č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách,řípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech) vstoupila v účinnost letos 23. ledna. Označení této novely je zákon č. 9/2009 Sb.

Novelou jsou odstraněny poslední drobné nesoulady zákona o hnojivech (dále jenzákon) s nařízením Evropského parlamentu a rady č. 2003/2003, o hnojivech, a jsou přímo určeny sankce za porušení tohoto nařízení. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) rovněž získal plnou kompetenci k dozoru nad evropským nařízením Evropské komise č. 181/2006, které řeší používání vedlejších živočišných produktů ke hnojení.

V terminologii dochází k zavedení pojmu „hnojivo“ zastřešujícího všechny další kategorie hnojiv, jimiž jsou hnojiva statková, minerální, organická a organominerální. Tak je používaná terminologie v zákoně uvedena do souladu se zemědělskou teorií i praxí. Nově jsou také definována kapalná a tekutá hnojiva a rovněž sedimenty. Pojem „statkové hnojivo“ je upraven tak, že se za úpravu statkového hnojiva (které by z něj jinak činilo hnojivo organické) nepovažuje mechanická separace kejdy a přidávání látek snižujících ztráty živin nebo zlepšujících účinnost živin (například inhibitory nitrifikace).

Společně s novelou zákona o odpadech a o ochraně zemědělského půdního fondu dochází ke včlenění sedimentů využitelných na zemědělské půdě do zákona. Umožní se tak používání vhodných sedimentů na zemědělské půdě, za podmínky udělení souhlasu ze strany orgánů ochrany zemědělského půdního fondu (obce s rozšířenou působností) a zmocňuje se Ministerstvo zemědělství ČR a Ministerstvo životního prostředí ČR k vydání vyhlášky pro používání sedimentů. Tento krok umožní dobře kontrolovatelné používání sedimentů podle jasně daných pravidel. Na finální podobě vyhlášky se momentálně intenzivně pracuje. Použití sedimentů bude také podléhat povinnosti zavedení do evidence.

Pro uvádění hnojiv do oběhu je možné nahradit u typových hnojiv (jejich seznam uvádí vyhláška č. 474/2000 Sb.) registraci „ohlášením“, na jehož základě ÚKZÚZ vydá souhlas, popřípadě bude souhlas považován za udělený, pokud se ÚKZÚZ ve stanovené lhůtě

nevyjádří ve smyslu zamítnutí. Pro žadatele se tím doba potřebná k uvedení hnojiva do oběhu zkrátí nejméně na polovinu a odpadá nutnost úhrady správního poplatku (3000 Kč) a nákladů na chemické analýzy hnojiva. Změna se dotkne především v zemědělství běžně používaných hnojiv (např. ledek amonný, močovina, NPK a další), přičemž ochrana spotřebitele bude nadále zajištěna podobně jako nyní – kontrolami u výrobců či v distribuční a obchodní síti. Novela dále umožňuje provést některé změny v rozhodnutích o registraci hnojiva či pomocné látky za správní poplatek 500 Kč namísto stávajících 3000 Kč. Typickým příkladem je například změna sídla firmy. Pro netypová hnojiva a pomocné látky je povoleno provést nebo uznat kromě samotného přezkoušení vlastností (zejména účinnosti) také odborné posouzení, což je úkon jednodušší, rychlejší a levnější. Týká se případů, kdy jsou vlastnosti dostatečně známé nebo se dá použít srovnání s již registrovaným výrobkem.

Nově se zavádí povinnost registrace pro veškeré digestáty vyráběné s použitím odpadů (např. kaly, vedlejší živočišné produkty) včetně těch, které nejsou uváděny do oběhu. Cílem je zlepšení technologické kázně bioplynových stanic, které by mělo vést zejména ke snížení rizika pro půdu a potravní řetězec a omezení pachové zátěže okolí. Tato povinnost se nevztahuje na digestáty vyrobené výhradně s využitím statkových hnojiv a objemných krmiv, které nejsou uváděny do oběhu.

V souvislosti s uváděním hnojiv a pomocných látek do oběhu je na místě zmínit nově avedenou možnost ÚKZÚZ zakázat uvádění hnojiva nebo pomocné látky do oběhu a nařídit jejich stažení z oběhu, včetně stanovení lhůty. Týká se to pochopitelně závažných případů, kdy by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti půdy či potravního řetězce.

Změny pro zemědělské podnikatele

Novela zákona určuje povinnost zemědělských podnikatelů, kteří používají na zemědělské půdě upravené kaly, ohlásit tuto skutečnost ÚKZÚZ nejméně čtrnáct dní před jejich použitím. Opatření má zlepšit zacílení kontrol těchto rizikových materiálů a naopak eliminovat kontroly u zemědělců, kteří kaly nepoužívají. Kontroly používání upravených kalů jsou součástí systému kontroly cross compliance a jejich kvalitní provádění je podmínkou pro přímé platby.

Rovněž se zkracuje lhůta nezbytná k provedení zápisu do evidence o použitých hnojivech z jednoho roku na jeden měsíc. Stávající stav by prakticky znemožnil kontroly pro účely dodržování nitrátové směrnice, která je rovněž součástí systému cross compliance. Měsíční lhůta se dohodla jako kompromis přijatelný jak pro kontrolní orgán, tak pro zemědělskou praxi.

Uvedené změny nejsou vyčerpávajícím popisem všech provedených úprav, jde pouze o ty nejvýznamnější. Pro dokonalou představu je vhodné se seznámit s novelou zákona například prostřednictvím internetových stránek ÚKZÚZ.

ředitel odboru bezpečnosti krmiv a půdy,Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský