Za to jsem vděčný  i vedení vaší komory. Podařilo se nám najít cestu možná ne vždy ke stejným názorům, ale rozhodně k vědomí shodných cílů, a to nám umožňuje velmi produktivně spolupracovat ku prospěchu celého českého zemědělství.

Nepřišel jsem vám říkat politická hesla, která by se vám dobře poslouchala a na která okamžitě reagují média a veřejnost. Mě skutečně zajímají vaše problémy a chci je s vámi řešit. Kritika není pro mě špatná zpráva, ale naopak pracovní materiál a inspirace a doufám, že vás o tom přesvědčuji.

Za osm měsíců se nám podařil poměrně velký kus práce.

Jsme na nejlepší cestě zažehnat velké nebezpečí pro české zemědělství. Pokus Evropské komise zastropovat dotace podle velikosti podniků by naše zemědělství připravil o 7 až 13 miliard korun. Na půdě EU jsme proto vyjednali koalici, která nám dává velikou šanci tento pokus zablokovat. Nejedná se o žádnou koalici chudých, jak jsem se onehdy dočetl v novinách. Díky aktivnímu vyjednávání nás dnes podporují i Německo, Itálie a Velká Británie.

Vyjednávání s EU je vynikajícím příkladem spolupráce mezi státem a vaší komorou. Poprvé v historii se nám podařilo shodnout se na společné pozici a začít ji spojenými silami důsledně v Bruselu hájit. Vedle stropů prosazujeme jako další zásadní bod, aby se politika EU po roce 2013 nestala soutěží národních rozpočtů, aby bohatší státy nemohly dofinancovávat evropské podpory z vlastních zdrojů a nekale vám tak konkurovat. Usilujeme také o rozšíření možnosti využít článek 68 k podpoře citlivých komodit podle národních specifik a také k tomu je v rámci EU velká vůle.

Na domácí půdě se nám podařilo rozjet program podpory regionálních potravin, který doplní dlouhodobou podporu značky Klasa. Jsem přesvědčen, že označení "Regionální potravina" může udělat daleko více, než jen podpořit odbyt lokálních výrobků. Má totiž šanci společně s farmářskými trhy a prodejem ze dvora změnit pohled veřejnosti na zemědělství a zemědělce. Neustále se totiž střetám s tím, že zemědělství vlastně nikoho nezajímá. Novináři jsou převážně mladí lidé z města, problémům venkova nerozumí a jejich řešení je nezajímá, dokud jsou v obchodech plné regály potravin. Vím, že si i vy uvědomujete, že tuhle situaci je třeba změnit, a oceňuji, že investujete do vlastní reklamní kampaně.

Byl bych velmi rád, aby občané naší země vnímali zemědělce jako skupinu podnikatelů, jejíž práci považují za důležitou a které si váží stejně tak, jako je tomu v zahraničí. Zemědělství ale nepředstavuje jen produkci surovin k výrobě potravin, ale také zajištění veřejného zájmu péče o krajinu, aktivity působící jako prevence vůči povodním nebo, zejména na lokální úrovni, zajištění energetické soběstačnosti venkova. Budou-li společnost i samotní zemědělci takto komplexně chápat svou roli, bude mít také podnikání zemědělců širší podporu ve společnosti. A díky ní budou mít větší ohlas i naše společné apely na upřednostňování domácí produkce a podpory tuzemského zemědělství a potravinářství.

Další oblastí, ve které jsme pokročili kupředu, je omezování byrokratického obtěžování. Hned po nástupu do funkce jsem oživil antibyrokratickou komisi, dostala ode mě za úkol odstraňovat plevel ze stávajících zákonů a vyhlášek a bránit jeho bujení v nových normách. Učinil jsem přítrž tomu, abychom se snažili být papežštější než papež při implementaci evropského práva.

Pojďme se teď ale podívat na to, co vás všechny mimořádně zajímá. Na peníze.

Zisk tuzemského zemědělství loni meziročně vzrostl o 3,6 miliardy na 6,2 miliardy korun. Je to první signál oživení po krizi od roku 2009 a signál k určité stabilizaci resortu zemědělství. Tyto výsledky zlepšují váš přístup k úvěrům a měly by nám ukázat budoucí směřování českého zemědělství, a to především zvyšováním přidané hodnoty a s tím spojené zvyšování zaměstnanosti na venkově. Zisk byl tvořen především zemědělskou produkcí, vysokými cenami rostlinných komodit  a stabilizací sektoru mléka.

Pan prezident Veleba by mě rozhodně nenechal zapomenout na živočišnou výrobu a zejména chovatele prasat a kuřat. Minulý týden jsem navštívil na Benešovsku jednu z největších společností, která se u nás zabývá výkrmem prasat, akciovou společnost Mydlářka, kde jsem se podrobně seznámil s problémy v této oblasti.

Okamžitým cílem je podpora živočišné produkce. Mohu vám zaručit, že živočišné výrobě pomůžeme, včera bylo vládou schváleno zapůjčení krmného obilí ze státních hmotných rezerv v objemu 300 tisíc tun proto, aby se chovatelům zvířat nezvyšovaly náklady na výrobu krmných směsí. Uvědomuji si, že je pro stát výhodnější finančně podporovat programy, jejichž výsledkem je vytváření pracovních příležitostí na venkově, než dotovat nevýrobu. I proto chceme na Ministerstvu zemědělství ve spolupráci s vámi vytvořit především v oblasti živočišné produkce nové programy a projekty, které zvýší konkurenceschopnost a perspektivu této části zemědělské výroby. Živočišná výroba bude naší hlavní prioritou i při hledání národních zdrojů pro podporu zemědělství. Budeme hledat prostředky k posílení podpory ozdravení prasnic, podpory kadáverů prasat i drůbeže, podpory ozdravení selat a opatření proti výskytu salmonely. Jsem si vědom, že tato pomoc v podobě posílení dotačních programů musí proběhnout ještě v první polovině letošního roku.

V rámci Top-Upů proto nejprve zabezpečíme citlivé sektory a současně budeme hledat další prostředky. Účet ohledně národních dotací budeme však dělat až na konci roku i s ohledem na vývoj státního rozpočtu. Slíbil jsem, že zde řeknu již konkrétní kroky. Jde o náhradu za 900 mil. Kč vázaných prostředků, 400 mil. Kč v rámci dalších úsporných opatření v resortu Ministerstva zemědělství a další hledání prostředků bude spočívat v transformačním procesu, který jsme zahájili letos v únoru. Intenzivní veřejné usilování o národní dotace v době všeobecného růstu cen potravin a rozpočtových škrtů dopadajících na všechny obyvatele by se totiž mohlo nakonec obrátit proti zemědělcům a potravinářům. Nechceme přece zmařit naši společnou snahu o podporu domácích potravin. Vzpomeňte si, že mé vystoupení před čtyřmi měsíci v Lucerně končilo větou „jsme na jedné lodi – nepokazme si to“.

Klíč k vaší – a já říkám i naší – dlouhodobé prosperitě ale držíme ve vlastních rukou. Využijte současné výdělky k posílení vaší konkurenceschopnosti. České zemědělství finančně velmi vydělalo a vydělává na vstupu do Evropské unie, ten ale současně znamená tvrdší konkurenci a nároky na efektivitu zemědělského hospodaření. Nemůžeme si myslet, že si z EU budeme brát jen to, co nám vyhovuje. Vzdejme se jednou provždy představ o administrativní ochraně českého trhu. Budeme sice důsledně aplikovat stejné požadavky a standardy jako naši západní a jižní sousedé, ale kromě naprosto mimořádných situací nás před dovozy žádné bariéry neochrání.

Zlepšování konkurenceschopnosti budeme samozřejmě podporovat. I pro letošní rok máme v Programu pro rozvoj venkova připraveny prostředky na modernizaci zemědělských podniků. Příkladem může být podpora bioplynových stanic. V letech 2007-2010 MZe schválilo přes 170 projektů bioplynových stanic a jsou připraveny další prostředky pro další období. Jde o logickou nadstavbu zemědělského podnikání v živočišné výrobě, která je naprosto ekologická, a která na rozdíl od solární energie nemá nepříjemné výkyvy při výrobě energie.

V rámci transformace resortních institucí chceme také reformovat výzkum, aby byl skutečně srovnatelný s tím, jak to funguje v západní Evropě. Určitě nemáme v kapitole MZe volných 850 milionů ročně, proto je nutné do této oblasti pustit soukromý kapitál, od čehož očekáváme především zvýšenou efektivitu výzkumu.

Další oblastí, které budeme věnovat velkou pozornost, jsou pozemkové úpravy. Stejně tak, jako je pro orientaci spotřebitele žádoucí znát původ potravin, je pro rozvoj venkova žádoucí znát majitele a nájemce zemědělských pozemků. Jednou z mých priorit je proto také dokončení majetkového vyrovnání na českém venkově, včetně církevních restitucí, a zpřístupnění a identifikace pozemků prostřednictvím komplexních pozemkových úprav. Přestože část zemědělců tuto věc za důležitou nepovažuje, chtěl bych vás vyzvat ke spolupráci i v této oblasti, protože možnost nakládat s půdou a vědomí o tom, kdo co vlastní a obhospodařuje, je i v zájmu zemědělců. Samotné pozemkové úpravy jsou navíc nástrojem, jak ochránit soukromý, obecní, ale i zemědělský majetek před následky lokálních povodní a dalších extrémních klimatických jevů, i jak zvyšovat turistický potenciál venkova.

Závěrem mi dovolte ještě jeden mimořádně důležitý bod. Dlouho jsme mluvili o potravinové bezpečnosti s akcentem na aktuální kapacitu, počty hektarů a zvířat. Daleko větším nebezpečím pro budoucnost však je zhoršující se kvalita půdy. Zejména na Jižní Moravě se již eroze projevuje tak výrazným zhoršením bonity půdy, že se to promítá do jejího přecenění a snížení daňových výnosů obcí.

Tento trend musíme zastavit. Od příštího zemědělského roku, tedy letos po sklizni, vstoupí v platnost rozšíření pravidel GAEC na mírně ohrožené půdy. Nastavili jsem časovou platnost tak, abyste měli čas se novým pravidlům přizpůsobit a nabízíme vám i poradenské služby, které by vám v tom měly pomoci. Mechanismus není definitivně uzavřen a stále na něm pracujeme za účelem nezvýšení byrokracie, neprosazování hloupostí, ale s tím souvisí na druhé straně zvýšení podílu vaší zodpovědnosti. Žádný model, ani britský, ani bavorský není stoprocentně aplikovatelný, a proto ho chceme dotvářet, aby dobře plnil základní zadání. Věnujte tomu prosím velkou pozornost. Odplavená půda je nenávratně ztracená a snižuje výnosy několika budoucích generací. Všichni mi říkají, že správný zemědělec nemyslí v horizontu let, ale minimálně desetiletí. Díky tomu, že jsem měl možnost potkat se s velkou řadou z vás, věřím, že tak přemýšlíte i vy.

Děkuji Vám za pozornost