u zemních jímek na močůvku? Jakým způsobem?

Závadné látky jsou látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod (dále jen "závadné látky"). Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí.

Nejméně jednou za 6 měsíců kontrolovat sklady a skládky a nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, zkoušet těsnosti potrubí nebo nádrží určených pro skladování a prostředků pro dopravu zvlášť nebezpečných látek a nebezpečných látek, a v případě zjištění nedostatků bezodkladně provádět jejich včasné opravy. Sklady musí být zabezpečeny nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod. Celá problematika je obsažena v zákoně č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů.

Jak dlouho mohu skladovat hnůj na zemědělské půdě?

Kapacita skladovacích prostor pro tuhá statková hnojiva odpovídá jejich skutečné produkci za 6 měsíců. Toto neplatí pro uložení tuhých statkových hnojiv na zemědělské půdě před jejich použitím. Na zemědělské půdě mohou být tuhá statková hnojiva uložena nejdéle po dobu 24 měsíců (vyhláška č. 274/1998 Sb.). Pokud podnik hospodaří ve zranitelné oblasti, je uložení tuhých statkových hnojiv na zemědělském pozemku nejdéle po dobu 12 měsíců. Na stejném místě zemědělského pozemku lze uložit hnojiva opakovaně nejdříve po 4 letech, po provedení kultivace půdy tohoto zemědělského pozemku. Uložení hnojiva je možné pouze na místech uvedených ve schváleném havarijním plánu (NV č.108/2008 Sb.).

Jak mám postupovat v případě, že je celé katastrální území zmeliorované – kde skladovat hnůj?

V tomto případě je řešení složitější. Na zmeliorované půdě nelze zakládat skládky hnoje a ani zakládat dočasná hnojiště. Možná alternativa je skladovat hnůj na nezemědělské půdě (pronájem plochy) nebo vybudovat pevné hnojiště s tím, že projde kolaudačním řízením. Možností je i spolupráce s jiným zemědělcem, který nehospodaří na zmeliorované půdě a plochu na hnojiště by vám smluvně za úhradu dočasně vyčlenil.

Jaká je možná likvidace zbytků slámy, popř. staré stohy – musí se převézt na jiné místo?

Sláma není vedena jako dusíkaté hnojivo a její uskladnění na pozemku neznečišťuje podzemní vody a přilehlé vodní toky. Je na vůli uživatele pozemku jak se slámou bude nakládat v souladu s předpisy. Z praktického hlediska se zbytky slámy vozí na stávající hnojiště. Pokud by se na místě se zbytky starého stohu zakládalo nové hnojiště nebo kompost je nutné zvážit zda toto místo je vhodné pro uskladnění pevného statkového hnojiva a odpovídá legislativním předpisům pro ochranu vod. V opačném případě se musí zbytky stohů převézt na jiné místo a zde založit polní hnojiště nebo kompost dle platné legislativy.

Zpracování havarijního plánu, možnost vzoru havarijního plánu, jeho schvalování?

Podle § 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, v platném znění (vodní zákon) mají uživatelé závadných látek některé zvláštní povinnosti. Dle tohoto zákona mají uživatelé závadných látek povinnost vypracovat plán opatření pro případy havárie (havarijní plán). Havarijní plán slouží k prevenci úniku závadných látek do vod a současně připravuje uživatele těchto látek na případ havárie. Závadné látky vodní zákon definuje v ustanovení § 39 odst. 1 jako látky, které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod, nepatří však mezi ně odpadní a důlní vody. Nakládání s těmito látkami a náležitosti havarijního plánu jsou definovány ve vyhlášce č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků.

Havarijní plán není nutné zpracovat v případě zacházení:

s kapalnými závadnými látkami do 500 l (v zařízeních), příp. 1000 l (v přenosných obalech)
s pevnými závadnými látkami v množství do 1000 kg
při jejich použití jako pohonných hmot v dopravních a mechanizačních prostředcích
při nakládání s hnojivy a přípravky na ochranu rostlin při jejich přímé aplikaci

Havarijní plán (i jeho následné změny) schvaluje příslušný vodoprávní úřad (obec, obec s rozšířenou působností a pod.). Je vhodné přípravu plánu s vodoprávním úřadem konzultovat. Pro zpracování havarijního plánu jsou informace, návody a vzorové zpracování uvedeny např. na internetových stránkách www.agroporadenstvi.cz, www.agroporadenstvi.com.

Jak deklarovat v havarijním plánu dočasná složiště?

Dočasným složištěm se v tomto případě patrně myslí uskladnění pevného statkového hnojiva. Deklaruje se stejně jako jiná hnojiště uvedená v havarijním plánu. Zde bych doporučil při vypracování havarijního plánu uvést větší množství ploch vhodných na uskladnění pevných statkových hnojiv. V případě náhlé potřeby dočasně uskladnit statkové hnojivo (např. nakoupených hnojiv) na již schváleném místě. K vyhledání vhodných ploch na uskladnění pevných statkových hnojiv lze využít jednotlivé mapové podklady v LPIS (mapové podklady pro nitrátovou směrnici). Takto zpracované mapové podklady se doloží do havarijního plánu ke schválení na vodoprávním úřadě.

Jak dlouho je možné skladovat hnůj na poli?

Doba uloženi hnoje na zemědělském pozemku před aplikací je ovlivněna zařazením pozemku do zranitelných oblasti z hlediska znečištění nitráty (NV č.108/2008 Sb.). Na jednom místě je povolená doba uloženi 12 měsíců, mimo zranitelné oblasti je maximální doba uložení 24 měsíců. Je nutné dodržet i další podmínky pro jeho uložení, aby nedošlo k ohrožení vod. Jako opakované porušení se považuje porušení konkrétního kontrolovaného požadavku v průběhu tří po sobě jdoucích let.

Jak bude hodnoceno porušení některého bodu z GAEC?

Od roku 2009 jsou podmínky GAEC součástí systému podmíněnosti (Cross Compliance). Jejich dodržování ale bude kontrolováno zpětně od r. 2005, kdy vstoupily v platnost (či od roku, kdy zemědělec vstoupil do Agroenvironmentálních opatření) a nyní bude sankcionováno podle pravidel pro Cross Compliance.

Jak mám postupovat, když mi soused rozorá okrajovou část louky, kterou mám v užívání a beru na ni dotace?

V LPIS jsou u bloků napsány jejich rozlohy, zemědělci je mají i v LPIS mapách. Pokud dojde k rozorání části pozemku vinou cizí osoby (soused), je nutné tuto skutečnost co nejrychleji oznámit AZV a SZIF.

Zdroj: www.mze.cz

NABÍDKA