Tato povinnost je upravena v § 106 odst. 4 písm. b) ZP. Povinnost podrobit se preventivním prohlídkám vyplývá např. z § 37 zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, anebo ze směrnice Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 uveřejněné ve věstníku Ministerstva zdravotnictví. Jedná-li se o některou ze zákonem stanovených preventivních prohlídek, je zaměstnavatel oprávněn zaměstnanci uložit, aby se podrobil výstupní lékařské prohlídce u lékaře závodní preventivní péče.

Jestliže však zaměstnanec svou povinnost dobrovolně nesplní, jsou možnosti zaměstnavatele, jak jej fakticky ke splnění této povinnosti donutit omezené. Správně usuzujete, že splnění povinnosti, a to nejenom Vámi uváděné, podrobit se lékařské prohlídce, ale např. i uhradit škodu, vrátit prostředky, které zaměstnavatel zaměstnanci poskytl k plnění pracovních úkonů atd., nelze podmiňovat vydáním či odložením vydání potvrzení o zaměstnání, které se vydává podle § 313 ZP. Zaměstnavatel je povinen při skončení pracovního poměru zaměstnanci potvrzení o zaměstnání vydat, a stejná povinnost se vztahuje i při ukončení dohody o pracovní činnosti. V tomto potvrzení je zaměstnavatel povinen uvést skutečnosti uvedené v § 313 odst. 1 ZP. Pokud zaměstnavatel nevydá potvrzení o zaměstnání při skončení pracovního poměru (v den skončení pracovního poměru), vystavuje se naopak on sám možným důsledkům vyplývajícím z porušení právních povinností, které mohou spočívat i v povinnosti uhradit zaměstnanci vzniklou škodu anebo toto porušení povinností může pokutou sankcionovat inspektorát práce. Povinnost vydat potvrzení o zaměstnání má zaměstnavatel vždy bez ohledu na to, zda má vůči zaměstnanci reálně existující anebo tvrzenou pohledávku anebo i v případě, že zaměstnanec nesplnil některou z povinností, kterou vůči zaměstnavateli splnit měl.

Pokud by zaměstnanec nesplnil některou z povinností, které mu ukládají právní předpisy, jako je tomu u shora uvedeného ustanovení § 106 odst. 4 písm. b) ZP, které mu ukládá povinnost podrobit se preventivním prohlídkám, může toto nesplnění povinností zaměstnavatel považovat za porušování povinností s důsledky z toho vyplývajícími, včetně možnosti ukončení pracovního poměru pro porušování těchto povinností. Při možnosti využití by však záleželo na intenzitě porušení této povinnosti, zprav. v daném případě by spočívalo v tom, v jakém zdravotně závadném prostředí zaměstnanec pracuje a jaké jsou zdravotní nároky na výkon jeho práce. Tento postup, který by byl použitelný v době trvání pracovního poměru, však pravděpodobně za situace, kdy pracovní poměr zaměstnance končí jiným způsobem, nebude využitelný. Nicméně zaměstnavatel by měl pro případ, že by nemohl následně prokázat zdravotní stav zaměstnance při ukončení pracovního poměru, pokud by to mohlo mít v budoucnu význam, doložit, že zaměstnanci tuto povinnost uložil a že ji zaměstnanec nesplnil.