Evidence hnojení

Dotaz: Jak je to s evidencí hnojení u pozemků (hlavně louky), které se vůbec nehnojí? Musí či nemusí být ke kontrole předložen čistý vytištěný papír – prázdná tabulka evidence hnojení? Slyšel jsem, že to bylo při kontrole vyžadováno…

Odpověď (Klír): Pokud by to byla pravda, bylo by to přece nelogické… Povinnost vést evidenci hnojení stanoví zákon o hnojivech (č. 156/1998 Sb.)naprosto přesně, a to v § 9:
„(6) Zemědělští podnikatelé jsou povinni řádně vést evidenci o hnojivech … použitých na zemědělské půdě …; tato povinnost se nevztahuje na evidenci vedlejších produktů při pěstování kulturních rostlin, s výjimkou slámy. …
(7) Evidence … se vede o množství, druhu a době použití hnojiv … podle jednotlivých pozemků, plodin a let a uchovává se nejméně 7 let. Na požádání ústavu jsou zemědělští podnikatelé povinni evidenci předložit a umožnit ověření v ní uvedených údajů.
(8) Záznam o použití hnojiva … musí být v evidenci proveden do 1 měsíce od ukončení jeho použití.“
Takže je tam několikrát napsáno, že to je evidence o použití hnojiv, tedy nikoliv o jejich „nepoužití"… Pokud tedy nehnojím, nemusím nic psát a tedy žádnou evidenci předkládat, natož tisknout prázdné papíry.

POZOR ale na pastvu či jiný pobyt hospodářských zvířat na zemědělské půdě a také na ponechanou slámu a další skliditelné rostlinné zbytky (vedlejší či hlavní produkt použitý ke hnojení) – to je také hnojení! Od roku 2009 se sice z vedlejších produktů povinně eviduje jen sláma, ale hlavní produkt, např. zelené hnojení či mulč trávy, se povinně eviduje i nadále. Všechny tyto ponechané skliditelné rostlinné produkty se však do evidence hnojení zaznamenávají bez uvedení množství hmoty a do půdy navracených živin (§ 7 vyhlášky č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, v novelizovaném znění – účinnost změn od 1.11.2009).

Limit 170 kg N/ha z.p. podle nitrátové směrnice

Dotaz: Jaká hnojiva se počítají do limitu nitrátové směrnice ve výši 170 kg N/ha v průměru ročně na zemědělské pozemky podniku hospodařícího ve zranitelné oblasti? Je nějaká souvislost tohoto limitu s limity hnojení jednotlivých plodin?

Odpověď (Klír): Do limitu 170 kg N/ha z.p. podle nitrátové směrnice se počítá celkový dusík, dodaný organickým hnojením (mimo ponechaných skliditelných rostlinných zbytků, jako je sláma apod.). Počítá se to za kalendářní rok, v průměru na 1 ha zemědělské půdy. Platí to pro celé podniky hospodařící ve zranitelné oblasti (ZOD), a to jakoukoliv jejich částí, tedy i kdyby byl v ZOD jen jeden půdní blok.
Limity k jednotlivým plodinám však zahrnují jak minerální, tak i organické hnojení a počítají se jiným způsobem. Počítají se na tzv. hospodářský rok a u organického hnojení se nezapočítává celkový dodaný dusík, ale jen jeho účinný podíl, z hlediska využitelnosti pěstovanou plodinou.
POZOR – limit 170 kg N/ha se někdy zaměňuje s jiným limitem, sice také ve výši 170 kg N, ale vyjádřeno celkem v organickém i minerálním hnojení v průměru ročně na 1 ha orné půdy. To je požadavek mnohem přísnější a snadno se překoná! Tento požadavek se však vztahuje pouze na zemědělce zařazené do dotačního titulu „ošetřování travních porostů“ (OTP) v rámci agroenvironmentálních opatření HRDP. V systému nových „agro-enviro“ podle Programu rozvoje venkova (PRV) však již u OTP tento požadavek není.

Zapravení hnojiv na pozemcích se svažitostí nad 3 °

Dotaz: Pokud budu provádět aplikaci kejdy, digestátu nebo minerálních dusíkatých hnojiv na podzim na půdu bez porostu, musím je do 24 hodin zapravit do půdy jenom na pozemcích s průměrnou svažitostí nad 3 %?

Odpověď (Klír): Obecný požadavek na zapravení statkových nebo organických hnojiv na orné půdě uvádí § 5 odst. 4 vyhlášky č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv: „Po aplikaci tekutých statkových hnojiv nebo kapalných organických hnojiv na povrch orné půdy se hnojiva zapracovávají do půdy nejpozději do 24 hodin, s výjimkou řádkového přihnojování porostů hadicovými aplikátory. Po aplikaci tuhých statkových hnojiv nebo tuhých organických hnojiv na povrch orné půdy se zapracovávají hnojiva do půdy nejpozději do 48 hodin.“.
Z toho plyne, že povinnost zapravení do půdy se nevztahuje na minerální hnojiva. V evidenci hnojení je pro zapravování hnojiva do půdy rubrika, je tedy povinnost toto zapsat. Pokud se minerální hnojivo nezapraví, není to porušení předpisu. Je však třeba mít na zřeteli zvýšené ztráty z nezapravených minerálních dusíkatých hnojiv, zvláště v teplém a suchém období.
Požadavek vyhlášky na zapravení statkových a organických hnojiv však platí bez ohledu na svažitost pozemku.
Z hlediska požadavků na dotace (kontrola podmíněnosti – cross compliance) je jednou z podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) „zapravování kejdy nebo močůvky do půdy nejdéle do 24 hodin po jejich aplikaci, s výjimkou řádkového přihnojování porostů hadicovými aplikátory, na půdních blocích, popřípadě jejich dílech s evidovaným druhem zemědělské kultury orná půda a s průměrnou sklonitostí převyšující 3 stupně, pokud tuto aplikaci nevylučuje zvláštní právní předpis (zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření).“.
Shrnuto – pokud nezapravím na rovině, riskuji pokutu podle vyhlášky, ale při nezapravení nad 3 ° mi vedle pokuty ještě hrozí krácení dotací.

Vztah AEO a Nitrátové směrnice

Odpověď (Klír): Podmínkou pro žadatele o dotace na agroenvironmentální opatření (AEO) z Programu rozvoje venkova (PRV) je dodržovat "minimální požadavky pro použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin", podle platného znění nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření.
Tyto podmínky se postupně upravovaly, při novelizacích uvedeného předpisu (novely nařízeními vlády č. 114/2008 Sb. a č. 45/2009 Sb.).
Každý rok tedy bylo nutné dodržovat podmínky platné v tom kterém roce. Přehled vývoje požadavků pro použití hnojiv v období 2007 – 2009 najdete v tabulce.

Zpočátku se tyto požadavky nazývaly jako "podmínky na ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů". Od roku 2009 se uvedené podmínky stávají součástí kontrolovaných požadavků v rámci "kontroly podmíněnosti" (cross compliance). Požadavky na používání hnojiv vychází ze "Zásad správné zemědělské praxe pro ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů" zavedených v ČR v rámci tzv. nitrátové směrnice jako opatření doporučená mimo zranitelné oblasti. Navíc jsou uplatněny i požadavky na ochranu vod před znečištěním foforem, zejména z hlediska ochrany vody a půdy před erozí.

POZOR – mezi základní podmínky dotací AEO rovněž patří vedení evidence hnojení a evidence o používání přípravků na ochranu rostlin

Použití močůvky na rozklad slámy

Dotaz: Jestliže ve zranitelné oblasti použiji močůvku na rozklad slámy, mohu ještě na daném pozemku použít pro podzimní hnojení minerální hnojiva?

Odpověď (Klír): Když použijete močůvku na podporu rozkladu slámy, už jste vyčerpal možnost letošního hnojení na tomto pozemku. Můžete totiž využít jen jeden způsob hnojení podle tab. č. 7 z nařízení vlády č. 103/2003 Sb. (ve znění NV č. 108/2008 Sb.) – jeden „čtvereček“ tabulky. Navíc, nelze kombinovat organické a minerální hnojení, ani kdybyste třeba nedočerpal v té močůvce daný limit, neboť účinnost dusíku z obou forem je různá. Rovněž nelze kombinovat hnojení ke slámě a plodině apod. V úvahu však přichází případně rozdělit dávku minerálního hnojiva (u organiky to ani technicky nejde), např. aplikovat část dusíku v síranu amonném a následně třeba amofos před setím nebo při setí ozimé plodiny. Toto dělené hnojení se však celkem započítá do limitu následné plodiny, i kdyby třeba byla současně zapravena i sláma.

Podzimní hnojení a následné použití minerálních hnojiv

Dotaz: Jaká je možnost podzimního hnojení hnojem a následného použití minerálních hnojiv, např. NPK, na orné půdě ve zranitelných oblastech?

Odpověď (Klír): Omezení pro letní a podzimní hnojení na orné půdě se podle § 7 odst. 4 nařízení vlády č. 103/2003 Sb. vztahuje jen na "minerální dusíkatá hnojiva" a na "hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem" (např. kejda). Použití hnoje ("hnojivo s pomalu uvolnitelným dusíkem") tedy není omezeno a teoreticky lze vedle toho pak ještě použít i minerální dusíkatá hnojiva, příp. i hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem, podle možností uvedených v tabulce č. 7 na str. 13 tištěného komentovaného znění nařízení vlády (str. 14 podle číslování v prohlížeči Adobe Acrobat).

Limity hnojení k pozemku

Dotaz: Platí limity hnojení plodin jako průměry pro celý podnik nebo platí pro každý půdní blok?

Odpověď (Klír): Limity hnojení ve zranitelné oblasti se vztahují ke každému zemědělskému pozemku, kde se tyto plodiny pěstují. Ale nemusí to být celý půdní blok nebo jeho díl. Nitrátová směrnice a zákon o hnojivech totiž nevztahují hnojení k půdním blokům, ale k zemědělským pozemkům. Zemědělským pozemkem může být i část půdního bloku nebo jeho dílu, s jednou pěstovanou plodinou nebo směsí plodin.

Autor odpovědí:  ing.Jan Klír, CSc. , VÚRV v. v. i. Praha