S produkcí kolem 146 mil. t mléka (r. 2007) je EU-27 největším světovým producentem (27 % světové produkce mléka). Vzhledem k  regulacím (od r. 1984) byla celková produkce v Evropě předem odhadnutelná, což se změní po r. 2015 (zrušení kvót a na druhé straně tlak WTO na liberalizaci světového trhu). Zatím při zvýšení kvót lze v r. 2014-2015 počítat s ca 153 mil. t.

Pro posouzení regionální struktury jednotlivých evropských zemích je nutno znát a zohlednit počet dojnic a velikost stád dojivost. V r. 2007 bylo v EU-27 celkem 24.4 mil kusů, z toho 4,08 mil. v Německu, 3,82 mil ve Francii, kde produkce patří k nejintenzivnějším. Intenzivní produkce a vysoká hustota dojnic je v malých zemích jako je Nizozemí (0,77 krav/ha), Belgie (0,38 krav(ha) a Lucembursko (0,31 krav/ha).V r. 2007 se mléko produkovalo v 2,49 mil. farmách, z nichž většina je v Rumunsku (1,01 mil. dojnic) a Polsku (0,65 mil.), kde se průměrně jedná o 4 kusy v jednom hospodářství. V některých zemích se přes 70 % produkce spotřebovává v rámci farmy.

Počet dojnic a počet mléčných farem se stále snižuje, stabilní počet farem je jen v Lucembursku, Velké Británii, Maltě, Nizozemí a Itálii.

Dojivost se rovněž velmi liší (od 3 tis. kg v r. 2007 v Rumunsku a Bulharsku po ca 8 tis. v Dánsku a Švédsku).

Diskutují se potenciální efekty při zrušení kvót (viz Tabulka 1: Competitiveness of milk production in Europe – overwiew on results of different methods, v původním níže citovaném materiálu). Uvádějí se počty farem různé velikosti v jednotlivých zemích EU . 

Pokud liberalizace světového trhu povede ke snižování cen mléka, zvýší se význam produkčních nákladů. V rámci Evropy jsou náklady monitorovány v rámci sítě FADN (Farm Accountancy Data Network), která se soustřeďuje na reprezentativní výsledky jednotlivých států, zatímco síť EDF (European Dairy Farmers) analyzuje silná a slabá místa jednotlivých farem a podporuje výměnu informací mezi nimi. Z obr. 7 (původního materiálu) jsou zřejmé rozdíly v nákladech jednotlivých evropských zemí. Při zahrnutí veškerých ekonomických údajů se zdá, že pouze 10 % farem sítě EDF bude z produkce mléka profitovat.

 

K indikátorům, které dobře vystihují strukturu mlékárenství patří velikost mlékáren, roční obrat na kg mléka nebo na zaměstnance a množství mléka dodaného do mlékárny. V r. 2005 bylo v EU-27 v provozu 5000 podniků s celkem 13098 provozovnami. Celkový obrat ca 120 000 mil. EUR byl dosažen ca 400 tisíci pracovníků. Počet firem rok od roku klesá s trendem k podnikům větší velikosti. Z deseti největších světových velkých mlékárenských podniků je jich v EU pět (Danone, Arla Foods, Unilever, Lactalis a Friesland Foods). Největším světovým podnikem je Nestlé se sídlem ve Švýcarsku s obratem 14,8 mld. EUR. Tabulka 3 (Structural characteristics of dairy products manufacturers, 2005) uvádí přehled o

počtu podniků, počtu zaměstnanců a dosaženém obratu v jednotlivých zemích EU v r. 2005.

 

EU má vedoucí postavení ve světovém exportu sýrů (podíl 35 % a stále roste) a másla (podíl 38 %), avšak celkový obrat exportu mléčných výrobků nebo ekvivalentů mléka v EU-25 od r. 1988 do r. 2004 klesl z 60 % na 32 %. Pouze u sýrů nedošlo k poklesu. Pokles je důsledkem stabilní produkce mléka v EU a zvýšením objemu mléka použitého k výrobě sýrů a čerstvých výrobků. Snížení exportu postihlo především sušené mléko (odtučněné i plnotučné) a máslo.

Import do EU byl omezován importními tarify, ale zvýšil se obchod mezi členskými zeměmi (v r. 2005 dosáhl 14,6 mil. t (18,6 mld. EUR), což je více než export do třetích zemí. (Stav exportu je v původním materiálu dokumentován grafy v obr. 9.)

WTO usiluje o zrušení dotací, snížení dovozních cel a zvýšení tarifních kvót u citlivých výrobků. Dojde-li k dohodě, hrozí zvýšení tlaku na trhu.

Závěr

Budoucí vývoj mlékárenství v Evropě bude ovlivněn strukturou produkčních farem i zpracovatelských podniků a tržním prostředím uvnitř i vně EU.