Ministři zemědělství z jednotlivých členských zemí EU nemají jednotnou představu, jak byl měl vypadat kurs nastoupený v tomto odvětví po roce 2013. Stejně jako Francie tak i Česká republika zkrachovaly při pokusu o získání podpisu všech členských zemí pod dokument vytyčujícího hlavní linie budoucího vývoje. Šest zemí odmítlo připojit svůj souhlas a to z různých důvodů. Podle názoru Velké Británie, Nizozemska, Dánska a Švédska by neměly být do budoucna poskytovány zemědělcům žádné zvláštní podpory a přímé platby; Velká Británie a Švédsko by chtěly podpory odstranit úplně. Na druhé straně Polsko a Slovensko si přejí výraznější vůli po harmonizaci výše prémií mezi jednotlivými členskými zeměmi EU.

 

Jaký bude další vývoj? Britská poradenská firma Anderson zveřejnila klíčové body, které ale pouze odrážejí odhady zkušených politických pozorovatelů a nejsou oficiálním jízdním řádem Evropské unie.

 

Možná, že zde vznikne formální mezera, protože přímé platby by měly být hrazeny z rozpočtu následujícího roku. To znamená, že stávající systém plateb by měl platit ještě v roce 2013 a ne být ukončen již na konci roku 2012.

Poradenská firma Anderson stejně jako mnoho jiných považuje za zásadní tři podstatné změny agrární politiky EU a to přerozdělování finančních prostředků ve prospěch východoevropských zemí, výraznější zohlednění „druhého „pilíře“ a výraznější redukci prémií vázaných na plochu. Možná nedojde k žádným rychlým změnám, ale spíše se bude jednat o „klouzavý let“

 

DLG-Mitteilungen, 2009, č. 8, s. 8