Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

Třikrát ke skladování a použití hnojiv

02/12/09
smf

Odpovědi  ing.Klíra, CSc. na dotazy ke skladování a použití hnojiv. Zdroj: www.kis-olomoucky.cz

Zapravování hnojiv do půdy
Dotaz: Jaké jsou požadavky na zapravování hnojiv do půdy? Týká se to i travních porostů?
Odpověď (ing. Klír, CSc.):
Ø požadavky na zapravení hnojiv do půdy po jejich aplikaci se týkají jen orné půdy. Přesné znění požadavků je uvedeno v § 5 odst. 4 vyhlášky MZe č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv. Znění této vyhlášky po její poslední novelizaci, účinné od 1.11.2009, najdete zde.
Ø požadavek na zapravení do půdy se však netýká jen hnojiv, ale i dalších hnojivých látek – odpadů využitelných ke hnojení. Platí tedy i požadavek na zapravení upravených kalů použitých na zemědělské půdě, a to nejpozději do 48 hodin od umístění kalů na zemědělskou půdu (§ 1 vyhlášky MŽP č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě). POZOR – tedy nikoliv od aplikace, ale od navezení upravených kalů na pozemek. Sedimenty (rybniční bahno apod.) musí být zapraveny do půdy do deseti dnů od jejich rozprostření na pozemek (§ 3 vyhlášky č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě).
Ø požadavek na zapravení hnojiv do půdy se týká jak statkových hnojiv, tak i organických hnojiv.
Ø tekutá statková hnojiva (močůvka, hnojůvka, kejda nebo tekutý podíl po její mechanické separaci = fugát, …) a kapalná organická hnojiva (melasové výpalky, digestát z bioplynové stanice nebo tekutý podíl po jeho mechanické separaci = fugát, …) se musí zapravit do orné půdy nejpozději do 24 hodin po jejich aplikaci. Pro řádkové přihnojování porostů hadicovými aplikátory však platí výjimka – zapravovat se nemusí (do evidence hnojení se v rubrice „datum zapravení“ uvede „hadice“). Pro uplatnění této výjimky však musí být na pozemku skutečně porost. Nelze tedy uznat aplikaci např. v krátké době po zasetí.
Ø tuhá statková hnojiva (hnůj, drůbeží trus, drůbeží podestýlka, tuhý podíl kejdy po její mechanické separaci = separát,…) nebo tuhá organická hnojiva (kompost, tuhý podíl digestátu po jeho mechanické separaci = separát, …) se musí zapravit do orné půdy nejpozději do 48 hodin. POZOR – tuhým statkovým hnojivem jsou i vedlejší či hlavní produkty vzniklé při pěstování kulturních rostlin, tedy skliditelné rostlinné zbytky, jako je sláma, chrást, plodiny na zelené hnojení – u nich samozřejmě žádná povinnost zapravení do půdy není.
 
Využití digestátu ke hnojení
Dotaz: Za jakých podmínek mohu ke hnojení využívat organické hnojivo z bioplynové stanice?  Odpověď (ing.Klír, CSc.):
 
Ø organické hnojivo vznikající anaerobní fermentací při výrobě bioplynu se nazývá digestát. Podle § 9 odst. 4 zákona o hnojivech (po jeho novele v lednu 2009) nelze na zemědělské půdě použít digestáty, pocházející z bioplynové stanice zpracovávající i jiné suroviny než statková hnojiva či objemná krmiva, pokud nebyly registrovány u ÚKZÚZ.
Ø toto je důležité zejména pro použití digestátů ke hnojení v rámci podniku provozujícího bioplynovou stanici. Tato podmínka totiž před novelou neplatila. Pokud je však digestát vyroben pouze ze statkových hnojiv anebo objemných krmiv, může se na půdu i nadále použít bez registrace. Jiná věc je uvádění digestátů do oběhu – další podrobnosti najdete zde.
 
Doba uložení hnoje na polním hnojišti
Dotaz: Nejsme ve zranitelné oblasti, ale jsme přihlášeni v agroenvi (PRV). Hnůj ukládáme na zemědělskou půdu. Můžeme mít takto založené „polní hnojiště“ na jednom místě 24 nebo 12 měsíců? Odpověď (ing. Klír, CSc.):
Pro uložení hnoje na zemědělské půdě (před jeho použitím) mimo zranitelnou oblast platí tyto hlavní požadavky:

1) Obecné požadavky na ochranu vody, dané § 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a návaznými předpisy:
a) "Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí"
b) "Nejméně jednou za 6 měsíců kontrolovat sklady a skládky" (myslí se tím vlastní kontrola toho, co je vidět)
c)  ve schváleném havarijním plánu mít uvedena místa vhodná k uložení hnoje (pro zranitelnou oblast je to povinnost přímo pramenící z nařízení vlády č. 103/2003 Sb.; mimo zranitelnou oblast to vlastně vyplývá z obecného požadavku vyhlášky č. 450/2005 Sb. popsat v havarijním plánu veškeré nakládání se závadnými látkami, tedy i jejich "skládkování")

2) Požadavek § 4 odst. 1 vyhlášky č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv: "Na zemědělské půdě mohou být tuhá statková hnojiva uložena nejdéle po dobu 24 měsíců."

3) Požadavky systému Kontroly podmíněnosti (cross compliance), podle nařízení vlády č. 83/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování přímých podpor…, kontrolovaný požadavek SMR2/1:
"Nedošlo při zacházení s nebezpečnými látkami k jejich vniknutí do povrchových či podzemních vod nebo k ohrožení jejich prostředí?" (viz publikace MZe "Kontrola podmíněnosti" z roku 2009, str. 22-23).

Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.

Nezbytně nutné soubory cookies

Nezbytně nutný soubor cookie by měl být vždy povolen, abychom mohli uložit vaše preference nastavení souborů cookie.

Soubory cookies třetích stran

Tyto webové stránky používají službu Google Analytics ke shromažďování anonymních informací, jako je počet návštěvníků webu a nejoblíbenější stránky.

Povolení tohoto souboru cookie nám pomáhá zlepšovat naše webové stránky.