Svaz marginálních oblastí ČR (SMO) nesouhlasí s budováním bioplynových stanic. Předseda svazu Milan Boleslav řekl, že se jejich budování u nás vyplácí více než chov skotu. „Místo luk a pastvin se pro bioplynky u nás pěstují obrovské plochy kukuřice, které nejvíce zrychlují odtok vody z krajiny,“ varoval v tisku. Bioplynové stanice mohou být podle něj řešením při nakládání s biologickými odpady, například v kooperaci s obcemi, ale nikoli pro nakládání s potravinami či krmivy, a to ani jako řešení nadprodukce.
    S projektem výstavby až 1000 bioplynových stanic do roku 2020 přišla v minulých týdnech Agrární komora ČR. Tuzemské zemědělství má totiž podle komory potenciál využít produkci z 600 000 hektarů zemědělské půdy pro energetické účely, mimo jiné jako „krmivo“ pro bioplynové stanice. Naproti tomu biologové z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity mluví o tom, že pro zlepšení stavu české krajiny by bylo vhodné spíše hospodařit na loukách a pastvinách, než pěstovat kukuřici pro bioplynky.

zdroje: Odpady, 2010, č. 7–8, s. 7,  www.agronavigator.cz