14. října se v Průhonicích uskutečnila vědecká konference s názvem "Potenciál biomasy v České republice". V jejím rámci byly prezentovány výsledky výzkumného projektu MŽP SP/3g1/24/07 „Metodika a analýza potenciálu biomasy v ČR“, který se věnuje stanovení potenciálu biomasy v ČR s využitím geografického informačního systému.

 

Hlavním cílem projektu bylo zpracování metodiky a analýzy potenciálu biomasy pro ČR na základě výzkumu potenciálu jednotlivých plodin podle jejich ekonomické dostupnosti. Cílem projektu bylo také důsledné zmapování potenciálu biomasy, které bude sloužit jako podklad pro vytvoření národní strategie rozvoje využití biomasy jako nejdůležitějšího obnovitelného zdroje energie (OZE), která v současnosti na rozdíl od některých zemí EU chybí.

 

OZE hrají stále důležitější roli v energetické politice vyspělých států. Tím, že nahrazují klasické fosilní zdroje, pomáhají snižovat emise skleníkových plynů a snižovat rizika související se změnami klimatu. V poslední době se jedním z nejdůležitějších aspektů stává i otázka energetické bezpečnosti. Vyspělé země jsou vysoce závislé na dovozu primárních energetických zdrojů, často z potenciálně, politicky či ekonomicky nestabilních oblastí. To vytváří četná rizika. Obnovitelné zdroje, díky tomu, že jsou místně dostupné, umožňují alespoň částečně tento strategický problém řešit.

 

Biomasa je z hlediska využitelného potenciálu pro ČR nejperspektivnější z obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny a tepla. Její využití je technicky dobře zvládnuto a není spojeno s problémy s nestabilitou dodávek, jako je tomu např. u energie větrné, sluneční, nebo vodní.  

 

Důsledné zmapování potenciálu biomasy umožňuje efektivnější rozhodování jak investorů tak i státní správy při realizaci projektů na využívání biomasy a nastavení efektivního systému podpor. Analýza potenciálu biomasy byla provedena pro následující zdroje: slámu z konvenční potravinářské produkce, trvalé travní porosty a lesní těžební zbytky. Kromě využití zbytkové biomasy bylo počítáno i s potenciálem záměrně pěstované biomasy na části orné půdy. Jedná se o rychle rostoucí dřeviny, šťovík, ozdobnici, lesknici rákosovitou, ovsík vyvýšený, sveřep bezbranný a srhu laločnatou.

 

Metodický postup s využitím GIS (geografický informační systém) byl založen na přiřazování výnosů jednotlivých zdrojů biomasy ze zemědělské půdy (druhů plodin) podle bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). Základem analýzy vhodnosti pěstování energetických plodin bylo posuzování výnosů plodin podle bonitačně půdně ekologických jednotek (BPEJ) a produkčních schopností půd. Metodika potenciálu pro lesní pozemky byla založena na analýze lesních hospodářských plánů (LHP), které popisují skladbu každého lesního porostu. Z nich je možné vypočítat koeficient, který určuje průměrný výnos biomasy ve formě lesních těžebních zbytků a ve vazbě na rozlohu lesa pro konkrétní území nebo úroveň analýzy.

Havlíčková, K.: Analýza potenciálu biomasy v České republice,  převzato z : www.agronavigator.cz