Vnitřní předpis o ochraně věcí odložených zaměstnanci při plnění pracovních úkolů
17/05/10
Vnitřní předpis o ochraně věcí odložených zaměstnanci při plnění pracovních úkolů
Vnitřní předpis o ochraně věcí odložených zaměstnanci při plnění pracovních úkolů
12.1.2010, JUDr. Věra Přenosilová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Zaměstnavatel je podle § 226 zákoníku práce povinen zajistit bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů, které zaměstnanci obvykle nosí do zaměstnání.
Zaměstnavatel je podle § 226 zákoníku práce povinen zajistit bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů, které zaměstnanci obvykle nosí do zaměstnání.
VNITŘNÍ PŘEDPIS ZAMĚSTNAVATELE O OCHRANĚ VĚCÍ ODLOŽENÝCH ZAMĚSTNANCI PŘI PLNĚNÍ PRACOVNÍCH ÚKOLŮ
Zaměstnavatel …………………………… (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ),
zastoupený …………..
vydávám tento
vnitřní předpis o ochraně věcí odložených zaměstnanci při plnění pracovních úkolů.
1. K ochraně osobních věcí zaměstnanců vytváří zaměstnavatel vhodná bezpečnostní opatření. To nezbavuje zaměstnance povinnosti chránit takové věci před poškozením a ztrátou.
2. Zaměstnanec ukládá své svršky a osobní věci, které zaměstnanci obvykle nosí do práce, do ……….. (např. skříní nebo pracovních stolů). Tyto skříně a stoly je povinen zamykat a pokud se od nich vzdaluje, neponechávat klíče v zámku, popřípadě zamykat místnost při jejím opuštění.
3. Přinese-li zaměstnanec do práce věci, které obvykle zaměstnanci do práce nenosí, jako větší částku peněz, klenoty a jiné cennosti, umožní mu na požádání …………(uvést kdo – např. jeho bezprostřední nadřízený) jejich bezpečnou úschovu do konce pracovní doby.
4. Zaměstnavatel nezajišťuje úschovu osobních automobilů ani jiných dopravních prostředků, jimiž zaměstnanci přijíždějí do práce.
5. Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu, která mu vznikla na odložených věcech, za podmínek a v rozsahu stanoveném v § 267 a § 268 zákoníku práce.
6. Zaměstnanec, který zjistil, že mu vznikla škoda na odložených věcech, ohlásí to ihned ………. (uvést komu – např. svému bezprostřednímu nadřízenému). Ten je povinen ohlásit vznik škody …………. (uvést pověřeného zaměstnance), který zajistí vyšetření okolností, za kterých ke škodě došlo.
7. Poškozený zaměstnanec v hlášení uvede, jak ke škodě došlo a podle povahy případu i další údaje, zejména jména svědků, kteří mohou dosvědčit tvrzené skutečnosti.
8. O výši náhrady škody na odložených věcech rozhodne ………. (uvést kdo – např. ředitel společnosti).
……………………………………….
razítko zaměstnavatele a podpis
oprávněného zástupce
Komentář:
Zaměstnavatel je podle § 226 zákoníku práce povinen zajistit bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů, které zaměstnanci obvykle nosí do zaměstnání. Zákoník práce (na rozdíl od dosavadní právní úpravy) již nestanoví povinnost zaměstnavatele zajistit bezpečnou úschovu dopravních prostředků, pokud jich zaměstnanci používají k cestě do zaměstnání a zpět. Je tomu tak proto, že v době vyspělé motorizace, která se realizuje zejména prostřednictvím osobních automobilů, by to kladlo na zaměstnavatele zvýšené nároky na budování hlídaných parkovišť. Náklady za jejich provozování by museli zaměstnavatelé nést.
Ve vnitřním předpisu je vhodné konkrétně uvést, jakým způsobem mají být výšeuvedené předměty uschovány (uloženy), aby nedošlo ke vzniku škody na odložených věcech. Škodě na odložených věcech je třeba předcházet. Zákoník práce v § 249 stanoví obecně zaměstnancům povinnosti na úseku prevence vzniku škody – jde zejména o povinnost oznamovací a zakročovací.
Podle § 267 zákoníku práce zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu na věcech, které se obvykle nosí do práce a které si zaměstnanec u zaměstnavatele odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním na místě k tomu určeném nebo obvyklém. Právo zaměstnance na náhradu škody zanikne, jestliže její vznik neohlásí zaměstnavateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl. Jde o lhůtu propadnou (prekluzivní).
Za věci, které se obvykle do práce nenosí a které zaměstnavatel nepřevzal do zvláštní úschovy, zaměstnavatel podle § 268 odst. 2 zákoníku práce odpovídá jen do částky 10.000 Kč (částka byla zvýšena, dříve odpovídal jen do částky 5000 Kč). I v tomto případě právo zaměstnance na náhradu škody zanikne, jestliže její vznik neohlásí zaměstnavateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl. V případě, že zaměstnavatel převzal tyto věci do zvláštní úschovy, nebo pokud se zjistí, že škoda na těchto věcech byla způsobena jiným zaměstnancem zaměstnavatele, hradí zaměstnavatel škodu v plné výši (bez omezení). Zákoník práce již příkladmo neuvádí, co se považuje za věci, které se obvykle do práce nenosí.Lze však předpokládat, že nadále půjde zejména o větší částky peněz, klenoty a jiné cennosti. V případě, že dojde k odcizení zaměstnancovy mzdyv den výplaty, není podle judikatury odpovědnost zaměstnavatele za škodu omezena, zaměstnavatel je tedy povinen nahradit zaměstnanci celou odcizenou částku.
V případě odpovědnosti za škodu na odložených věcech musí zaměstnanec prokázat, že mu vznikla škoda na věcech (poškozením, zničením nebo ztrátou), které odložil u zaměstnavatele při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, a to na místě určeném (např. určeným místem může být vyhrazená skříňka, pracovní stůl apod.) anebo obvyklém. Pokud tyto skutečnosti zaměstnanec prokáže, zaměstnavatel za škodu odpovídá i v případě, že dodržel všechny povinnosti uložené právním předpisem, tedy i v případě, kdy škoda vznikla z objektivních příčin. Zaměstnavatel se nemůže této odpovědnosti zprostit jednostranným prohlášením, například, že neodpovídá za obsah kapes šatstva nebo za věci odložené na věšáku.
Daňový pohled:
Z hlediska zaměstnance je přijatá náhrada škody podle § 4 odst. 1 písm. d) ZDP osvobozená od daně z příjmů. Na straně zaměstnavatele se bude jednat o plnění z důvodu odpovědnosti za škody a z hlediska § 24 odst. 2 písm. p) ZDP se bude jednat o daňově účinný výdaj (náklad).
Právní úprava:
– § 4 odst. 1 písm. d), § 24 odst. 2 písm. p) zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
Zařazeno v daně a účetnictví, Poradenství
