Dosavadních šest krajinných prvků, na které mohou letos poprvé pobírat zemědělci v ČR dotace stejně jako na zemědělskou půdu by bylo vhodné rozšířit o drobné vodní plochy. Mediafaxu to řekl ve středu bývalý poradce exministra zemědělství Petra Gandaloviče Vilém Žák.

   „Voda v krajině je důležitý prvek, a v období etrémních klimatických projevů, ať již je to sucho, nebo intenzivní srážky, umožňuje tyto extrémy vyrovnávat. Proto by bylo dobré a správné, aby byla podpora krajinných prvků tvořených drobnými vodními plochami v budoucnosti nedílnou součástí zemědělských programů a programů rozvoje venkova,“ konstatoval Žák. Mezi takové prvky by bylo možné zahrnout drobné vodní toky na zemědělské půdě, tůňky, pramínky, či mokřady.

    Na údržbu drobných vodních ploch přispívá v současné době ministerstvo životního prostředí, naopak na údržbu mezí, skupin stromů, stromořadí či travnatých údolnic přispívá ministerstvo zemědělství. „Problém je, že stávající programy jsou roztříštěné, úzce specializované, často se překrývají a pro žadatele o podpory jsou velmi nepřehledné. Proto by bylo žádoucí podporu krajinných prvků propojit mezi sebou a najít pro to společnou řeč mezi oběma resorty,“ domnívá se Žák. Bez údržby drobných vodních ploch je navíc podle Žáka „faktická tvorba a ochrana krajiny nemyslitelná“.

    Začlenění nových „vodních“ krajinných prvků do ploch, na které mohou zemědělci pobírat dotace, se nebrání ani náměstek ministra zemědělství pro životní prostředí Jiří Urban. Právě kvůli překryvu programů týkajících se stabilizace drobných vodních ploch v krajině s ministerstvem životního prostředí je ale podle jeho slov nutné současné formy podpor zanalyzovat a teprve poté do současné struktury nové krajinné prvky zařadit. Drobné vodní plochy navíc podle Urbana skýtají oproti současným krajinným prvkům problém – jejich rozloha se v závislosti na počasí a ročním období mění. „Musela by být tedy také stanovena metodika, jakým způsobem podpory na tyto plochy vyplácet,“ podotýká Urban.