Výzvu adresovanou ministerstvu zemědělství má agentura Mediafax k dispozici. Podle GŘ AGRI orgány ČR nedodržely požadavky stanovené evropskými předpisy, které se týkají poskytování přímých plateb a podpor na rozvoj venkova. Jde především o výměru půdy, na kterou zemědělci žádají dotace.

    Podle Bruselu používá ČR pro elektronickou evidenci půdních bloků LPIS dvě různé technologie s rozdílnou tolerancí chyb. Při kontrolách ploch půdních bloků se ale neuvádí, kterou technologií byly pozemky v LPIS evidovány. „Orgány ČR se žádají, aby uvedly příklady případů, v nichž byly zjištěny různé rozměry plochy během kontrol na místě pro účely různých režimů vykázaných na stejnou plochu,“ uvádí se v dokumentu GŘ AGRI.

Brusel se také v dalším dokumentu pozastavuje nad nesrovnalostmi kontrol dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC). Jedna ze zásad byla podle Bruselu kontrolována neúměrně více oproti jiným zásadám GAEC. EU také vyslovuje znepokojení, „že dochází k orání luk vysoké přírodní hodnoty za účelem přeměny na ornou půdu“ a žádá po ČR vysvětlení. Výhrad je celá řada, orgány ČR například podle Bruselu nekontrolují povinnost skladovat hnůj na polích maximálně po dobu devíti měsíců.

    Podle GŘ AGRI učiněná zjištění svědčí o nedostatcích ve fungování hlavních i doplňkových kontrol a představují pro fondy riziko, jehož rozsah je třeba prodiskutovat při bilaterálním jednání. Tuzemským zemědělcům tak hrozí sankce za špatný výkon státní správy při kontrolách podmínek pro příjem dotací. Nesrovnalosti v evidenci půdních bloků potvrzují všichni lidé obeznámení se skutečnou zemědělskou praxí.

     V rozhovoru pro agenturu Mediafax to připustil i viceprezident Agrární komory ČR Jindřich Šnejdrla, podle kterého existují například rozdíly vyplývající z leteckého snímkování svažitých pozemků a výměře těchto pozemků promítnuté do evidence LPIS. ČR navíc stále nemá ani započatou evidenci krajinných prvků v LPIS, což je také jednou z podmínek EU pro čerpání zemědělských dotací.

    Podle ředitele komunikace ministerstva zemědělství Hugo Roldána ale Brusel naopak systém LPIS hodnotí velmi kladně. „Systém LPIS je ze strany auditorů chápán jako propracovaný nástroj k evidenci užívané půdy, kde informace jsou aktualizovány v reálném čase pomocí pracovníků zemědělských agentur a daleko věrněji odrážejí skutečný stav, který je pak kontrolován. Nutno podotknout, že v některých členských zemích tomu tak není,“ tvrdí Roldán. EU také podle jeho slov velice kladně hodnotí připravovaný projekt zákresu krajinných prvků, kdy zemědělec bude informován o počtu a druhu krajinných prvků na jím užívaných půdních blocích. „ČR zde jde nad rámec požadavků evropských předpisů a EK ani jinak nezpochybnila současný systém kontroly nepoškozování krajinných prvků pomocí mapových podkladů,“ uvedl Roldán.

Šéf odboru komunikace nicméně připouští, že česká strana v současné době ještě vylaďuje některá vysvětlení, které si GŘ AGRI vyžádalo. Nepředpokládáme nicméně, že bychom nedokázali potřebné informace dodat,“ řekl Roldán.