V chovu dojeného skotu je v Norsku u plemenic upřednostňován vyvážený poměr mezi zdravotním stavem, dlouhověkostí a užitkovostí.
Norsko je díky fosilním palivům bohatou a nezávislou zemí. Nejvýznamnějším odvětvím po ropě a plynu je rybářství, následované lesnictvím. Zemědělství se podílí na hrubém společenském produktu přibližně pouhými 2 %, což je ovlivněno skutečností, že je
zemědělsky využíváno pouze 4 až 5 % plochy.
Přesto jsou Norové ve většině zemědělských produktů soběstační, dovážejí pouze obiloviny, ovoce a zeleninu.
Aby se udržel status soběstačnosti je zemědělství a rybářství výrazně podporováno a chráněno ze strany státu.
Struktura podniků a státní podpora
Celkem hospodaří v Norsku asi 13 000 chovatelů dojnic. Průměrně připadá na jednoho chovatele pouhých 18 krav, proto je obvyklé, že minimálně jeden z partnerů je zaměstnán mimo zemědělství. Tento model si lidé zvolili ve volbách s přáním, aby mohlo i nadále co možná nejvíce lidí žít a hospodařit na venkově.
Tab. : Porovnání dat z chovu skotu a koz
|
Norsko
|
Německo
|
EU 27
|
Počet mléčných farem
|
13 300
|
95 900
|
936 500
|
Počet dojnice celkem
|
248 000
|
4,2 mil.
|
23,9 mil.
|
Ø počet krav/farma
|
18,7
|
43
|
25,6
|
Ø ml. užitkovost/krávu
|
6 288 kg
|
7 000 kg
|
6 256 kg
|
Roční produkce mléka na farmu
|
117 727 kg
|
300 709 kg
|
159 882 kg
|
Mléko dodané do mlékáren celkem
|
1,520 mil. kg
|
26,9 mil. kg
|
133,94 mil. kg
|
Produkce kozího mléka celkem
|
22 00 kg
|
35 000 kg
|
2 369 700 kg
|
Dutch Dairy Board, 2008
Norové mají jednu z nejvyšších úrovní podpor vyplácených v zemědělství. Vypilovaný systém podpor je odstupňovaný podle geografické polohy a nadmořské výšky zemědělského podniku.
Podniky, které hospodaří na severu země popř. v horských regionech dostávají maximální podpory jedině ale za předpokladu, že chovají méně než 30 krav. Čím jižněji a hlouběji podniky leží tím méně finančních prostředků na podporách dostávají-
Podniků vlastnící od 30 do 50 dojnic dostávají menší částky, další redukce je při početním stavu převyšujícím 50 kusů. Dotační platby jsou rozděleny na základní částku (závislou na regionální poloze podniku), která je následně navýšena v závislosti na kg vyprodukovaného mléka, ale také kg jateční hmotnosti.
Vedle odstupňovaných podpor existuje další „růstová brzda“ – jeden podnik může hospodařit maximálně s mléčnou kvótou 450 000 kg a integrace několika podniků 750 000 kg mléka.
Odvětví produkce mléka je nejvíce regulovaným agrárním trhem v Norsku. Chov dojnic je reglementován omezením produkce, mlékárenský průmysl je regulován pomocí systému referenčních cen.
Od roku 1983 je navázána produkce mléka na systém mléčných kvót. Dosud fungovalo omezení výroby dobře, zásobování domácího trhu mlékem se dařilo zajistit. Původně nebyla mléčná kvóta obchodovatelná, nyní je možné kvótu koupit nebo propachtovat v pevně stanoveném termínu, ale pouze do stanovené maximální hranice. Za nadlimitní dodávky mléka se uplatňuje srážka z ceny mléka ve výši cca 30 centů/kg.
„Normální“ chovatel skotu v Norsku je členem minimálně tří družstev: plemenářské organizace GENO, mlékárny TINO a jateckého družstva NOTURA. Filosofie družstevnictví je jednoduchá: posílení konkurenceschopnosti jeho členů a ztržňování na národní i mezinárodní úrovni. Družstva nabízejí spoluvlastníkům poradenství v oblasti krmení, chovu, kvality mléka a v ekonomické oblasti.
GENO – zdraví má nejvyšší prioritu
Národní stádo čítá přibližně 255 000 dojnic, z toho 97 % jsou norské červinky. Toto plemeno se vyznačuje velmi dobrými parametry zdraví a plodnosti: procento nepřeběhlých po 60 dnech dosahuje 73,4 %, procento obtížných porodů 2 %, procento mrtvě narozených telat 2,7 %, mezidobí 374 dní, 110 000 somatických buněk (všechny dojnice v zemi), průměrná mléčná užitkovost 7 100 kg.
Již od roku 1935 mají při selekci stejnou váhu parametry mléčné užitkovosti, zdraví a dlouhověkosti. Cílem této jedinečné plemenářské filosofii v celosvětovém měřítku je vzájemná vyrovnanost mezi produkcí a funkčností zvířat (tab. 2).
Tab. 2: Relativní váha znaků ve výsledné plemenné hodnotě (2009)*
Mléčná užitkovost
|
28 %
|
Záněty mléčné žlázy
|
21 %
|
Utváření vemene
|
18 %
|
Stavba těla
|
15 %
|
Růstová rychlost
|
6 %
|
Temperament
|
6 %
|
Jiná onemocnění
|
2 %
|
Plodnost
|
2 %
|
Dojitelnost
|
1 %
|
Obtížný porod
|
0,5 %
|
Porod mrtvého telete
|
0,5 %
|
*parametry jsou každoročně upravovány
V dnešní době je norská červinka typickým kombinovaným plemenem. Zvířata by měla maximálně využít objemná krmiva, aby se mohla ušetřit drahá dovážená jadrná krmiva a v letním období využít pastva. Díky důsledné selekci je již 60 % populace tohoto plemene geneticky bezrohých a v roce 2025 by mělo být plemeno zcela bezrohé. Zvířata jsou velmi přátelská a také vhodná do moderních systémů dojení (robotických). V Norsku je procentuálně nejvíce krav dojeno robotem v globálním měřítku, v provozu je zde cca 600 AMS.
Od roku 1975 je každá kráva podrobena veterinárnímu dozoru a všechna získaná data jsou centrálně ukládána a vyhodnocována. Všichni veterinární lékaři a zemědělci jsou povinni se veterinárního monitoringu účastnit. Léčbu zvířat i podávání léčiv smějí provádět jen veterinární lékaři, je tak zajištěno, že diagnózy chorob, které se sumarizují v datovém poolu pocházejí výhradně od veterinárních lékařů.
Aktuálně bylo na jednu krávu a rok registrováno pouze 0,2 diagnózy, což je spolehlivá indicie dobrého zdravotního stavu plemene a také významný příspěvek k redukci spotřeby antibiotik. Pro porovnání v Rakousku připadá ročně na jednu krávu 0,8 diagnózy.
Struktura mlékáren – příklad pro EU?
Družstevní mlékárna TINE BA vznikla spojením pěti velkých podniků a mnoha malých subjektů, je největším norským zpracovatelským, obchodním a exportním subjektem mléka a mléčných výrobků. Více než 90 % mléka vyprodukovaného v Norsku je zpracováno v jejích 49 filiálkách. V mlékařskému družstvu je sdruženo více než 13 000 prvovýrobců, kteří v roce 2008 dodali ke zpracování 1,464 mil. l kravského mléka a z toho cca 33 mil. biomléka. Zpracování mléka je v Norsku největším odvětvím potravinářského průmyslu s 5 540 zaměstnanci a obratem ve výši 17,7 mld. norských korun (2008). Nejvýznamnějšími exportními trhy jsou USA, Austrálie a Japonsko.
Studené klima – šťastné krávy
Zdravotní stav rostlin a zvířat je v Norsku díky chladnému klimatu a striktním importním omezením výjimečně dobrý. Malá stáda jsou v létě pravidelně vyháněna na pastvu (min. 8 týdenní pobyt), v horských regionech je pastva na horských loukách standardem. Mnoho zemědělských podniků nechává zvířata venku i v zimě při sněhové pokrývce a suchém mraze minimálně hodinu. Vazné stáje v případě novostaveb jsou zakázány.
Krmení je založeno na efektivním využití domácích objemných krmiv (tři seče za rok, výrazně nižší výnos/ha). Mnoho nově budovaných stájí sází na moderní technologii krmení. Jsou využívány automatizované krmné pásy nebo krmní roboti, které zvířatům předkládají každé 3 až 4 hodiny čerstvé krmivo. Větší plocha u žlabu připadající na jedno zvíře má příznivý vliv na zdravotní stav paznehtů, proto zde není dermatitis digitalis žádným opravdovým problémem.
Ve většině případů jsou všechny krávy v laktaci chovány v jedné skupině, pouze suchostojné plemenice zvlášť. Typické problémy při otelení a metabolické poruchy jako zadržení lůžka, ketózy, acidózy nebo dislokace slezu jsou i ve stádech s mléčnou užitkovostí vyšší než 8 000 kg víceméně neznámé. Důvodem pro brakaci v nižším věku není u mnoha krav špatný zdravotní stav, ale norský systém dotací, které vyplácí vysoké ceny i za kilogram porážkové hmotnosti.
Je zemědělství vybaveno pro budoucnost?
V Norsku se zdá být zemědělství na vedlejší úvazek modelem budoucnosti i v chovu dojeného skotu. Jeho zachování je politickou vůlí všech stran a zúčastněných, takže by i nadále měly být zemědělské podniky silně podporovány dotacemi a chráněn agrární trh. Hlavním úkolem norské zemědělské politiky by mělo být přizpůsobení se stoupající internacionalizaci trhu s potravinami na jedné straně a také koncentraci v oblasti obchodu.(pouze 4 obchodní řetězce v odvětví potravin). V Norsku se hodně sází na regionální produkty a jejich ztržňování; spotřebitelé jsou ochotni za domácí produkty platit vyšší ceny.
Malé zemědělské podniky by měly maximálně využívat přírodní zdroje a tím zajistit osídlení periferních regionů. Tomu je přizpůsoben i důsledně rajonizovaný plemenářský model norských červinek: neusiluje o maximalizaci užitkovosti, ale udržení dobrého zdravotního stavu a plodnosti v kombinaci s co možná nejvyšším příjmem objemných krmiv domácí provenience.
Part-time farming
Milchpraxis, 2010, č. 2, s. 92 – 95