Německá aféra s dioxiny vznikla původně tím, že výrobce bionafty ve SRN dodal mezi 11. 11. 2010 – 16. 12. 2010 směs mastných kyselin pro technické účely v celkovém množství 7 zásilek á 26t jednomu německému výrobci krmných tuků (směs mastných kyselin nebyla distribuována mimo SRN).
Jedna zásilka směsi mastných kyselin (MK) byla laboratorně vyšetřena a prokázány dioxiny – všechny ostatní zásilky jsou tím pádem považovány za nebezpečné. Z (potenciálně) kontaminovaných MK bylo vyrobeno celkem 2 256t krmného tuku, který byl odeslán do 25 německých výroben kompletních krmných směsí. Zdroj kontaminace dioxiny není v současné době znám (krmný tuk nebyl distribuován mimo Německo). Kompletní krmné směsi byly následně použity pro krmení nosnic, skotu a prasat na 4 049 německých farmách v 11 ze 16 spolkových zemí, ke dni 10. 1. jich je pod restrikcemi stále 939 v 5 spolkových zemích.
V Německu byly prokázány nadlimitní hladiny dioxinů v potravinách – ve vejcích (24 nadlimitních vzorků z 98 odebraných), mase nosnic (2 nadlimitní vzorky ze 3) a ve vepřovém mase (2 nadlimitní vzorky ze 43) z prasat z farem, kde se prokazatelně krmilo kontaminovanou krmnou směsí.
Státní veterinární správa České republiky (SVS ČR) nařídila prověření všech zásilek z Německa a vyšetření vzorků vajec, drůbeže a vepřového masa z postižených spolkových zemí. Krajské veterinární správy zaslaly písemně na SVS informace o všech zásilkách výše uvedených komodit z Německa. Na telefonickou žádost ze SVS pak byly doposud odebrány vzorky vepřového masa (18 zásilek), vajec (1 zásilka), drůbežího masa (3 zásilky) a krůtího masa (2 zásilky).
SVS ČR oznámila, že vyšetření prvních šesti vzorků vepřového masa neprokázalo přítomnost PCB s dioxinovým účinkem ani dioxinů (výsledky ke dni 10. 1.). Vyšetření vajec a krůtího masa též neprokázalo dioxiny v nadlimitním množství (výsledky ke dni 13., 14. a 17. 1. 2011). Laboratorní vyšetření na dioxiny trvá 3 dny, výsledky dalších vyšetření budou průběžně zveřejňovány na webových stránkách SVS ČR, MZe (eAGRI – Bezpečnost potravin) a Informačního centra bezpečnosti potravin (bezpecnostpotravin.cz). (17.1.2011)
SVS ČR sděluje 18. 1. 2011, že vyšetřování zásilek z míst, kde se v Německu vyskytly problémy s dioxiny, stále probíhají. Bylo provedeno přes dvacet odběrů vzorků, navíc, navíc i drůbeže a krůt a v žádném z doposud vyšetřených vzorků nebyly zjištěny nadlimitní záchyty dioxinů. S tímto způsobem kontrol počítá SVS ČR podle potřeby minimálně do konce měsíce.
Podle Úřadu pro potraviny MZe bylo v Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva – RASFF: „Originální oznámení“ (první) dozorových orgánů SRN o výskytu dioxinů v krmném tuku rostlinného původu pro prasata a drůbež podáno 28. 12. 2010. Následovala další dodatečná oznámení, která upřesňovala výsledky šetření a reakce členských států EU. Na základě dodatečného oznámení SRN ze dne 14. 1. 2011, ve kterém byla v systému oznámena distribuce kontaminovaného vepřového masa do ČR, se příslušné dozorové orgány začaly zabývat kontrolou konkrétních zásilek vepřového masa dovezeného do ČR.
V České republice probíhá od roku 1998 monitoring celého spektra cizorodých látek v potravinách, v krmivech, surovinách určených pro výrobu potravin a krmiv, v půdě, vodě a v lesních ekosystémech. Do monitoringu je zařazeno i sledování dioxinů a PCB like dioxin, z dlouhodobých výsledků, které jsou v ČR k dispozici vyplývá, že potraviny a krmiva nejsou zatíženy kontaminací dioxiny a PCB like dioxin. Všechny odebrané vzorky za zmiňované období splňují platné hygienické limity.
Světová zdravotnická organizace (WHO, World Health Organisation) stanovila denní limit příjmu dioxinů pro člověka na 1-4 pg/kg váhy (TDI – tolerovaný denní příjem, Tolerable Daily Intake), to znamená pro člověka vážícího 70 kg 70-280 pg. Jeden pg je jedna triliontina gramu. Denně člověk průměrně přijme cca 120-180 pg TEQ dioxinů z potravy a vzduchu, v závislosti na industrializaci své země a svého kraje nebo města, kde žije a rovněž v závislosti na skladbě jídelníčku.
Vzhledem k tomu, že není k dispozici hodnocení zdravotního rizika ze SRN, ani údaje, které by bylo možné vztáhnout ke zboží dovezenému do ČR, nelze z naší strany zdravotní riziko pro spotřebitele v ČR zatím kvantifikovat.
Založeno na dřívějších datech monitoringu lze očekávat, že průměrná osoba v ČR je z běžné diety exponována dávce asi 40% z toxikologického limitu. Údaje z kontrolního systému jsou v tomto případě prakticky nepoužitelné k hodnocení expozice člověka. Zbývá tedy asi 60% pro případné zvýšení expozice, aniž by byl toxikologický referenční přívod překročen. Pokud by byly hodnoty obsahu “dioxin-like” substancí v rozsahu jen mírně nad limity pro potraviny, nehrozilo by spotřebiteli v ČR žádné vážné zdravotní riziko.