K navrženým standadům GAEC
30/09/09
Názor na nově připravované standardy GAEC. Autor: Michal Pospíšil, zdroj: www.asz.cz
Nepotřebujeme GAEC, abychom mohli řešit půdní erozi.
Do nových připravovaných pravidel „tzv. Správné zemědělské praxe“ – GAEC je začleněn i odstavec, který by měl pomoci řešit vodní bilanci půdy a ochranu půdy před půdní erozí. Ani největší kritici všeho co lze kritizovat nezpochybňují zoufalý stav půdy a nedostatek vody a půdní vláhy.
Kvalita půdy a dostatek půdní vláhy bude v budoucnosti pro zemědělce daleko důležitější faktor jejich úspěšného podnikání než-li jsou platby TOP-Up a jiné dotace. Pro sedláky, kteří mají k půdě vztah, je zcela zbytečné tak samozřejmé věci zmiňovat. Těch skutečných sedláků však není mnoho. Deformace „selského rozumu“ je mnohdy nevratná, bohužel cca na 1,5 milionech hektarů v České republice i způsobuje i skutečné škody na majetku jiných.
Samozřejmě, odpovědnost nesou vlastníci na svých bedrech, ale podle zákonů České republiky nejenom oni.
Je nutné zcela jasně oddělit dvě roviny.
- Opatření, která podmiňují vyplácení dotací např.: dodržování „Správné zemědělské praxe – GAEC“)
- Legislativní normy formulované v zákonech České republiky, které řeší odpovědnost uživatelů a vlastníků půdy.
Začátkem září Krajský soud v Plzni zrušil rozsudek soudu prvního stupně , který zprošťoval zemědělskou společnost za odpovědnost za škodu, která byla způsobena erozí zemědělské půdy( 1.9. č.j.: 14Co/2009-246). Soud vrátil celou záležitost a poukázal na celou řadu právních norem, které soud prvního stupně vůbec nezkoumal.
Jsou to zejména:
- preventivní povinnost podle zákona č.334/1992, §3 odst. 1, kde je povinnost předcházet vzniku škod.
- Zákon č.254/2001 Sb. – §27, který ukládá zajistit, aby nedocházelo k odnosu půdy erozní činností vody, stejně jako zákon 114/1992 Sb.
- Občanský zákoník ukládá v §127 zdržet se všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného anebo by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Paragraf 415 ve stejném zákoně ukládá každému povinnost užívat a spravovat pronajatý pozemek tak, aby jeho stav nezpůsobil škodu jinému, a ukládá povinnost přijmout taková opatření, která snižují možnost vzniku škody na zdraví, majetku.
Z usnesení soudu vyplývá, co vše je nutné přezkoumat, v případě, že se najde odvážný subjekt, který se nesmíří s lajdáckým a arogantním přístupem některých zemědělských subjektů k řešení problémů s půdní erozí.
autor: Michal Pospíšil, zdroj: www.asz.cz
Zařazeno v Aktuality, ASZ ČR, Cross compliance, Cross compliance
