Návrh podmínek Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC)

15/07/09

smf

Návrh podmínek Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) (verze k 8.6.2009) . Zdroj: MZe, AK ČR

Návrh podmínek Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC)

(verze k 8.6.2009)

1. S účinností od 16. února 2010 žadatel na půdním bloku, případně jeho dílu s druhem zemědělské kultury orná půda, jehož průměrná sklonitost přesahuje 7° zabezpečí, po sklizni plodiny v roce předcházejícím roku ve kterém má být poskytnuta podpora, založení porostu následné plodiny, anebo uplatní alespoň jedno z níže uvedených opatření:

a) strniště sklizené plodiny je ponecháno na půdním bloku, případně dílu minimálně do 15. února kalendářního roku, v němž má být podpora poskytnuta, jestliže to není v rozporu s bodem 2, nebo

b) půda zůstane zorána, případně podmítnuta za účelem zasakování vody minimálně do 15. února kalendářního roku, v němž má být podpora poskytnuta, jestliže operace není v rozporu s bodem 2.

2. Žadatel na výměře půdního bloku, případně jeho dílu označené v evidenci půdy jako silně erozně ohrožená, nebude pěstovat kukuřici, brambory, řepu, bob setý, soju a slunečnici. Porosty obilnin a řepky olejné budou zakládány s využitím půdoochranných technologií, zejména setí do mulče, nebo bezorebné setí. V případě obilnin nemusí být dodržena podmínka půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze v případě, že budou pěstovány s podsevem jetelovin.

3. Žadatel na minimálně 20% jím užívané výměry půdních bloků, případně jejich dílů s druhem zemědělské kultury orná půda, vztažené k celkové výměře tohoto druhu kultury užívané žadatelem k 31. květnu příslušného kalendářního roku v evidenci půdy, bude každoročně:

a) aplikovat tuhá statková hnojiva v minimální dávce 25 tun na hektar, s výjimkou separátu prasečí kejdy, přičemž minimální dávka se nevztahuje na rostlinné zbytky dle příslušného právního předpisu[i], anebo

b) aplikovat organická hnojiva a to v minimální dávce 25 tun na hektar, anebo

c) zajistí, že toto procento výměry, případně jeho odpovídající část, bude pokryto v termínu minimálně od 31.5. do 31.7. příslušného kalendářního roku porostem jedné z následujících plodin, případně jejich směsí: vojtěška setá, jetel nachový (inkarnát), jetel podzemní, jetel zvrácený (perský), jetel plazivý, jetel luční, štírovník růžkatý, vikev huňatá, vikev panonská, vikev setá, bob polní, lupina modrá.

4. Žadatel nebude na jím užívaném půdním bloku, případně jeho dílu, pálit bylinné zbytky.

5. Žadatel nebude na jím užívaném půdním bloku, případně jeho dílu provádět agrotechnické zásahy, pokud je půda zaplavená, anebo přesycená vodou.

6. Žadatel zajistí, že krajinné prvky a druh zemědělské kultury rybník, nebudou rušeny, případně poškozovány.

7. Žadatel zabezpečí, že se na jím užívaném půdním bloku, případně jeho dílu nevyskytují rostliny netýkavka žlaznatá a žádný z druhů rodu křídlatka. Zároveň zajistí regulaci rostlin bolševníku velkolepého tak, aby výška těchto rostlin nepřesáhla 70 cm v průběhu příslušného kalendářního roku.

8. Žadatel nezmění na jím užívaném půdním bloku, případně jeho dílu druh zemědělské kultury travní porost na druh zemědělské kultury orná půda.

9. Žadatel, který využívá zavlažování a je zároveň vlastník nebo provozovatel zavlažovací soustavy, předloží pro tento účel platné povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami v souladu s platnou právní úpravou[ii].

10. S účinností od 1. ledna 2012 žadatel, na jím užívaném půdním bloku, popřípadě jeho dílu, sousedícím s útvarem povrchových vod, zachová ochranný pás nehnojené půdy o šířce nejméně 3 m od břehové čáry, pokud příslušný právní předpis[iii] nestanoví jinak.

[i] , §7 vyhláška Ministerstva zemědělství č. 274/1998Sb .o skladování a způsobu používání hnojiv, v platném znění

[ii] § 8 odst. 1 písm. a) a b) vodního zákona č. 254/2001Sb., v platném znění

[iii] Nařízení vlády č. 108/2008Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech.

Odpovědi na otázky předané AK ČR

GAEC 2 : Kdy budou mít zemědělci vyznačenou na portálu Farmáře vrstvu silně erozně ohrožených půd?

V současné době je vrstva připravována ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy (VÚMOP). Vrstva bude připravena a implementována do LPIS na přelomu 2009/2010, jelikož budou mít nové standardy GAEC platnost od 1. ledna 2010. Účinnost standardu č. 2 (zákaz pěstování širokořádkových plodin/obilniny a řepka půdoochraně na silně erozně ohrožených pozemcích) nebude retrospektivní, tj. nebude posuzováno, zda zemědělec dodržel podmínky pro ozimé plodiny z roku 2009, ale až pro jařiny a ozimy z roku 2010. Změny v LPIS by měly proběhnout společně s datem účinnosti nařízení vlády 83/2009.

GAEC 3 : a) přičemž min. dávka se nevztahuje na rostlinné zbytky

Zákon o hnojivech nezná pojem rostlinný zbytek, ale hovoří o vedlejších produktech při pěstování kulturních rostlin.

Zákon o hnojivech zná pojem vedlejší produkt při pěstování kulturních plodin dle § 2

písmene h). Dále tento zákon stanovuje, že do této kategorie produktů spadá také sláma. V této návaznosti pak § 7 vyhlášky 247/1998Sb. užívá pojem „rostlinné zbytky“ a vymezuje v něm rovněž slámu jako jeden z typů rostlinných zbytků, čímž se oba termíny kladou naroveň. Nicméně, vzhledem k tomu, že se připravuje novela vyhlášky 274/1998Sb. (neboť již neodpovídá novelizovanému znění zákona o hnojivech) bude vhodnější upravit znění standardu tak, aby korespondovalo s novelizovaným zákonem o hnojivech nikoliv s vyhláškou, a odkázat se přímo na slámu na kterou je tento standard primárně zaměřen.

b) aplikovat organická hnojiva a to v……

Bude se týkat všech organických hnojiv (což je například i digestát z BPS) nebo jen tuhých organických hnojiv?

Týká se pouze tuhých organických hnojiv, neboť tekutá hnojiva díky svému složení podporují spíše mineralizaci, což je přesně opačný proces, který se má tímto bodem podpořit.

GAEC 7 : Pokud se zemědělec rozhodne pro pěstování křídlatky jako energetické plodiny, bude v rozporu s daným standardem?

Dle vyjádření MŽP, rod křídlatka (Polygonum) patří mezi vytrvalé rostliny. V současné době na některých druzích (křídlatka japonská, sachalinská aj.) probíhají neprovozní pokusy pro pěstování na energetické využití. Rod křídlatka spolu s dalšími druhy rostlin (např. netýkavka žláznatá) patří mezi invazní rostliny. Pro eventuální pěstování nepůvodních druhů rostlin (což křídlatka je) platí zákon 114/1992, § 5, dost. 4 : „Záměrné rozšíření geograficky nepůvodního druhu rostliny či živočicha do krajiny je možné jen s povolením orgánu ochrany přírody; to neplatí pro nepůvodní druhy rostlin, pokud se hospodaří podle schváleného lesního hospodářského plánu nebo vlastníkem lesa převzaté lesní hospodářské osnovy. Geograficky nepůvodní druh rostliny nebo živočicha je druh, který není součástí přirozených společenstev určitého regionu“ – tj. pokud by zemědělec chtěl křídlatku pěstovat, musel by mít povolení od orgánu ochrany přírody (OOP), což je ve volné krajině obec s rozšířenou působností, v CHKO či NP jsou to místní správy). V takovém případě by se na něj bod 7 nevztahoval.

GAEC 10 : Bude se týkat 3m nehnojený pás od břehové čáry pouze aplikovaných hnojiv nebo i použití hnojiv při pobytu zvířat na pastvě?

Za hnojení je dle zákona o hnojivech považováno pouze mechanické použití hnojiv (rozprašování, rozmetání aj.). Pastva dobytka není v tomto smyslu hnojení, tudíž se ochranného pásu 3m od břehové čáry týkat nebude.

NABÍDKA