Souvislosti:

Evropská komise předložila v listopadu 2007 návrh na reformu společné zemědělské politiky (CAP).

Sedmadvacítka se nakonec v prosinci 2008 dohodla na postupu, který zajistí producentům mléka překlenovací období před úplným zrušením kvót. Ty se v mlékařství používají už od roku 1984 (jedině ve Francii fungují teprve posledních několik roků). Mezi lety 2009 až 2013 má dojít ke každoročnímu navyšování kvót o 1%. Jejich definitivní konec nastane 31. března 2015.

Po éře rekordně vysokých cen v roce 2007 a na počátku roku 2008 čelí nyní farmáři razantnímu snížení poptávky po mléku, a to jak v Evropě, tak v zahraničí.

Témata:

Francie podporovaná Rakouskem a Německem předložila řadu návrhů zaměřených na pomoc ohroženým farmářům. Politici v těchto zemích jsou pod největším tlakem producentů mléka, jejichž příjmy za poslední rok razantně poklesly.

V několika evropských zemích v posledních dnech proběhly protesty proti „neúnosně nízkým“ výkupním cenám (například v Berlíně se sešlo přes 6 tisíc farmářů). Ty se včera nevyhnuly ani Bruselu, kde asi 900 demonstrujících zemědělců zablokovalo hlavní vchod do budovy Rady Evropy. Farmáři „vyzbrojení“ živým dobytkem a traktory požadovali „férové“ ceny mléka.

Komisařka pro zemědělství Mariann Fischer Boel vyjádřila pochopení pro vážnost situace související s poklesem poptávky po mléku. Boel si po výstupu před demonstranty neodpustila poznámku o tom, že někteří z nich na shromáždění „určitě nepili jen mléko“ (i přesto se jich prý nebála).

Eurokomisařka slíbila zemědělcům o dva měsíce rychlejší přísun peněz z dotací, než bývá obvyklé. Evropská exekutiva už dříve podnikla některé kroky na podporu mlékařů: obnovila exportní dotace a příspěvky na uskladnění mléka a másla, snaží se snížit nabízené množství mléka tím, že zvedla limity pro státní intervenční výkupy u másla a sušeného mléka.

Podle Boel bude možné některé dotační programy prodloužit (například podpory na uskladnění měly definitivně skončit v polovině srpna), nicméně je třeba dávat pozor, aby Unie svým postupem dlouhodobě nenarušovala volnou soutěž na světovém trhu. Boel tak odkázala na požadavek Francie na pokračování exportních dotací. Země galského kohouta také volá po „výrazném“ navýšení podpory vývozcům sýra; podle Boel se o tom dá uvažovat.

Komise naopak odmítá diskutovat o zastavení nárůstu mléčných kvót o 1% ročně, které je plánováno až do roku 2013 (více viz souvislosti). Zástupci nejméně pěti Evropských států se v posledních několika měsících vyjádřili ve prospěch přehodnocení růstu kvót. Po něm volají i zemědělci, kteří ho viní z poklesu výkupních cen.

Například podle Jana Veleby, šéfa Agrární komory ČR byla dohoda z konce loňského roku signálem pro obchodníky, že výroba mléka se letos zvýší, a tak začali snižovat jeho výkupní ceny. Veleba se domnívá, že by trhu s mlékem pomohlo zavedení minimálních výkupních cen, které fungují na trhu s cukrem nebo bramborovým škrobem. Kvóty na mléko fungují v Česku od roku 2001.

Avšak podle Boel se farmáři strefují do špatného terče – navyšování kvót za pádem cen nevězí. „Je to otázka snížené poptávky a ničeho jiného. Farmáři musí prostě snížit produkci. Spotřebitelé totiž v době krize už nechtějí kupovat tolik vysoce kvalitních mléčných produktů.“

V posledních několika měsících výkupní cena mléka spadla na polovinu. Komise předpokládá, že zemědělci letos (stejně jako napřesrok) vyprodukují asi o 5% mléka méně, než jim dovolují kvóty.

Ministři zemědělství budou znovu zasedat 22. a 23. června.

(Tento článek vznikl ve spolupráci s agenturou Reuters.)