Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

Kontrolované  požadavky v otázkách a odpovědích

30/09/10
smf

Kontrolované požadavky v otázkách a odpovědích. Zdroj: MZe

 
Kontrolovaný požadavek SMR 1 – Ochrana volně žijících ptáků
 
SMR 1: Kdo a kdy vymezí ptačí oblasti (jak to vlastník/nájemce půdního bloku zjistí)?
Vymezení hnízda/hnízdiště v rámci SMR 1 provede orgán ochrany přírody a bude o tom dotčeného zemědělce písemně informovat. Současně informuje také regionální pracoviště České inspekce životního prostředí. Součástí tohoto oznámení bude kromě jiné i uvedení termínu, kdy lze předpokládat ukončení doby hnízdění, a je tedy možné zahájit zemědělské práce na ploše vynechané z hospodaření.
Druhy ptáků, u kterých může být vymezováno hnízdiště a termíny, do kdy bude zemědělec o jejich vymezení informován:
moták lužní – oznámení o vymezení hnízd/a do 31. 7. v zemědělských plodinách;
čejka chocholatá – oznámení o vymezení hnízd/a do 30. 4. na orné půdě;
kulík říční – oznámení o vymezení hnízd/a do 30. 4. na orné půdě;
břehouš černoocasý, vodouš rudonohý, koliha velká, bekasina otavní a chřástal polní (oznámení o vymezení hnízd do 30. 6. na travních porostech).
V případě, že je obtížné identifikovat místo v terénu, může být hnízdo/ hnízdiště vytýčeno na žádost dotčeného zemědělce.
 
Kontrolovaný požadavek SMR 2 – Ochrana podzemních vod před znečištěním nebezpečnými látkami
 
SMR 2: Co jsou to nebezpečné látky?
Nejprve je potřeba se zmínit o závadných látkách, kterýmijsou obecně všechny látky, které mohou ohrozit jakost nebo zdravotní nezávadnost povrchových nebo podzemních vod.
Definujeme dvě skupiny:
zvlášť nebezpečné závadné látky (dále jen „zvlášť nebezpečné látky“) nebezpečné závadné látky (dále jen „nebezpečné látky“)
V zemědělství se pak zachází pouze s nebezpečnými látkami, mezi které patří zejména:
minerální oleje a ropné látky (nafta, benzin apod.);
přípravky na ochranu rostlin;
minerální dusíkatá a fosforečná hnojiva (jednosložková i vícesložková);
organická, příp. organominerální hnojiva a jejich výluhy (např. digestát z bioplynových stanic, komposty a jejich výluhy apod.);
statková hnojiva (hnůj, kejda, močůvka, hnojůvka, silážní šťávy apod.)
SMR 2: Jak se bude pohlížet při kontrole podniku z hlediska dodržování SMR 2 na výběhy a zimoviště skotu s nezpevněným povrchem (nezastřešené), s velkou koncentrací zvířat – zasakování močůvky a hnojůvky do horninového podloží. Jak se tento stav bude posuzovat a jestli existuje nějaké vhodné doporučení, jak tento problém řešit?
U výběhů a zimovišť skotu s nezpevněným povrchem inspektoři ČIŽP posuzují, zda nedochází k ohrožení či znečištění povrchových nebo podzemních vod a zda byla učiněna všechna přiměřená opatření, aby k tomuto ohrožení či úniku nedošlo (vyplývá z ustanovení § 39 odst. 1 vodního zákona). Přesný postup šetření nelze stanovit (záleží na více faktorech), inspektor posuzuje situaci přímo na místě. V tomto případě zejména přihlíží k charakteru a množství závadných látek, které ohrožují jakost vod, ke koncentraci dobytka, nastlání slámou, porušení travního porostu, sklonitosti pozemku, blízkosti povrchových vod, vodního zdroje či ochranného pásma vodního zdroje, propustnosti půd, zda již dochází k úniku mimo pastevní plochy, k následkům úniku atd.
Výběh a zimoviště by měly být pokud možno vhodně situovány, zemědělec musí počítat i s občasnými přívalovými srážkami, jarním táním sněhu a možnými cestami úniku (komunikacemi, příkopy, rigoly, dešťová kanalizace).
SMR 2: Který právní předpis a jeho paragraf upravuje požadavky pro sklad ropných látek na farmě?
přesné informace o manipulaci a skladování ropných látek řeší ČSN, uvedené v příručce Kontrola podmíněnosti na straně 26.
ČSN 753415 Objekty pro manipulaci s ropnými látkami a jejich skladování.
ČSN 650201 Hořlavé kapaliny – Prostory pro výrobu, skladování a manipulaci.
ČSN 650202 Hořlavé kapaliny. Plnění a stáčení. Výdejní čerpací stanice.
 
 
Kontrolovaný požadavek SMR 3 – Používání upravených kalů na zemědělské půdě
 
 
SMR 3: Co je cílem tohoto požadavku?
Cílem požadavku je, aby různé typy kalů (z čistíren odpadních vod, septiků apod.) mohly být bezpečně využity na zemědělské půdě, a tím přispívali k udržování úrodnosti půdy při současném zajištění ochrany lidského zdraví a životního prostředí
 
SMR 3: Je možné čistírenský kal před aplikací skladovat na zemědělské půdě, např. na místě, které je v havarijním plánu příslušným vodohospodářským úřadem schváleno jako polní složiště hnoje?
Vyhláška 382/2001 Sb. řeší tuto záležitost v § 1, ods. a), Nejpozději do 48 hodin od umístění na zemědělské půdě, musí být kaly zapraveny do půdy. Z tohoto paragrafu vyplývá, že kaly z úložišť určených pro skladování městských kalů se musí přímo rozmetat na ZP a zapravovat do 48 hodin.
V tomto paragrafu je použit pouze termín umístění, z čehož lze usoudit, že uložení na ZP je umístění a kaly nelze mít uloženy déle než 48 hodin, včetně zapravení. Městské kaly jsou odpadem a ne hnojivo.
 
Kontrolovaný požadavek SMR 4
                                        Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů
Musí zemědělec dávat ke schválení vodoprávnímu úřadu polní složiště hnoje mimo nitrátovou oblast?
Ano, ke schválení je nutno zpracovat havarijní plán dle vyhlášky č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, v platném znění. Podle § 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, platném znění, mají uživatelé závadných látek některé zvláštní povinnosti. Dle tohoto zákona mají uživatelé závadných látek povinnost vypracovat plán opatření pro případy havárie (havarijní plán). Havarijní plán slouží k prevenci úniku závadných látek do vod a současně připravuje uživatele těchto látek na případ havárie. Pro zpracování havarijního plánu jsou informace, návody a vzorové zpracování uvedeny např. na www.agroporadenstvi.cz, www.agroporadenstvi.com. Důležitou informací je, že i u půdních bloků ležících mimo ZOD jsou nastavena vybraná opatření nitrátové směrnice, pokud je uživatel zařazen do programu AEO z Programu rozvoje venkova PRV. Povinností uživatele v AEO je dodržovat tzv. „malou nitrátovku" uvedenou v příloze č. III nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, v platném znění. Opatření na ochranu vod před znečištěním dusičnany na příslušném půdním bloku zemědělec zjistí na záložce "NS" u půdního bloku nebo použije souhrnný tisk Přehled opatření Podmínek na ochranu vod v rámci AEO EAFRD.
Co vše se započítává do limitů k plodinám?
Podniky hospodařící ve zranitelných oblastech jsou omezeni v celkovém množství aplikovaného dusíku na hektar k zemědělským plodinám. Stanovené dávky jsou uvedeny v příloze č. 3 k nařízení vlády č. 103/2003 Sb., V limitu hnojení je započítán celkový dusík z minerálních hnojiv a podíl dusíku využitelného pěstovanou plodinou ze statkových hnojiv živočišného původu a z organických a organominerálních hnojiv, popřípadě upravených kalů. Dusík použitý k podpoře rozkladu slámy se nezapočítává do limitu přívodu dusíku pro následně pěstovanou plodinu. Pro účely hodnocení limitu hnojení se u hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem a upravených kalů započítává 40 % přívodu celkového dusíku a pro hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem 60 % přívodu celkového dusíku. Pro účely hodnocení limitu hnojení se tedy zohledňuje pouze přímé působení dusíku v prvním roce po použití uvedených statkových, organických a organominerálních hnojiv, popřípadě upravených kalů. Pro určení přívodu dusíku do půdy ve statkových hnojivech živočišného původu se použijí údaje zjištěné vlastními rozbory nebo údaje z přílohy č. 2 vyhlášky č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, v platném znění. U luskovin je možná pouze podpůrná dávka dusíku do 70 kg N . ha-1. Pro zjednodušení výpočtu dodržování limitu přísunu dusíku k plodinám je vhodné používat SW na evidenci hnojení, který přepočtený přísun dusíku k plodině vypočítá ze zadaných aplikací. Touto funkcí by měl disponovat běžně dostupný komerční SW nebo je k dispozici i v rámci aplikace EPH na Portálu farmáře.
 
Plnění kapacity jímek na statková hnojiva s ohledem na dobu zákazu hnojení?
Jímky a nádrže, popřípadě podroštové prostory ve stájích odpovídají kapacitně minimálně čtyřměsíční předpokládané produkci kejdy nebo jejího tekutého podílu a minimálně tříměsíční předpokládané produkci močůvky a hnojůvky, a to v závislosti na klimatických a povětrnostních podmínkách regionu. Při provozu jímek a nádrží se zamezí přítoku povrchových nebo srážkových vod do jímky nebo nádrže, pokud není v kolaudačním rozhodnutí uvedeno jinak (vyhláška č. 274/1998 Sb. o skladování a způsobu používání hnojiv, v platném znění a nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, v platném znění)
 
Co je a co není vodní tok (vzhledem ke skládkování hnoje na zemědělské půdě)?
Vodní toky jsou povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část roku, a to včetně vod v nich uměle vzdutých. Jejich součástí jsou i vody ve slepých ramenech a v úsecích přechodně tekoucích přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo zakrytými úseky. V pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok, rozhoduje vodoprávní úřad. Uživatel pozemků nemůže sám rozhodnout co je a co není vodní tok, který je k pozemku přilehlý. Definice je dána legislativními předpisy (zákon č. 254/2001 Sb.).
Informace o vodních tocích nalezne zemědělec v aplikaci LPIS, kde jsou vodní útvary, jichž se dotýká podmínka vzdálenosti polního složiště hnoje, vyznačeny plnou modrou barvou.
 
Jak zemědělec zjistí pásma ochrany zdrojů podzemních vod?
Informace k pásmům ochrany zdrojů podzemních vod příslušné k vašim pozemkům získáte na vodoprávním úřadě, kde jsou podrobné mapové podklady. Informace získáte také na mapových podkladech v LPIS na portálu Farmáře.
 
Možnost pastvy v okolí vodních útvarů?
Kolem vodního útvaru je povinnost udržovat min. 3 m ochranný nehnojený pás. Pastva je možná, avšak musí být zabráněno vniku zvířat do vodního toku, či jiného útvaru. V praxi to znamená, že nejdále na břehové čáře musí být umístěn ohradník v době pastvy hospodářských zvířat.
Informace o vodních tocích nalezne zemědělec v aplikaci LPIS,kde jsou vodní útvary, jichž se dotýká podmínka vzdálenosti polního složiště hnoje, vyznačeny plnou modrou barvou.
 
Kde můžete získat informace k SMR 4 – Nitrátová směrnice?:
Na zvláštní stránce věnované nitrátové směrnici na Portále eAGRI
Zranitelné oblasti i akční program jsou vyhlášeny v nařízení vlády č. 103/2003 Sb., ve znění nařízení vlády č. 219/2007 Sb. a č. 108/2008 Sb. – informace o tom, které vámi užívané půdní bloky se nachází v ZOD, naleznete v LPIS v informativním výpise Přehled opatření Nitrátové směrnice souhrn – od 4.4.2008 -nebo na záložce NS na příslušném půdním bloku. V rámci aplikace LPIS je k dispozici samostatná uživatelská příručka pro řešení nitrátové směrnice v rámci LPIS.
Zákaz aplikace hnojiv na podmáčených, zaplavených, promrzlých a sněhem pokrytých půdách je stanoven v § 9 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, v platném znění.
Informace o zákazu hnojení, či omezení hnojení na jednotlivých půdních blocích získáte v LPIS v informativním výpise Přehled opatření Nitrátové směrnice podrobně – od 4.4.2008 nebo na záložce NS na příslušném půdním bloku.
Podmínky zákazu hnojení či omezení hnojení z titulu opatření nitrátové směrnice jsou zapracovány též do aplikace Evidence přípravků a hnojiv v rámci Portálu farmáře.
Komentované znění nařízení vlády č. 103/2003 Sb. je vydáno jako odborná publikace a je k dispozici na Agenturách pro zemědělství a venkov (bývalé Zemědělské agentury) odborná publikace a je k dispozici na Agenturách pro zemědělství a venkov (bývalé Zemědělské agentury)
 
Kontrolovaný požadavek SMR 5a/AEO 6-11
Minimální požadavky pro použití hnojiv v rámci agroenvironmentálních opatření
 
SMR 5a/AEO 1-6: Pro koho jsou tyto požadavky povinné?
Pro zemědělce, kteří žádají o podpory AEO. Pro ty, kteří hospodaří mimo oblasti zranitelné dusičnany jsou tyto požadavky jen doporučené.
 
SMR 5a/AEO 1-6: Co je považováno za rovnoměrné pokrytí pozemku hnojivem?
Za rovnoměrné pokrytí se považuje vyrovnané rozprostření hnojiva na ploše hnojeného půdního bloku. Zhodnocení rovnoměrnosti nebo nerovnoměrnosti použití hnojiva vždy závisí na posouzení inspektora v rámci fyzické kontroly na místě. Aktuální stav v terénu musí být vždy dokumentován (pomocí fotodokumentace). Za porušení se považují zásadní chyby v aplikaci, zejména je-li některá část pozemku zjevně hnojena výrazně více než ostatní.
 
SMR 5a/AEO 1-6: Jak je omezeno hnojení na podzim?
Období, ve kterých je ve zranitelných oblastech na zemědělském pozemku zakázáno používání dusíkatých hnojivých látek, jsou přehledně uvedena v tabulce č. 1 přílohy č. 2 nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, v platném znění.
Shodné podmínky zákazu hnojení platí i pro zemědělce hospodařící mimo zranitelné oblasti dusičnanů, jestliže jsou zařazeni do opatření AEO v rámci Programu rozvoje venkova. Podmínky zákazu hnojení v rámci AEO PRV jsou upraveny v příloze č. 3 nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o provádění agroenvironmentálních opatření, v platném znění.
Období zákazu hnojení neplatí pro výkaly a moč, zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku, a pro hnojení zakrytých ploch (např. skleníky, fóliovníky). Používání hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem (platí i pro upravené kaly) na orné půdě je zakázáno v období 1.6. – 31.7. (toto ustanovení neplatí v případě následného pěstování ozimých plodin a meziplodin) a v období 1.12. – 31.1.
V tabulce č. 7 přílohy č. 2 nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, v platném znění jsou uvedeny způsoby hnojení minerálními dusíkatými hnojivy nebo hnojivy s rychle uvolnitelným dusíkem na orné půdě v období od 15. června do začátku období zákazu hnojení.
Pro usnadnění nastavení podmínek zákazu, popřípadě omezení hnojení jsou veškeré podmínky stanovené nařízením vlády č. 79/2007 Sb., a č.103/2003 Sb., promítnuty v podobě konkrétního opatření na půdní bloky v LPIS. Informace jsou k dispozici na záložce "NS" u příslušného půdního bloku nebo v informativním tisku Přehled opatření Nitrátové směrnice podrobně – od 4.4.2008.
Podmínky zákazu a omezení hnojení jsou zpravidla promítnuty do SW pro vedení evidencí hnojení, a to jak do komerčních SW, tak do aplikace EPH na Portálu farmáře.
 
SMR 8a/AEO 7-11 – Minimální požadavky pro použití přípravků na ochranu rostlin v rámci AEO
 
SMR 8a/AEO 7-11: Jak jsou stanoveny tyto požadavky?
Požadavky jsou stanoveny v pěti okruzích:
omezení aplikace přípravků v blízkosti vod a jiných citlivých lokalit;
odborná způsobilost žadatele pro nakládání s přípravky;
každoroční proškolování pracovníků, kteří aplikují přípravky;
kontrolní testování mechanizačních prostředků pro aplikaci přípravků;
bezpečné skladování přípravků
SMR 8a/AEO 7-11: Z čeho vyplývá povinnost vedení evidence používání přípravků na ochranu rostlin a jak se bude posuzovat neúplnost údajů?
Tato povinnost vyplývá z § 49 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, v platném znění. Evidence dokladuje způsob aplikace přípravků a slouží i pro posuzování, zda uživatel postupoval v souladu se zákonem. Podrobnější požadavky stanoví § 19 prováděcí vyhlášky č. 329/2004 Sb., v platném znění. Údaje, které je nutno do evidence zaznamenávat, jsou uvedeny v příloze č. 9 vyhlášky č. 329/2004 Sb.
Neúplnost údajů v evidenci používání přípravků na ochranu rostlin bude kontrolní orgán posuzovat z hlediska možnosti kontroly daného požadavku. Jestliže chybějící údaj nemá vliv na výsledek kontroly, nebude neúplnost evidence považována za porušení požadavku.
 
SMR 8a/AEO 7-11: Musí být atest i na malé postřikovače?
Mechanizačním prostředkem se rozumí stroj nebo technické zařízení včetně doplňujících technologických součástí, určené k aplikaci přípravků formou postřiku nebo rosení ve venkovním prostředí nebo k moření osiv. Mechanizační prostředky mohou být uváděny na trh a používány při podnikatelské činnosti pouze tehdy, jsou-li rostlinolékařskou správou zapsány do úředního registru mechanizačních prostředků. Toto ustanovení se nevztahuje na stroje:
poháněné ručně, motoricky nebo stlačeným plynem o objemu zásobní nádrže do 20 litrů včetně,
určené výhradně pro účely výzkumu, vývoje nebo zkoušení,
určené pro používání v uzavřených prostorách, s výjimkou strojů k moření osiv,
určené pro používání ve venkovním prostředí, jsou-li vybaveny:
1.horizontálním rámem se dvěma nebo jednou tryskou pro plošný postřik nebo rosení s výjimkou typů určených k ošetření dopravních cest, drah
2.rámem se dvěma nebo jednou tryskou pro prostorový postřik nebo rosení,
stroje určené pro aplikační technologie založené na plynování, zálivce a kapénkové aplikaci,
na něž se nevztahuje zvláštní předpis o technických požadavcích na výrobky.
Mechanizační prostředky podléhající zápisu do úředního registru (§ 61 zákona č. 326/2004 Sb.) a další, stanovené prováděcím právním předpisem, jsou-li používány při podnikání, podléhají povinnému kontrolnímu testování. Kontrolní testování se provádí v intervalech stanovených prováděcím právním předpisem nebo ve lhůtě určené rostlinolékařskou správou, je-li to nutné pro odstranění závad zjištěných na mechanizačním prostředku. Kontrolní testování spočívá v přezkoumání funkční způsobilosti mechanizačního prostředku pro správnou aplikaci přípravků podle technologických požadavků, stanovených prováděcím právním předpisem, který též stanoví technologický postup kontrolního testování. Prakticky se testování postřikovačů provádí 1x za dva roky.
Veškeré podrobnosti jsou uvedeny v zákoně č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění a vyhlášce č. 334/2004 Sb., o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin, v platném znění.
 
SMR 8a/AEO 7-11: Musí být smlouva mezi hospodářem a tím, kdo mu provádí ochranu rostlin formou služby, vždy písemná?
To záleží na rozsahu práce, druhu a objemu finančních prostředků. Pokud vámi vybraná firma bude provádět například chemickou ochranu rostlin po celý rok dle vašich požadavků na termíny, množství práce (ha), dodávce chemických přípravků, ubytování, parkování techniky apod. je vhodné tyto náležitosti smluvně ošetřit. Pokud jsou to firmy, které budou provádět jednorázové aplikace např. ve vinici, cukrovce nebo akutní zásahy v porostu a příště to bude zase jiná firma stačí prakticky objednávka s následnou fakturou (i v tomto případě je možno službu smluvně ošetřit). Firma, která provádí chemickou ochranu rostlin musí dodržovat současnou legislativu a především zákon č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů a vyhlášku č. 334/2004 Sb. o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin. Pracovníci provádějící aplikaci chemických přípravků jsou již ve své firmě řádně proškoleni odborně způsobilou fyzickou osobou.
 
SMR 8a/AEO 7-11: Jak má zemědělec zajistit odbornou způsobilost k používání prostředků na ochranu rostlin?
Na používání přípravků se vztahují ustanovení o odborné způsobilosti pro zacházení s přípravky. Fyzická nebo právnická osoba, která při podnikatelské činnosti přípravky skladuje, prodává spotřebitelům, používá, přímo aplikuje nebo poskytuje poradenství, jímž se ovlivňuje používání přípravků (dále jen "zacházení s přípravky"), musí mít výkon těchto činností zabezpečen odborně způsobilou fyzickou osobou, která je u ní v zaměstnaneckém poměru nebo jiném smluvním vztahu anebo musí mít tuto odbornou způsobilost sám podnikatel. Toto ustanovení se nevztahuje na drobný prodej přípravků v malospotřebitelském balení a skladování přípravků distributory, pokud tito zároveň neposkytují poradenství, jímž se ovlivňuje používání přípravků. Odborné kurzy k získání znalostí správné praxe v ochraně rostlin a bezpečného zacházení s přípravky pořádají vzdělávací zařízení, která k tomu pověřuje na návrh rostlinolékařské správy ministerstvo v souladu s ustanovením § 5 odst. 1. Žádost o provedení zkoušky odborné způsobilosti se podává u rostlinolékařské správy. Rostlinolékařská správa:
a) zřizuje po dohodě s místně příslušnými orgány ochrany veřejného zdraví komise pro přezkušování odborné způsobilosti pro zacházení s přípravky a vydává příslušná osvědčení fyzickým osobám, které zkoušku úspěšně vykonaly, a to s platností na dobu 5 let ode dne vykonání zkoušky
b) vede evidenci pověřených vzdělávacích zařízení, uskutečněných zkoušek a vydaných osvědčení.
Odborně způsobilá fyzická osoba zajistí každoročně proškolení osob, které budou přímo zacházet s přípravky, o proškolení pořídí zápis a zajistí jeho uchování po dobu nejméně 3 let. Seznámí před zahájením prací s každým přípravkem osoby, které s ním budou přímo zacházet, s vlastnostmi a účinky tohoto přípravku a se způsoby jeho správného a bezpečného použití. Ostatní náležitosti a povinnosti jsou uvedeny v zákoně č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění.
 
SMR 8a/AEO 7-11: Musí zemědělec zjišťovat odbornou způsobilost i u osoby (firmy), která mu postřiky provádí službou?
Firma, která provádí postřik chemickými přípravky a má tuto práci jako podnikatelskou činnost musí dodržovat současné legislativní předpisy. Především zákon č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů a vyhlášku č. 334/2004 Sb. o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin, v platném znění. Pracovníci provádějící aplikaci chemických přípravků jsou již ve své firmě řádně proškoleni odborně způsobilou fyzickou osobou a seznámeni s BOZP.
 
SMR 8a/AEO 7-11: Musí žadatel dodržovat min. požadavky na hnojiva a POR pokud pobírá dotace jen na integrovanou produkci?
Pokud čerpáte dotace z AEO, je nutné dodržovat minimální požadavky na hnojiva a POR.
(nařízení vlády č.79/2007 Sb. o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, v platném znění).
Zdroj: www.eagri.cz