Systém garantovaných kvót mléka, jak je navrhuje hejtman Radko Martínek, považují zemědělci za stabilizační. Prodají mléko za pět korun, a od státu dostanou tři. Pokud výkupní cena přesáhne osm korun, stát nebude nic doplácet. V opačném případě dotace pokryje případnou ztrátu. Nyní jsou podmínky stanoveny tak, že výkupní cena mléka nepokryje výrobní náklady. Za lepší podmínky pro české zemědělství vyjeli farmáři  protestovat  ve středu 2. prosince do Prahy.

 „Nežebráme, netlučeme, chceme jenom srovnatelné podmínky s evropskými zemědělci,“ shrnul Oldřich Vašina podstatu problému, jak ho vnímají čeští farmáři. Dnes už nemají žádnou komoditu, která by nebyla ztrátová, proto vítají Martínkův nápad. „Sedmdesát procent kvóty roční spotřeby mléka a mléčných výrobků by bylo jištěných a třicet procent zůstane volných pro dovoz. Je to cesta, jak udržet chovy mléčného skotu a tím i základ českého zemědělství a péči o krajinu,“ uvedl hejtman, který návrh předložil ministru zemědělství. Narovnání pravidel v zemědělství považuje za jeden z postupů, jak čelit konkurenci. Apeloval proto na zemědělce, aby vyvinuli tlak na jednotný postup společně s mlékárnami.

„Má to smysl. To je přece ono, po čem voláme,“ komentoval předseda ZD Dolní Újezd Václav Klech hejtmanův návrh na nedávném setkání v Zálší na Vysokomýtsku. „Návrh neomezuje volný pohyb zboží a na druhé straně řeší situaci,“ dodal Klejch.

„Problémy v zemědělství nastaly již v období transformace v letech 1992 až 1993, kdy se dělil československý stát a podepisovaly se první asociační dohody,“ zdůraznil počátek krize českého zemědělství radní zodpovědný za životní prostředí, venkov a zemědělství Václav Kroutil. Už v roce 1993 byl nastavený rozměr českého zemědělství. „V roce 2004, kdy se dolaďovaly veškeré dokumenty s Evropskou unií, tak už s položenými základy nešlo mnoho dělat,“ poukazuje radní Kroutil na zárodek dnešního kolapsu zemědělství.

Magdalena Navrátilová

zdroj: www.pardubickykraj.cz

tisková mluvčí