Počet biofarem v tuzemsku podle údajů ministerstva zemědělství od loňska vzrostl téměř o 50 procent. Ke konci letošního prvního pololetí jich bylo 2586, zatímco ke stejnému datu loňského roku ekologicky hospodařilo 1766 zemědělců. Zároveň se zvýšila výměra jimi obhospodařované půdy, vzrostl i počet výrobců biopotravin ze 375 na 429. Strmý růst zájmu o ekologické zemědělství a biopotraviny trvá již několik let.

Podle pravidel ekologického farmaření se v ČR ke konci letošního června hospodařilo na 391.965 hektarech, což je 9,22 procenta z celkové rozlohy zemědělské půdy v zemi, téměř o 1,5 procentního bodu více než před rokem. Daří se tak plnit Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství. Hlavním cílem dokumentu, který přijala vláda v roce 2004, je dosáhnout do roku 2010 desetiprocentního podílu ekologicky obhospodařované zemědělské půdy.

Září je letos v ČR již pátým rokem měsícem biopotravin a ekologického zemědělství. Cílem letošní kampaně, která oficiálně začala za účasti ministra zemědělství, je podpořit důvěru veřejnosti v ekofarmaření. Během září se v tuzemsku uskuteční více než šedesát akcí pro veřejnost, počínaje dny otevřených dveří na ekofarmách či přednáškami až po regionální bio dožínky a jarmarky. Více informaci, včetně aktualit mohou zájemci najít na webu www.mesic-biopotravin.cz.

Sortiment českých biopotravin poměrně široký, v některých kategoriích má však stále značné rezervy. Přes růst nabídky tuzemských výrobců pochází však stále nadpoloviční většina v ČR prodávaných biopotravin ze zahraničí. Biopotraviny jsou stále také výrazně dražší než klasicky produkované potraviny. Zatímco v květnu 2008 byly podle průzkumu organizace Pro-bio-liga biopotraviny o 95 procent dražší než běžné, v říjnu činil rozdíl mezi jejich cenami 110 procent.

U některých komodit, zejména u vajec, ovoce a zeleniny, je ale nabídka nedostatečná a nepokrývá poptávku spotřebitelů, např. oleje nebo kuřecí maso nejsou českými výrobci biopotravin produkovány vůbec a dovážejí se ze zahraničí. Tuzemská bioprodukce se rozvíjí zejména u hovězího masa, pečiva, mléka a koření. Kromě produkce zdravých potravin ze surovin, které jsou pěstovány bez použití chemie, důležitým přínosem ekofarmaření fakt, že ekologičtí zemědělci hospodaří šetrně ke krajině. Přes rostoucí řady příznivců biovýrobků existuje také množství lidí skeptických. Například podle publikované britské studie koncem července nejsou biopotraviny zdravější než potraviny běžné. Tuzemští spotřebitelé za biopotraviny loni utratili 1,8 miliardy Kč. Růst trhu s biopotravinami, který v ČR trvá již několik let, ale ve srovnání s rokem 2007, kdy dosáhl 70 procent, loni výrazně zpomalil na 40 procent. Za hlavního viníka označují odborníci světovou hospodářskou krizi. Na celkové spotřebě potravin v ČR se loni biopotraviny podílely 0,75 procenty. Jedním z důvodů, proč řada zemědělců přechází z konvenčního k ekologickému zemědělství jsou štědré dotace. Zejména platby na plochu vyplácená v rámci Programu rozvoje venkova. Podle náměstka ministra Jiřího Urbana ročně tato zásadní dotace ekofarmářům přinese více než půl miliardy korun.