Vídeň (aiz.info) – Podle francouzských tržních analytiků z Tallage agri, kteří zveřejnili aktuální zprávu o situaci na trhu s pšenicí s názvem „Strategie Grains“ by měla přetrvávat napjatá bilance zásobování pšenicí v EU i v nadcházejícím hospodářském roce. Navzdory predikovanému 7% nárůstu sklizně pšenice v EU v příštím roce v EU na 136,5 mil. t nezmění se v tomto období nic na prekérní situaci. Špatná situace v zásobování se nezlepší ani po příští sklizni. Proto experti očekávají, že cena pšenice sklizené v příštím roce bude stoupat.

 

Strategie Grains: Bilance EU zůstane deficitní
V porovnání s listopadovou prognózou redukuje tato analýza produkci pšenice v EU v letošním roce o 700 000 tun na 127,4 mil. t (2009: 129,2 mil. t) a import o 600 000 t na 2,8 mil. t, zatímco exporty EU zredukovala pouze o 100 000 t na 19,7 mil. t. Další pokles produkce pšenice byl způsoben horšími výsledky sklizně v Severní Evropě než se původně očekávalo a pokles celkového objemu importů v souvislosti s výpadkem produkce v černomořském regionu, který je obvykle levným dodavatelem pšenice a zdražením kvalitní pšenice z USA, Kanady a Austrálie (vlivem horší vyhlídky sklizně).

 

Bilance pšenice v EU

 

O 500.000 t nižší domácí spotřeba – především ve výživě zvířat ji nahradila kukuřice a ječmen– nemůže ale v bilanci kompenzovat menší nabídku. Očekává se při konečném stavu 8,2 mil. t pšenice po ukončení hospodářského roku 2010/11 k dosažení tzv. nutného zůstatku ve výši 10,6 mil. tun. Jako pracovní zůstatek definuje Strategie Grains diferenci mezi konečným stavem na volném trhu a nezbytně nutném minimu zásob, který jen nutný k tomu, aby se překlenulo přechodné období do následující sklizně. 

 

Hlouběji v červených číslech než v listopadu bude podle Strategie Grains bilance u ječmene a kukuřice v období 2010/11: o 300 000 t vyšší odhad zkrmeného množství zredukoval vyšší odhad sklizně konečný stav o 100 000 na 8,2 mil. t.Protože by však byla bilance ječmene jednoznačně negativní, měla by EU v tomto hospodářském roce zatím využít intervenční zásoby ječmene, které by mohly nyní vyrovnat polovinu schodku na trhu. Příští rok již to nebude možné, protože EU zrušila intervence u ječmene. U kukuřice zredukovali francouzští analytici konečné zásoby v období 2010/2011 od listopadu ze 4,3 na 3,5 mil. tun, čímž se s předchozím deficitem ve výši 100 000 sklouzla do červených čísel na 1 mil. t. Také u kukuřice zhoršila vyšší odhadovaná spotřeba díky náhradě drahé pšenice v krmných dávkách hospodářských zvířat bilanci, sklizeň zaostala s 54,7 mil. t za listopadovým očekáváním (55,1 mil. t).   

Strategie Grains jako závěrečné resumé pro trh s pšenicí v období 2010/11 uvádí, že je nutné omezit domácí poptávku nebo export. Ačkoli evropské ceny pšenice nejprve masivně vzrostly, díky klesajícímu kurzu eura vůči dolaru je evropská pšenice v porovnání s americkou stále ještě cenově atraktivní. Světový trh je v období 2010/11 silně závislý na exportu, jehož objem byl odhadnut na 35 mil. t z ještě stávajících amerických rezerv pšenice. K uspokojení poptávky po pšenici na světových trzích musí cena americké pšenice zůstat atraktivní, kurz na termínovaných trzích amerických farmářů však spíše nahrává tomu, aby své zboží podrželi než aby ho vrhli na trh.

 

Podle analýzy je rozumné očekávat, že bude možné dosáhnout nutné omezení poptávky po pšenici jak uvnitř tak i vně Evropské unie „pouze díky novému zvýšení evropských cen“ a ne díky poklesu ceny americké pšenice. Tato analýza tedy v současné době působí ve prospěch nárůstu cen evropské pšenice.

 

Možný „cenově depresivní“ scénář by nastal pouze v případě, že by Ukrajina na konci hospodářského roku 2010/11 po uplynutí kontingentace vývozu na konci března 2011 opět výrazně silně vstoupila na světové trhy a že Čína „chtěla“ zpomalit svůj ekonomický růst zbržděním inflace. To by zchladilo trhy s komoditami, ale spíše by se jednalo jen o střednědobou alternativu. V krátkodobém horizontu jediný způsob, jak utlumit čínské ceny na domácím trhu je podpora dovozu a tím i nadále udržet v pohybu konjunkturu na globálním trhu s komoditami. Je známo, že pověsti o zvýšení úrokových sazeb v Pekingu vedly k ochlazení přehřátého hospodářského růstu a v listopadu letošního roku ke krátkodobému poklesu světových cen zemědělských komodit. Když se tyto zvěsti nepotvrdily, nabral opět kurz zemědělských komodit velkou rychlost.

 

Poptávka by měla i v příštím roce opět narůstat výrazněji než vlastní produkce, takže by měl celkový objem dovozů narůstat. Odborníci z čínské Akademie věd predikují v příštích letech v zemi každoroční nárůst cen pšenice o 4 až 5 %. Kromě jiného by měla růst v příštím desetiletí každoročně produkce krmiv podle údajů odvětvových svazů o přibližně 10 mil. t (v letošním roce to bylo 156 mil. t). V porovnání s rokem 2005 by se mělo jednat o navýšení o 45 %. Na konci roku 2008 obhospodařovali čínští rolníci 121,7 mil. hektarů orné půdy, zatímco v roce 2001 to bylo ještě 127,1 mil. t. Země Středu by měla v příštím roce sklidit 550 mil. t obilovin a tím plně pokrýt svoji potřebu (540 mil. t). Napjaté je zásobování zejména u sojových bobů, protože roční produkce činí pouze 15,2 mil. t a poptávka po dovozu jen za prvních 11 měsíců letošního roku činila 49,37 mil. t (39% nárůst oproti roku 2009). Čínské dovozy sóji činily celých 60 % celkového objemu světového obchodu. Také u kukuřice bude muset Čína v období 2010/2011 se sklizní 7,5 mil. t počítat s navýšením dovozu o 1,7 mil. t než je tomu obvykle. Vlastní produkce se pohybuje okolo 160 až 170 mil. t, Čína je na světovém trhu dvojkou za Spojenými státy.

 

Export z EU by měl na jaře poklesnout
Protože vývozy obilovin z EU v druhé polovině hospodářského roku díky vyprázdněným skladům ztratí na rychlosti, počítá Komise EU v příštích měsících s výrazným omezením poptávky po vývozních licencích. Ve Francii, která realizuje přibližně polovinu vývozů by díky dosud objemným prodejům nemělo být k dispozici dostatečné množství obilí. Do poloviny prosince bylo z EU exportováno 14,7 mil. t obilí, loňská skutečnost byla 9,3 mil. t. V předchozím roce se nejprve vývozy rozjížděly pomalu a teprve ve druhé polovině roku nabraly na rychlosti. Tentokrát je situace opačná. Podle odhadů různých obchodních svazů by měla v této sezóně EU vyvézt méně obilí než v loňském roce. V průběhu hospodářského roku 2009/10 bylo do třetích zemí vyvezeno 27 mil. t, v letošním roce se objem exportu odhaduje na 25 mil. t.

 

Evropským exportérům se podařilo získat podíl z egyptského tendru ve výši 120.000 t z celkových 230.000 t, zbytek získali američtí exportéři. Francouzští exportéři by se také měli podílet na výběrovém řízení na dodávku pšenice do Alžírska v objemu 350.000 t, na níž by se stejnou měrou podíleli francouzští a jihoameričtí dodavatelé za cenu 350 USD (EUR 264,39) za tunu CFR.
Evropská komise vydala do 16.12. (tj. za 24 týdnů roku) exportní licence v celkové hodnotě 10,6 mil. t, což v meziročním srovnání představuje nárůst o 36%.

La Nina poškozuje zemědělce na obou stranách Pacifiku

Klimatický fenomén La Nina, která je „chladnější sestrou El Niňa“ způsobil ochlazování vod Pacifiku v blízkosti rovníku, což mělo za následek excesivní deště v Austrálii a Indonésii a naopak sucho, které zasáhlo Argentinu a Brazílii, a postupovalo na sever až po obilný pás USA.

Rusko nezahájí intervenci před březnem 2011
Ruský premiér Vladimír Putin oznámil, že podepsal vládní dekret na prodej obilí z  intervenčních zásob v objemu 9,64 mil. t. Díky ničivém suchu a vlně veder muselo Rusko zastavit vývoz obilí, protože zemi hrozí především nedostatek krmiv pro hospodářská zvířata. Třetinu intervenčních zásob tvoří krmné obilí, které by mělo být prodáváno zemědělcům od března 2011 ve zvlášť postižených regionech za subvencovanou cenu. Zástupci zemědělců sice požadují dřívější zahájení intervence, ale to Elena Skrynniková odmítla s odkazem na skutečnost, že není nedostatek a intervenční fond neslouží k zásobování země levným obilím.

Odhad sklizně v EU pro rok 2011: Plus 6% u obilovin a plus 7% u pšenice

Strategie Grains ve svém prosincovém vydání přinesla první výhled o osevních plochách a výnosovém potenciálu v příští sklizni. Podle něj by měli zemědělci v EU pěstovat obiloviny na celkové ploše o 2 % větší než v letošním roce –  na 57,2 mil. ha. Z toho by mělo 23,4 mil. ha připadnout na pšenici (nárůst o 2 %), na ječmen 12,7 mil. ha (nejmenší rozloha od roku 1989, propad o 11,5 %) a hypoteticky u kukuřice na 8,5 mil. ha (nárůst o 5 %). U jarního ječmene by měla narůst osevní plocha o 7 % na celkových 7,7 mil. ha, zatímco u jarní pšenice by celkové osevní plochy měly poklesnout o 3 % na cca 5 mil. ha.

 

Na základě historických podkladů uplynulých dvou dekád vydali experti první odhad sklizně 2011, který obnáší 291 mil. t obilovin včetně kukuřice (nárůst o 7 %), z čehož pšenice by se mělo sklidit o 7 % více tj. 136,5 mil. t, ječmene o téměř 5 % více tj. 55,5 mil. t a u kukuřice o 6 % více tj. 58 mil. t. Především ve Francii a v Maďarsku očekává Strategie Grains v příštím roce sklizeň kukuřice vyšší o 1 mil. tun.

 

Ukrajina: o 8,1% méně ploch ozimé pšenice v příštím roce
Na Ukrajině byly vysety ozimé kultury na celkové ploše pouze 9,26 mil. ha. V meziročním srovnání je to o 8,1 % méně, jak sdělil Státní statistický výbor. Osevní plochy všech ozimých obilovin se snížily o 5,5 % na přibližně 8,09 mil. ha, z čehož plochy ozimé pšenice byly zredukovány o 1,7 % na celkových 6,55 mil. ha. U ozimé řepky dokonce došlo k poklesu osevních ploch o 23,7 % na 1,08 mil. ha v porovnání s letošní skutečností.

 

zdroj: www.aiz.info/

převzato z  www.agronavigator.cz