V poslední době se objevují hlasy poukazující na příliš byrokratický přístup Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Jak se na to díváte?
SZIF slyší na konstruktivní kritiku, v rámci které řeší vzniklé problémy, a to například při jednání Antibyrokratické komise ministerstva zemědělství a pracovními skupinami monitorovacího výboru. Stejně tak je známo, že SZIF a řídící orgán Programu rozvoje venkova (PRV) ve spolupráci s pracovními skupinami monitorovacího výboru neustále pracují na pravidlech tak, aby vycházely vstříc žadatelům o dotace. Stává se však, že právě náměty přednesené některými nevládními organizacemi často zvyšují počet kontrol a dokládání splnění těchto změn a navyšují tak administrativu (byrokracii).

Připouštíte tedy problémy zemědělců plynoucí z administrace a výplat dotací?
Problémy, které se vyskytují při administraci a výplatě dotací jsou spíše výjimečné. Všechny interní směrnice SZIF včetně kontrolních postupů vycházejí pouze z podmínek pravidel pro žadatele, které vydává ministerstvo zemědělství a v nichž jsou obsaženy i podmínky z legislativy ČR a EU. Pokud příjemce dotace dodrží podmínky pravidel, které jsou transparentním způsobem předem známy, má vždy jistotu, že obdrží dotace v plné výši. Z praxe ovšem víme, že někteří příjemci dotací na konci projektu oproti původním předpokladům uplatňují například výdaje, které s jednotlivými projekty prokazatelně nesouvisí. Tyto nepřijatelné výdaje jsou bohužel odhalovány až při samotné kontrole na místě. Z těchto důvodů se pracuje na detailnějším rozpracování metodiky zadávacího řízení a dále budou také podrobněji rozpracovány způsobilé a nezpůsobilé výdaje v jednotlivých opatřeních, podopatřeních a záměrech, aby nedocházelo k pochybení. V letošním roce již došlo ke zjednodušení a snížení počtu kontrol, prováděných regionálními odbory SZIF. Konkrétně v PRV nebude například prováděna návštěva na místě u projektů do dvou milionů korun způsobilých výdajů a od dvou do pěti milionů korun budou z kontrol vyloučeny projekty, u kterých se uskutečnila kolaudace. Došlo také ke snížení množství předkládaných příloh a dokladů o 50 procent. K dalšímu zjednodušení dojde při ověřování plateb na centrálním pracovišti SZIF, kde bude ověřováno asi 50 procent projektů, a následná opatření se připravují.

Jak si ČR stojí v kontrolách vyplácení dotací v porovnání s ostatními státy EU?
Od platební agentury, vyplácející dotace z veřejných peněz, se mimo jiné očekává, že zamezí jakémukoliv neoprávněnému poskytnutí dotací a následně jejich čerpání v rozporu se stanovenými pravidly. SZIF ale kontrolami chrání také samotné zemědělce, aby nemuseli po následné kontrole EU vracet dotace po proplacení. Není náhoda, že na základě rozhodnutí Evropské komise z 11.března 2010 nemusí ČR na rozdíl od naprosté většiny států EU, mezi kterými je například Španělsko, Velká Británie, Nizozemsko Belgie, Irsko, Itálie, ale také Francie a Německo, vracet neoprávněně čerpané dotace v celkové výši 8,8 miliardy korun. Důvodem je skutečnost, že ČR prostřednictvím SZIF ochránila příjemce dotací a vyvarovala se nejčastějších chyb dvaceti zemí EU, které mají na základě zjištění Evropské komise mimo jiné velmi slabé kontrolní prostředí, špatnou kvalitu a načasování kontrol, nedostatečné množství a kvalitu klíčových a pomocných kontrol, nedostatečné množství nebo neprovádění kontrol na místě, nedostatky v administrativním a kontrolním systému, nezpůsobilé výdaje a náklady, překročení finančních stropů či nedodržování platebních lhůt. I přesto, že se některé požadavky a pravidla při administraci a vyplácení dotací z peněz EU, ale také z národního rozpočtu ČR mohou zdát nadbytečné, mají z větší části svůj smysl právě proto, aby nikdo nemohl rozporovat, na základě čeho byla dotace poskytnuta a zda byly tyto peníze řádně a účelově využity, a to je jistě v zájmu nás všech.