Pije mléko, jež dávají krávy krmené geneticky modifikovanou (GM) kukuřicí. Jí kuřata, živená směsí z geneticky upravené sóji. Nosí džínsy z GM-bavlny. "Obavy Evropanů z geneticky upravených plodin jsou naprosto iracionální," říká atraktivní černovlasá Brazilka Alda Lerayerová. Lze ji podezírat, že má takové tvrzení v popisu práce, Alda je totiž šéfkou brazilské Rady pro biotechnologické informace. Ale GM-suroviny zjevně neškodí ani dalším více než 190 milionům jejích spoluobčanů v páté největší zemi světa.

Zatímco Evropská unie se GM-kukuřici, sóji nebo cukrovce brání (jejich plochy v několika málo členských zemích netvoří ani desetinu procenta výměry zemědělské půdy), svět jde opačným směrem. K zemím, které využívají GM-plodiny stále více, patří přitom ty nejvýznamnější – USA, Indie, Čína. A loni se na druhou příčku v počtu hektarů dostala právě Brazílie.

Například do takzvané Bt-kukuřice (na několika polích se pěstuje i v Česku) vnesli vědci geny, díky nimž odolává škodlivému motýlkovi zavíječi. Ten jinak prožírá stvoly kukuřice a v celém světě působí škody za mnoho miliard dolarů. Ovšem Bt-kukuřici není nutné chránit proti obaleči chemickými látkami.

"Zvyšuje to výnosy, a i když je GM-osivo dražší než to normální, vyplatí se," říká farmář Ivo Richter, hospodařící v jihobrazilském státě Rio Grande do Sul u města Nao Me Toque. "Nejde jen o náklady na pěstování. Housenka zavíječe naruší kukuřici a dostanou se pak do ní jedovaté mykotoxiny. Ty mohou následně s krmivem proniknout i do mléka nebo masa zvířat," upozorňuje farmář na další výhody GM-plodin.

GM-sója zase umožňuje lépe využívat chemický postřik proti plevelům, farmáři opět ušetří náklady. V samotném státě Rio Grande do Sul je už 93 procent veškeré sóji jen geneticky upravenou odrůdou. "V celé Brazílii je pak tento podíl GM-sóji 64 procent, u kukuřice 53 procent ve prospěch geneticky upravené," upřesňuje profesor Marcelo Gravina z Univerzity Rio Grande do Sul.

Citlivým tématem pro Brazilce je poukazování na to, že se dostatečně nebrání proti ničení deštných pralesů na severu země – v Amazonii. A někteří severoameričtí a evropští ekologové nyní tvrdí, že pralesy mizí i kvůli rozšiřování produkce cukrové třtiny. Z té Brazilci vyrábějí (kromě cukru) etanol jako palivo do aut a zásobují jím i Evropu.

Zastánci GM-plodin ovšem tvrdí, že právě tyto odrůdy pomohou lépe chránit i amazonské deštné pralesy, "zelené plíce" naší planety. "Zvyšují produkci, není proto potřeba tolik půdy. A doufáme, že naše vláda brzy povolí i pěstování geneticky upravené třtiny právě pro technické účely, na výrobu biolihu," vysvětluje Alda Lerayerová.

Evropští odpůrci GM-plodin varují farmáře také před závislostí na firmách, jež tyto osiva prodávají. Je pravda, že firmy (nejznámější je Monsanto z USA) si nechávají vyvinuté GM-odrůdy patentovat a že osivo je dražší než u konvenčních odrůd. Jak vidí onu závislost na dodavatelích Brazilci, kteří s ní mají na rozdíl od Evropanů zkušenost?

"Především si každý může, ale vlastně musí sám spočítat, zda se mu GM-osivo vyplatí. Brazílie už také není závislá jenom na zahraničních dodavatelích, vyvíjíme i vlastní GM-odrůdy," upozorňuje Cezar Vianna, prezident obřího zemědělského družstevního podniku CCGL. Družstevnictví je spolu s využíváním GM-plodin dalším výrazným trendem v brazilském zemědělství. Bývalý československý zázrak, Agrokombinát Slušovice, by přitom mohl na brazilské poměry jen zírat. CCGL například vlastní i významné přístavy.

Cézar Vianna však nepovažuje pro přežití farmářů za klíčová pouze družstva, ale především GM-plodiny. "Právě jejich využití demokratizuje zemědělství," tvrdí doslova. Menší farmáři mají podle něho šanci přežít proto, že GM-odrůdy jim zaručují jistou úrodu – plodiny jsou odolné a škůdci je nezničí. Propočty farmářů v místních podmínkách ukázaly, že spotřebují zhruba 2,7krát méně ochranných chemických prostředků než u konvenčních odrůd.

"Hlavní však je, že GM plodiny mají potřebnou kvalitu," dodává Vianna. Sám si přitom už kvůli upraveným plodinám užil své. Několikrát ho stíhala policie, když v 90. letech ještě nebyla GM-sója v Brazílii oficiálně povolena. Ale farmáři dostávali osivo ze sousední Argentiny…

Jak vidí brazilští farmáři Evropu, která se GM-produktům brání? "Kladete umělé obchodní bariéry. Jako by nestačilo, že evropští farmáři mají vysoké dotace a exportní podpory," shrnuje farmář Ivo Richter.

Klady
1. Chrání životní prostředí (je potřeba méně chemie).
2. Zlepšují výnosy i kvalitu (např. rýže odolává suchu, nebo je bohatší o vitaminy).

Zápory
1. Ekologové míní, že GM plodiny mohou nekontrolovaně "zmutovat" s jinými plodinami.
2. Odpůrci tvrdí, že není vyloučen špatný vliv na lidské zdraví (žádná studie to ale nepotvrdila).

USA (64 milionů hektarů)
sója, kukuřice, bavlna, dýně, cukrová řepa, canola (olejnina), papaya

Brazílie (21,4 milionu ha)
sója, kukuřice, bavlna

Argentina (21,3 milionu ha)
sója, kukuřice, bavlna

Indie (8,4 milionu ha)
bavlna

Kanada (8,2 milionu ha)
sója, kukuřice, cukrová řepa, canola

AUTOR: Martin Mařík
AUTOR-WEB: www.ihned.cz , zdroj:  Podniky a trhy