Potravní nabídku v EU by bylo možné zachovat s polovinou nákladů i využité půdy.

FULLTEXTSTARTSpolečná zemědělská politika (SZP), spatřila světlo světa v roce 1957. Dnes je jí přes 50 let a Evropská komise navrhuje "zdravotní prohlídku potomka ve středních letech". Povrchní úpravy ale budoucí potřeby unie nenaplní. SZP se musí přerodit. Práce na obrodě mají začít teď, a projekt má být hotový v roce 2013.
Zchátralý klenot
Původním záměrem SZP bylo zajistit zdroj potravin pro šest států EU, které potraviny dovážely a usilovaly o jistou míru soběstačnosti. Bylo třeba zajistit dostupnost kvalitních, zdravých a levných potravin pro všechny občany.
Zlepšení produktivity mělo prospět venkovu a zajistit zemědělcům podíl na rostoucím bohatství EU. Bylo dosaženo potravinové bezpečnosti a na SZP se začalo pohlížet jako na klenot evropského projektu.
Jak se EU rozšiřovala, sílila komplikovanost systémů, které se dotýkají výroby, zpracování, dodavatelského řetězce a velkoprodejní i maloprodejní distribuce. Všude se vyskytují nové problémy, třeba ve vztahu ke zdraví a životnímu prostředí. Využití půdy také prochází důkladnější revizí.
Studie z roku 1991 doložila, že potravní nabídku EU by bylo možné zajistit a ušetřit přitom 50 procent obdělávané půdy, 80 procent pesticidů a polovinu nákladů. Znečišťování okolí by kleslo o 70 procent, díky úbytku dusičnanů v povrchových vodách, a vzniklo by méně skleníkových plynů.
To platilo pro patnáctičlennou EU, se 27 státy jsou možnosti větší. Analýza ukázala, že aplikací nejlepších technických a ekologických prostředků na nejkvalitnější půdě, by bylo možné v produkci dosáhnout podstatných nárůstů. Počet potřebných zemědělců tak výrazně klesl.
Viděno z pohledu potravinové bezpečnosti a bohatství venkova, je třeba revidovat nástroje SZP. Zarazit zvrácené dotace a opět promyslet nové dotace upřednostňující produkty jako biopaliva. Status quo se musí změnit. Politika venkova se často redukuje na garance příjmů pro zemědělskou obec. Takový přístup ale podrývá změnu. Je nutné povzbudit konkurenci, což bude znamenat méně zemědělců, ale lepší farmy.
Jednodušší SZP by motivovala k čistšímu a účinnějšímu zemědělství. Navíc by EU zřejmě mohla znovu zahájit pozastavená jednání Světové obchodní organizace započatá v Dauhá, jakmile by se zemědělci v rozvojových zemích ujistili, že jim Evropa nabízí férovou dohodu.
Zavedením revidovaných politik by navíc v Evropě mohla ožít role SZP coby motoru politické a společenské integrace.

Pět pilířů pro Evropu
Obrodu nelze přenechat trhu, protože výsledky by nemusely prospět evropskému zemědělství ani společnosti. Když bude trh "zlobit", zemědělce by to mohlo přivést na mizinu, což by vyústilo v zanedbanost rozlehlých oblastí Evropy.
Jde o nebezpečí, o kterém tvůrci politik musí seriózně přemýšlet, až budou SZP na základě následujících pěti pilířů reformovat.
1. EU potřebuje politiku znalostí a inovací, jež posílí konkurenceschopnost zemědělství.
Taková politika v Nizozemsku přispěla k rozvoji a síle zemědělského podnikání. Deset z 21 odvětví zemědělského podnikání v zemi patří mezi přední přispěvatele k jejímu národnímu hospodářství.
V EU by politika zaměřená na výzkumné programy posílila konkurenční schopnost a přispěla k potravinové bezpečnosti a udržitelnému rozvoji.
2. Evropa potřebuje změnu politiky využívání půdy. Četné programy se financují na evropské úrovni, ale zemědělská výroba a využití půdy k nim nepatří.
Sestavením nosné konstrukce pro zemědělství by se doplnila ekologická konstrukce. Součástí politiky využívání půdy by také mělo být opětovné zalesňování a ozdravování přirozených ekosystémů.
3. Politika evropských potravinových systémů by se zároveň věnovala produkci, zpracování, distribuci, logistice a prodeji. Spotřební vzorce a preference jsou nedílnou součástí takových systémů.
Studie projektu "Pohled vpřed na evropské potravinové systémy" Evropské vědecké nadace by se při koncipování unijní politiky mohly ukázat jako užitečné.
4. Metropolitní zemědělství v urbanizujícím se světě může zajistit velmi kvalitní produkci na malých plochách půdy. Nabízí odpověď na poptávku po zdravých potravinách s minimálními dopady na životní prostředí.
5. Nová SZP by měla zahrnovat ochranu krajiny. Kulturní dědictví by se ale nemělo zachovávat všude a také by nemělo přehlížet náklady. A nemělo by se jednat o defenzivní politiku typu, který má sklon zaměřovat se na půdu nízké kvality.
Pětice pilířů přináší drastická rozhodnutí, ale od daňových poplatníků si zřejmě vyžádají méně peněz, nikoli více. Mohou zajistit příspěvek k čistšímu a efektivnějšímu zemědělství a využití půdy a přitom vycházet vstříc společenským potřebám.

(c) Project Syndicate 2009
http://www.project-syndicate.org

Rudy Rabbinge
Nizozemský expert na zemědělství.
Do roku 2007 působil jako nizozemský senátor.
Profesor Univerzity a výzkumného střediska ve Wageningen.

FULLTEXTSTOP