Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

Usnesení sněmu Agrární komory ČR

15/03/10
smf

Usnesení sněmu Agrární komory ČR. Zdroj:  APIC-AK

Usnesení XVIII. sněmu Agrární komory České republiky

Představenstvo Agrární komory České republiky svolalo sněm, který vydal toto usnesení:
Sněm svolalo představenstvo Agrární komory České republiky podle § 13 odstavce 7 zákona č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky v platném znění.
Agrární komora sdružuje podnikatele v zemědělství, lesnictví a potravinářství všech forem vlastnictví a způsobů podnikání.
Členstvo Okresních agrárních komor obhospodařuje 1.709 tis. ha zemědělské půdy, počet členů v těchto komorách je 3.255 z toho je 2857 zemědělských organizací včetně 1602 soukromých zemědělců. Zastoupení soukromých zemědělců v orgánech Okresních agrárních komor a Regionálních agrárních komor je 35 %.
V počtu individuálních členů ani ve výměře zemědělské půdy nejsou zahrnuti členové 32 odborných společenstev ani zemědělského svazu, svazu chovatelů a pěstitelů apod., to je z toho důvodu, aby nedošlo k překryvu s členstvím v Okresních agrárních komorách.
Jednotliví členové jsou v Agrární komoře České republiky organizováni prostřednictvím 58 okresních agrárních komor, 2 regionálních a 12 krajských agrárních komor a 32 členských společenstev.
Sněmu se zúčastnilo 177 delegátů, to je 81 % z pozvaných delegátů s hlasem rozhodujícím, zvolených okresními agrárními komorami, regionálními agrárními komorami a členskými společenstvy a 138 hostů. Na sněmu je tedy 305 přítomných.
XVIII. sněm Agrární komory České republiky
I. Vyslovuje nespokojenost
a) s neúčastí ministra zemědělství na sněmu Agrární komory ČR, je to poprvé v její 18leté historii,
b) s nerozhodnutím ministra ve věci rozdělení sazeb TOP-UPpřežvýkavci na r. 2010
II. konstatuje, že:
1. oceňuje úsilí poslanců především Zemědělského výboru poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a ministra zemědělství nalézt finanční zdroje na dorovnání přímých plateb zemědělcům na r. 2010 v plné vyjednané výši v přístupové smlouvě k EU. Je nám líto, že k tomu musíme využívat i formu protestů,
2. oceňuje rozhodnutí ministra zemědělství o dřívějším poskytnutí přímých plateb již od října 2009,
3. české zemědělství se potýká s hlubokým propadem cen většiny komodit a podnikatelský důchod odvětví 3,1 mld. Kč byl vytvořen zejména dřívějším vyplácením plateb – bez toho by byl výsledek hospodaření zemědělství ztrátový,
4. v důsledku dlouhodobě podnákladových cen a neadekvátních opatření ze strany státu dochází k rychlé likvidaci stavů prasat a dojnic, prohlubuje se tak strukturální nerovnováha hospodářské soustavy českého zemědělství rychlým útlumem živočišné produkce. Zejména obiloviny a pícniny tak v republice nenalézají možnost dalšího zhodnocení.Dochází k dalšímu poklesu produkčního rozměru českého zemědělství,
5. je třeba hledat spravedlivý způsob a nová kritéria pro distribuci plateb v rámci jednotlivých oblastí českého zemědělství a regionů ČR, stejně tak jako adekvátní podporu ohrožených sektorů,
6. nadále přetrvává nerovnost v podmínkách podnikání agrárních odvětví mezi zeměmi EU 15 a novými zeměmi založená přístupovou smlouvou. Další nerovné podmínky byly schváleny v rámci zdravotní kontroly (Health Check) v roce 2008. Zaznamenáváme dokonce snahy o prodloužení tohoto nerovnoprávného postavení i v novém plánovacím období EU od r. 2014. Požadujeme od 1.1. 2014:
– rovné podmínky u všech plateb v rámci SZP
– systém plateb na plochu s možností podpořit citlivé komodity a pojištění rizik
Odmítáme od 1.1. 2014:
– modulaci – přesun plateb z pilíře I. do pilíře II.
– degresivitu plateb u velkých podniků,
7. chybí jakákoli racionální vize českého zemědělství, která by dala hospodářům určitou orientaci a naději.
III. žádá:
1. poslance Evropského parlamentu za Českou republiku, aby:
využili spolurozhodování Evropského parlamentu o Společné zemědělské politice a prosadili vyrovnání rozdílných podmínek této politiky mezi starými a novými členy Evropské unie,
2. poslance a senátory Parlamentu ČR, aby:
a) nepřipustili přijetí novely zákona č. 95/1999 Sb. o převodu státní půdy, která by zvýhodňovala spekulanty se zemědělskou půdou na úkor těch, kteří na ní řádně hospodaří a aby přijali takovou zákonnou úpravu, která zahrne požadavky z již dřívější petice zemědělců k návrhu zákona,
b) vyžadovali od kontrolních orgánů a gestora zákona o významné tržní síle jeho důsledné dodržování tak, aby docházelo ke spravedlivému a férovému rozdělování v rámci výrobkové vertikály a zisk nezůstával z větší části u obchodu,
c) schválili právní úpravu umožňující zvýšit podíl biosložky v motorových palivech,
d) dokončili přijetí novely zákona o ochraně půdního fondu, která by výrazně zpřísnila zábory zemědělské půdy,
e) při jednáních se svými kolegy ze států Evropské unie usilovali o vyrovnání podmínek společné zemědělské politiky mezi starými a novými členskými zeměmi s důrazem na budoucí Společnou zemědělskou politiku po r. 2013,
f) se zasadili o přijetí a realizaci reálné prorůstové koncepce českého zemědělství,
g) se zasadili o plné dorovnání přímých plateb v r. 2010, ale i v rozpočtu na r. 2011,
3. vládu České republiky, aby:
a) umožnila přijetí nezbytných záchranných opatření u krizí nejvíce ohrožených oborů zemědělství, zejména v produkci mléka a v chovech prasat,
b) umožnila z prostředků Mze a MF spolufinancování národních doplňkových plateb TOP-UP na r. 2010 do plné výše obsažené v přístupové smlouvě s EU a aby respektovala tento závazek i při přípravě státního rozpočtu na rok 2011,
c) přehodnotila stávající pozici k revizi rozpočtu společné zemědělské politiky s cílem zvýšení váhy zabezpečení potravinové jistoty státu, zlepšení životní úrovně a příjmů a zastavení dalšího poklesu rozměru českého zemědělství,
d) v Radě ministrů EU prosadila opuštění historického principu rozdělování prostředků přímých plateb Společné zemědělské politiky a stejného nastavení systému i stejné výše všech plateb i dalších podpůrných nástrojů ve všech unijních zemích,
e) vytvořila podmínky pro vypracování a realizaci reálné prorůstové koncepce agrární politiky státu s cílem zabezpečení určité míry potravinové jistoty České republiky a podpory nepotravinářského využití zemědělské produkce s cílem zvýšení energetické bezpečnosti státu,
f) umožnila přesun nečerpaných finančních prostředků z rozvojových plánů nezemědělských resortů na podporu zemědělských investic nezbytných pro dodržení závazných norem EU v rámci pravidel křížové kontroly – cross compliance.
4. ministra zemědělství, aby:
a) se zasadil za realizaci požadavků sněmu vyjádřených v tomto usnesení, ve vládě,zákonodárných sborech České republiky i v Radě ministrů členských zemí Evropské unie,
b) dokončil jednání o opatřeních k podpoře ohrožených oborů, zejména chovu dojnic a prasat a tato opatření uvedl v život,
c) obnovil práce na ustavení rizikového fondu při PGRLF a prosazoval vytvoření zvláštního evropského fondu nepojistitelných rizik na úrovni EU k částečnému řešení důsledků růstu rizikovosti v zemědělství,
d) ke zlepšení postavení zemědělských prvovýrobců ve výrobní vertikále umožnil podporu sdružování odbytových organizací zemědělců do větších celků,
e) v rámci resortních kontrolních orgánů uplatnil důsledné provádění kontroly jakosti potravin,
f) rozhodl o zpřístupnění programů PGRLF širší zemědělské veřejnosti přehodnocením metodiky stanovující bonitu klienta a zohledněním dopadů hospodářské krize do ekonomiky podniků,
g) rozhodl o využití nečerpaných finančních prostředků na programy PRV, prostředků z modulace a z Barrosova balíčku k podpoře zemědělských investic nezbytných k dodržování závazných nařízení EU v rámci cross compliance,
h) nepřipustil jakékoli snahy o prodloužení přechodného období a setrvání nerovnoprávného postavení nových členských zemí EU ve společné zemědělské politice po r. 2013,
i) aby připravil strategické záměry pro přijetí reálné prorůstové koncepce českého zemědělství do roku 2013, po r. 2013 s cílem přehodnocení systému dotací a zaměření se na následující priority:
• potravinová jistota
• nepotravinářská produkce pro energetické využití
• zajištění finanční stability zemědělců s důrazem na zastavení dalšího poklesu rozměru českého zemědělství,
j) rozhodl pro r. 2010 o dřívější výplatě přímých plateb stejně jako v roce 2009.
IV. schvaluje:
1. zprávu představenstva AK ČR o činnosti za uplynulé období od XVII. sněmu a o úkolech na příští období,
2. zprávu o schválení účetní závěrky za rok 2008, předběžné účetní závěrce za rok 2009 a návrh plánu příjmů a výdajů na rok 2010,
3. zprávu dozorčí rady a její stanovisko k předběžné účetní závěrce za rok 2009,
4. teze pro zaměření činnosti Agrární komory ČR na období do XIX sněmu, to je do března r. 2011.
V. pověřuje:
1. představenstvo AK ČR posoudit a schválit účetní závěrku za rok 2009.
VI. ukládá:
1. představenstvu AK ČR:
řídit činnost komory v souladu s usnesením XVIII. sněmu a zaměřením práce na další období vyjádřeném v přednesené zprávě představenstva a v Tezích pro zaměření činnosti Agrární komory ČR na období do XIX sněmu, to je do března r.2011.
2. krajským agrárním komorám a regionálním agrárním komorám, okresním agrárním komorám a členským společenstvům:
a. rozpracovat Zprávu o činnosti od XVII. sněmu a úkolech na další období, usnesení XVIII. sněmu a Teze pro zaměření činnosti Agrární komory ČR na období do XIX sněmu, to je do března r. 2011, do vlastních podmínek,
b. napomáhat představenstvu Agrární komory České republiky v jeho činnosti a aktivně plnit jeho usnesení,
c. jednat s poslanci a senátory Parlamentu ČR i poslanci Evropského parlamentu v jejich volebních obvodech o podpoře zájmů členstva Agrární komory České republiky,
d. dokončit předání dat do elektronické evidence členstva,
e. rozšířit a zintenzivnit spolupráci s regionálními sdělovacími prostředky,
f. projednat se školskými úřady krajů vyšší využití školních statků pro praktickou výuku studentů na středních zemědělských školách za účelem zlepšení kvality odborné praxe studentů
g. řídit se schváleným usnesením sněmu a Tezemi pro zaměření činnosti Agrární komory ČR na období do XIX sněmu, to je do března r. 2011.
3. členské základně:
uhradit členské příspěvky pro Agrární komoru České republiky v souladu s příspěvkovým řádem
4. viceprezidentům ve funkci předsedů sněmoven:
v souladu s článkem 4, odstavec 1 příspěvkového řádu rozpracovat členské příspěvky jednotlivých sněmoven pro Agrární komoru ČR na jednotlivé členské organizace.
Zdroj: APIC-AK (Agrární poradensko informační centrum Agrární komory ČR), 12.03.2010