Na jaře letošního roku u nás byly spuštěny v zemědělských podnicích kontroly podmíněnosti tzv. cross compliance. O tom, jak dosud probíhal a jaké další kontroly naše zemědělce čekají v příštím roce hovořil koncem léta na semináři Vize zemědělství 2010 pořádaném společností AgroConsult Bohemia vrchní ředitel environmentální sekce ministerstva zemědělství Martin Mistr.

     Od letošního dubna do konce srpna se u nás podle údajů MZe uskutečnilo celkem 613 kontrol podmíněnosti z toho 570 kontrol bylo plánovaných a zbytek byly kontroly náhodné. Z celkového počtu kontrol jich proběhlo 576 bez nálezu porušení kontrolovaných předpisů a u 25 kontrol bylo nalezeno zanedbatelné porušení, tedy porušení odstranitelné, u kterého kontrolor uložil pouze nápravná opatření. Celkem tak asi 98 procentům kontrolovaných subjektů nebudou kráceny na základě kontroly cross compliance v příštím roce přímé platby.
      Vrchní ředitel nicméně konstatoval, že u devíti podniků bylo zaregistrováno malé porušení a u tří podniků střední porušení. Těmto podnikům tak přímé platby částečně kráceny budou. Negativní výjimkou byl letos jeden podnik, který kontrolu zcela odmítl, kontrolory do provozu nepustil a nereagoval ani na následnou korespondenci, takže tato farma přijde napřesrok veškeré přímé platby.
     V letošním roce byly kontrolovány v rámci kontrol podmíněnosti pouze pravidla, která EU k 1.lednu letošního roku vyžaduje, tedy prvních osm nařízení a směrnic Rady a dodržování Správné zemědělské praxe. Nejvíce problémů bylo podle Mistra zaznamenáno v identifikaci a označování zvířat. Druhým nejčastějším prohřeškem byla nedostatečná ochrana podzemních vod před nebezpečnými látkami, zejména šlo o špatné uskladňování ropných látek.
Kontroly probíhají a budou probíhat podle ředitele v minimálním možném čase, tedy v průběhu jednoho až dvou dní a farmář o nich bude předem informován. V daném roce také nebudou na farmě, kde dojde ke kontrole cross compliance, probíhat další preventivní kontroly vyplývající z české legislativy a ani kontroly dalších dozorových orgánů.
       Nedílnou podmínkou poskytování přímých podpor je také povinnost dodržovat minimální požadavky podmínek Správné zemědělské praxe neboli Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (známé pod anglickou zkratkou GAEC – Good agricultural and environmental conditions) . Současné znění GAEC sestává z pěti bodů:
1) Nedochází k rušení krajinných prvků, kterými jsou meze, terasy, skupiny dřevin, stromořadí a travnaté údolnice.
2) Kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója nebo slunečnice nejsou pěstovány na půdních blocích, popřípadě jejich dílech s průměrnou sklonitostí převyšující 12 stupňů,
3) K zapravování kejdy nebo močůvky do půdy dojde nejdéle do 24 hodin po jejich aplikaci, s výjimkou řádkového přihnojování porostů hadicovými aplikátory, na půdních blocích, popřípadě jejich dílech s evidovaným druhem zemědělské kultury orná půda a s průměrnou sklonitostí převyšující tři stupně, pokud tuto aplikaci nevylučuje zvláštní právní předpis.
4) Nedošlo ke změně zemědělské kultury travní porost na zemědělskou kulturu orná půda.
5) Nedošlo k pálení bylinných zbytků na půdních blocích, popřípadě jejich dílech.

Co nás čeká v roce 2010
V souvislosti s implementací nové evropské legislativy se mění přístup ke stanovení GAEC a také jejich rozsah. Česká republika je právě ve fázi příprav nových standardů GAEC, které by měly nabýt platnosti od 1.ledna 2010. Podle dosavadního návrhu podmínek GAEC půjde o deset bodů:
První dva body nových podmínek reflektují standardy tematického okruhu „eroze půdy“. Cílem těchto bodů je na předem definovaných plochách zabezpečit minimální způsoby hospodaření, které omezí smyv půdy, zpomalí odtok vody z krajiny a podpoří retenci vody. Veřejně dostupná informace o těchto plochách pro žadatele o podpory bude zanesena do evidence půdy. Tato opatření jsou zvláště důležitá také pro snižování rizika povodní a škod jimi způsobených:
Bod 1. Žadatel na půdním bloku, popřípadě jeho dílu s druhem zemědělské kultury orná půda, jehož průměrná sklonitost přesahuje sedm stupňů zajistí po sklizni plodiny založení porostu následné plodiny, nebo uplatní alespoň jedno z níže uvedených opatření:
a) strniště sklizené plodiny je ponecháno na půdním bloku, popřípadě jeho dílu minimálně do 31. prosince, jestliže to není v rozporu s bodem 2, nebo
b) půda zůstane zorána, popřípadě podmítnuta za účelem zasakování vody minimálně do 31. prosince, jestliže operace není v rozporu s bodem 2.
Bod 2. Žadatel na ploše půdního bloku, popřípadě jeho dílu, označené v evidenci půdy jako silně erozně ohrožená zajistí, že se nebudou pěstovat širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, soja a slunečnice. Porosty obilnin a řepky olejné na takto označené ploše budou zakládány s využitím půdoochranných technologií, zejména setí do mulče, nebo bezorebné setí. V případě obilnin nemusí být dodržena podmínka půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze v případě, že budou pěstovány s podsevem jetelovin.

Následující dva body zohledňují standardy tematického okruhu „organické složky půdy“. Tato opatření mají za úkol omezit na části obhospodařovaných ploch aplikaci syntetických hnojiv obsahujících hnojivé látky ve snadno přístupných formách, které rychle migrují půdním profilem a přispívají k znečištění vodních zdrojů:
Bod 3. Žadatel na minimálně 20 % jím užívané výměry půdních bloků, popřípadě jejich dílů s druhem zemědělské kultury orná půda, vztažené k celkové výměře tohoto druhu kultury užívané žadatelem k 31. květnu příslušného kalendářního roku v evidenci půdy, zajistí každoročně:
a) aplikování tuhých statkových hnojiv, s výjimkou separátu prasečí kejdy, nebo tuhých organických hnojiv v minimální dávce 25 tun na hektar. Minimální dávka se nevztahuje na ponechané produkty při pěstování rostlin (např. slámu) podle jiného právního předpisu, nebo
b) pokrytí tohoto procenta výměry, popřípadě jeho odpovídající části, v termínu minimálně od 31. 5. do 31. 7. příslušného kalendářního roku porostem jedné z následujících plodin, popřípadě jejich směsí: vojtěška setá, jetel nachový (inkarnát), jetel podzemní, jetel zvrácený (perský), jetel plazivý, jetel luční, štírovník růžkatý, vikev huňatá, vikev panonská, vikev setá, bob polní, lupina modrá. Porosty výše uvedených plodin lze zakládat i jako podsev do krycí plodiny, popřípadě jako směsi s travami v případě, že zastoupení trav v porostu nepřesáhne 50 %.
Bod 4. Žadatel zajistí, že se nebudou na jím užívaném půdním bloku, popřípadě jeho dílu pálit bylinné zbytky.

Pátý bod upravuje podmínky agrotechnických zásahů ve vztahu k ochraně „struktury půdy“ při používání zemědělské mechanizace. Stanovuje okolnosti, za kterých by se mechanizace neměla používat, aby nedocházelo k nadbytečnému utužování půd, slévání povrchu půd, poklesu biologické aktivity půdy a jejímu „umrtvování“:
Bod 5. Žadatel zajistí, že se nebudou na jím užívaném půdním bloku, popřípadě jeho dílu provádět agrotechnické zásahy, pokud je půda zaplavená nebo přesycená vodou, s výjimkou vlastní sklizně plodiny.

Tři další body podmínek implementují standardy tematického okruhu „minimální úroveň péče“. Stanovují ochranu krajinných prvků, které přispívají ke zpomalení odtoku vody v krajině, protierozní ochraně půd, ekologické stabilitě krajiny a zachování biodiverzity, zachování útočišť zvěře a ptactva vázaných na zemědělskou krajinu a plní estetickou funkci.
Bod 6. Žadatel zajistí, že krajinné prvky a druh zemědělské kultury rybník nebudou rušeny, popřípadě poškozovány.
Bod 7. Žadatel zajistí na jím užívaném půdním bloku, popřípadě jeho dílu regulaci rostlin netýkavky žláznaté tak, aby se na něm v průběhu příslušného kalendářního roku nevyskytovaly kvetoucí nebo odkvetlé rostliny tohoto druhu. Zároveň zajistí regulaci rostlin bolševníku velkolepého tak, aby výška těchto rostlin nepřesáhla 70 cm v průběhu příslušného kalendářního roku.
Bod 8. Žadatel zajistí, že se nezmění na jím užívaném půdním bloku, popřípadě jeho dílu druh zemědělské kultury travní porost na druh zemědělské kultury orná půda.

Poslední dva body se zabývají „ochranou vody a hospodařením s ní“. Podmiňují poskytování dotací dodržováním zákonných podmínek pro nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami v souvislosti s jejich využíváním pro účely zavlažování zemědělských plodin a dále stanovují požadavky pro aplikaci hnojiv v blízkosti útvarů povrchových vod s cílem omezit případné znečištění vodních zdrojů:
Bod 9. Žadatel, který využívá zavlažování a je zároveň vlastníkem nebo provozovatelem zavlažovací soustavy, předloží pro tento účel platné povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami v souladu s jiným právním předpisem.
Bod 10. Žadatel na jím užívaném půdním bloku, popřípadě jeho dílu sousedícím s útvarem povrchových vod zachová ochranný pás nehnojené půdy o šířce nejméně 3 m od břehové čáry, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak.

       V průběhu října by mělo být podle Mistra schváleno po připomínkovém řízení nové nařízení vlády, které bude obsahovat systém kontrol podmíněnosti a bude obsahovat definitivní znění výše uvedených podmínek GAEC. V listopadu a prosinci začnou semináře, které s nařízením podrobně seznámí zemědělskou veřejnost, a od 1. ledna příštího roku pak začnou samotné kontroly.

zdroj: www.agroweb.cz, 12.10.2009, autor: Oldřich Přibík