Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

Národní strategický plán Leader 2014+

07/03/11
smf

Národní strategický plán Leader 2014+. Zdroj: SPOV 

Národní strategický plán Leader 2014+
<!–
05. 02. 19:45 do: 05. 08. 20:45
–>

Článek vyňat z měsíčníku Spolku pro obnovu venkova ČR a Národní sítě Místních akčních skupin ČR.
Článek obsahuje tématickou vizi práce MAS metodou Leader v letech 2014 – 2020.

 
Národní strategický plán LEADER 2014+ je strategický materiál, tematicky a časově zaměřený na uplatnění metody LEADER v rozvoji venkova v období po roce 2013. Dokument je zpracován Národní sítí Místních akčních skupin České republiky, jako reprezentantem hnutí LEADER v České republice a slouží jako vstupní materiál pro diskusi o budoucnosti metody LEADER v ČR, o jejím uplatnění jak v budoucích programech rozvoje venkova, tak v ostatních aktivitách rozvíjejících a podporujících venkov u nás.
Vize 2014
Venkov jako společenství šťastných, spokojených a zabezpečených lidí, kteří udržují a rozvíjejí venkovské hodnoty v kultuře, v podnikání i v sociálních vztazích a spolupracují přitom jak mezi sebou navzájem, tak se svými sousedy doma i v zahraničí. Venkov jako sebevědomý a rovnoprávný partner města, který šetrně a odpovědně sám hospodaří se svými zdroji a chrání i rozvíjí prostředí venkova, sídlai krajinu, zděděné po předcích, aby je v pořádku zachoval sobě i pro budoucí generace.
Leader jako metoda
Projekty realizované s pomocí metody LEADER jsou tematicky obdobné akcím realizovaným v jiných programech. Hlavním přínosem metody LEADER je způsob, jakým jsou akce rozvoje venkova realizovány a vzájemně propojeny jednak uvnitř venkovských regionů a komunit, jednak prostřednictvím venkovských komunit.
Místní společenství a partnerství občanů, veřejné správy, neziskových organizací a podnikatelů, vytvářející společně organizace zvané místní akční skupina (MAS, angl. local action group, LAG), které vypracují strategii rozvoje území a jsou odpovědné za jejich provádění. Filosofie metody LEADER vychází z přesvědčení, že jedině místní společenství dobře znají silné a slabé stránky daného regionu a jsou schopna sama dobře řešit své vlastní problémy.
Základní principy metody Leader
  1. existující strategie místního rozvoje
  2. partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem na místní úrovni tvořící místní akční skupinu (MAS)
  3. přístup „zdola – nahoru" při přípravě i realizaci strategie
  4. integrované a multisektorové akce
  5. inovační přístup
  6. spolupráce
  7. vytváření sítí
V období 2007 – 2013 je oficiálně metoda LEADER součástí Programu rozvoje venkova České republiky (PRV), kdy projekty, prováděné metodou LEADER tvoří tzv. IV. Osu tohoto programu. K realizaci svých strategií bylo vybráno celkem 112 MAS v celé ČR, které do roku 2013 obdrží podporu ve výši 4,5 mld. Kč.
Návrh uplatnění metody Leader v politice rozvoje venkova 2014 – 2020
V plánovacím období 2014 – 2020 navrhujeme, aby se metoda LEADER stala součástí všech operačních programů, které budou realizovat své cíle ve venkovském prostoru a aby tyto programy začlenily místní akční skupiny jako nedílnou součást své implementační struktury jako efektivní zástupce venkovských společenství.
Všeobecnou metodou zjišťování a financování specifických potřeb venkovských území by se měl stát přístup LEADER, založený na integrovaném přístupu a mezisektorovém partnerství místní veřejné správy, podnikatelského sektoru a občanské společnosti. Ve vztahu ke Společné zemědělské politice Evropské unie považujeme za užitečné, aby v příštím období vznikly pro zemědělství a venkov dvě oddělená pojetí nebo přímo dva fondy s odlišně formulovanými cíli: zemědělský fond, zaměřený na ochranu životního prostředí, potraviny a zemědělství, a fond venkova, zaměřený na ekonomiku venkova a na rozvoj venkovských regionů a komunit. Tento požadavek neznamená přímo oddělení těchto dvou fondů pod různé implementační struktury na úrovni EU a potažmo ČR, ale minimálně jasné vymezení obou pilířů s možností samostatných přístupů k financování a odlišných administrativních postupů.
V plánovacím období 2014–2020 navrhujeme, aby se metoda LEADER stala součástí všech operačních programů, které budou realizovat své cíle ve venkovském prostoru a aby tyto programy začlenily místní akční skupiny jako nedílnou součást
své implementační struktury jako efektivní zástupce venkovských společenství. Všeobecnou metodou zjišťování a financování specifických potřeb venkovských území by se měl stát přístup LEADER, založený na integrovaném přístupu a mezisektorovém partnerství místní veřejné správy, podnikatelského sektoru a občanské společnosti.
Ve vztahu ke Společné zemědělské politice Evropské unie považujeme za užitečné, aby v příštím období vznikly pro zemědělství a venkov dvě oddělená pojetí nebo přímo dva fondy s odlišně formulovanými cíli: zemědělský fond, zaměřený na ochranu životního prostředí, potraviny a zemědělství, a fond venkova, zaměřený na ekonomiku venkova a na rozvoj venkovských regionů a komunit. Tento požadavek neznamená přímo oddělení těchto dvou fondů pod různé implementační struktury na úrovni EU a potažmo ČR, ale minimálně jasné vymezení obou pilířů s možností samostatných přístupů k financování a odlišných administrativních postupů.
Východiska
Metoda LEADER je efektivní, způsobuje pozitivní změnu, je cílená, plošná a transparentní.
Venkovská partnerství, která tvoří místní akční skupiny, respektují své členy a veřejnost, vyváženě formulují své rozvojové strategie a prostřednictvím spolehlivých subjektů uplatňují různé formy jejích naplnění.
Metoda LEADER prostřednictvím místních akčních skupin nabízí venkovským aktérům (obce, mikroregiony, spolky a neziskové organizace, podnikatelé) nástroje a otevřený přístup k formulaci a naplňování strategie rozvoje jejich regionu.
Tento přístup zároveň zajišťuje koordinaci na úrovni venkovského regionu, spolupráci při využívání dosažených výstupů a tedy plošný efekt udržitelného a diverzifikovaného rozvíjení obcí a komunit.
Partnerství na úrovni venkovského regionu a spolupráce na podkladě toho, čím daný region disponuje, zapojuje všechny, kteří o to mají zájem, do udržitelného a pestrého rozvoje ve prospěch vyšší kvality života.
Podklady
  • Barcova zpráva Evropské komisi
  • Zvláštní zpráva č. 5 Evropského účetního dvora (Provádění přístupu Leader pro rozvoj venkova)
  • Dosavadní diskuse k Společné zemědělské politice (CAP)
  • Střednědobé hodnocení Programu rozvoje venkova v ČR
  • Zkušeností místních akčních skupin, které implementují rozvojové strategie venkovských oblastí v období 2004 – 2010
  • Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky
Cíle
Zlepšit zacílení a zvýšit efektivitu využívání zdrojů pro rozvoj venkovského prostoru v letech 2014 – 2020 širším zapojením metody LEADER jak v oblasti spolupráce a sdílení strategií, tak fondů pro rozvoj venkova a zemědělství, fondů kohezních, sociálních a dalších existujících v daném období, a to národních i komunitárních.
Zajistit rovné příležitosti ve využívání těchto zdrojů pro jednotlivé typy příjemců na venkově, integrovat politiky i programy tak, aby byly venkovem využitelné a přinášet inovace do rozvoje venkova výměnou a sdílením zkušeností v sítích.
Zajistit přístup obyvatel venkova k civilizačním výhodám i adekvátní podmínky pro udržitelný život.
Využití metody Leader a struktury MAS pro dosahování cílů
Pro splnění výše uvedených cílů se jeví nutné partnerství – sdružení kapacit a prostředků obcí, podnikatelů a neziskových organizací v jednotlivých venkovských regionech i síťová spolupráce těchto regionů navzájem.
Jako vhodná platforma pro rozvoj takovéto spolupráce na venkově se osvědčila metoda LEADER, jako základní výkonné jednotky pak kanceláře místních akčních skupin (MAS).
Tato decentralizovaná rozvojová struktura pro venkov bude funkční při jakémkoliv scénáři vývoje společné zemědělské i kohezní politiky v EU. Ve všech variantách bude poptávka po koncových výkonných jednotkách pro území zahrnující 10-100 tis. obyvatel, s přímým kontaktem na menší obce do 25 tis. obyvatel, na malé a střední venkovské podnikatele a venkovské neziskové organizace a spolky, se schopností plánovat a realizovat dlouhodobý a udržitelný rozvoj venkova prostřednictvím vlastních i sdílených programů a grantových schémat.
Stávající struktury místních akčních skupin disponují dostatečným rozhodovacím potenciálem i lidskými zdroji, které mohou zajistit hladký průběh implementace uvedených politik. Aktuální je také otázka standardizace procesů místních akčních skupin, resp. jejich servisních kanceláří a případně jejich akreditace, která by umožňovala u vybraných a dostatečně zkušených kanceláří dosáhnout až úrovně platební agentury spravující dotační schéma pro danou venkovskou oblast či širší region.
Předpoklady využití navrhovaného systému
  • výrazné zjednodušení procedur a podmínek jednotlivých nástrojů při zachování nároků efektivnosti a transparentnosti, dle požadavků Evropského účetního dvora
  • zvyšování profesionálních kapacit MAS ve vztahu k programům, přibližování akreditovaným platebním agenturám
  • jednoduché a přehledné rozlišení operačních programů, minimální počet operačních programů (např. investiční pokrývající celé území, zaměřené na rozvoj měst a zaměřené na rozvoj venkova)
Principy
Principy a zásady fungování venkovských místních akčních skupin v roli subregionálních rozvojových kanceláří vychází z osvědčených sedmi principů LEADER (viz výše). Tyto principy dobře odpovídají na výzvy tzv. Barcovy zprávy (požaduje mobilizaci místních subjektů, podporu experimentování a posilování institucí).
Hlavní přínosy uplatnění metody Leader
Propojování témat a cílení podpory – integrované projekty jsou efektivnější a úspornější; směřování podpory odpovídá místní strategii zpracované lidmi, kteří v regionu žijí a organizacemi, které v regionu působí.
Zapojování partnerů – více spolupráce, lepší využití lidského potenciálu, násobení efektů.
Inovace – zajistí nutné změny pro adaptaci v měnící se společnosti a prostředí.
Zacílení na efektivní změnu – regionálně odlišné cíle i postupy uplatňující nástroje: spolupráce, komunikace, finanční podpora a přenos zkušeností.
Průběžný monitoring dopadu – na místní úrovni lze dobře monitorovat výstupy a předcházet zneužívání prostředků; místní strategie lze pružně aktualizovat dle momentálních potřeb.
Výsledkem uplatňování těchto principů bude pružná adaptace rozvojových tendencí venkova na měnící se ekonomické, sociální a environmentální podmínky postmoderního světa s plným zapojením všech partnerů bez vylučování kohokoliv a s vysokou efektivitou využití veřejných i soukromých prostředků.
Vztahy
Mezi stávající strukturou obcí a mikroregionů, podnikatelských sdružení typu agrární či hospodářské komory a sítěmi neziskových organizací a místní akční skupinou jako takovou není vztah nadřazenosti či podřazenosti.
Výše uvedené subjekty si místní akční skupinu vytváří jako subjekt je zastupující, integrující jejich snahy a koordinující rozvoj území. K dosahování svých zájmů v místní akční skupině delegují jednotlivé organizace své zástupce do orgánů MAS, kde tito vykonávají řídící a kontrolní funkce. Principy otevřenosti zaručují veřejnou kontrolu a efektivní náklady potřebných projektových výstupů. Tento stávající systém správy MAS v programu LEADER v letech 2007 – 13 se v České republice osvědčil (vychází ze zkušeností MAS v evropských zemích již od počátku 90. let) a může se dále zdokonalovat a rozvíjet.
Témata
Základním okruhem témat jsou oblasti stávající III. a IV. Osy dnešního Programu rozvoje venkova, tedy rozvoj obcí, drobná infrastruktura, cestovní ruch, obnova a zachování kulturního a historického dědictví, podpora podnikání ve všech formách, specifické vzdělávání, meziregionální a mezinárodní spolupráce.
Nově se navrhuje rozšířit kompetence místních akčních skupin i do oblastí, které nebyly obsaženy v dnešním PRV, venkova se však týkají a pokud jsou dnes na venkově podporovány, děje se tak jinými cestami než prostřednictvím MAS. Jedná se o oblast sociální péče, sportu a tělovýchovy, vzdělávání, využití přírodního a kulturního dědictví, rozvoje malého a středního podnikání, veřejné správy a komunitního rozvoje, sociálního podnikání, dopravy, vědy a výzkumu atd.
Propojením původních a nových témat dojde k pokrytí problematiky rozvoje venkova v následujících pěti prioritních osách.
Prioritní tematické osy integrované politiky venkova
  1. Člověk a společnost na venkově – sociální politika, vzdělávání, zdravotnictví
  2. Ekonomika venkova – malé a střední podnikání, zemědělství, pracovní síla
  3. Rozvoj území venkova – infrastruktura, vybavenost, bydlení, plánování
  4. Venkovská krajina a přírodní a kulturní dědictví
  5. Veřejná správa a efektivní, stabilní a bezpečná společnost
Pokrytí
Předpokládáme 100% pokrytí venkovského prostoru České republiky sítí místních akčních skupin, dobrovolně vytvořených podle stávajících pravidel LEADER (tedy velikost MAS 10 – 100 tis. obyvatel, součástí města max. do 25 tis. obyvatel). I při změnách, které vyhodnocení stávajícího období jistě přinese, lze očekávat, že k dnešním vybraným 112 MAS by se připojilo cca 40 stávajících nepodpořených či nově založených MAS, celkem by tedy tímto způsobem mohlo fungovat cca 150 MAS.
Užití prostředků jednotlivých zapojených fondů a programů by se řídilo pravidly těchto fondů a programů a byla by stanovena administrativní rozhraní pro distribuci podpor prostřednictvím místních akčních skupin a „napřímo". Např. pro následovníka stávajících Regionálních operačních programů by existovalo rozmezí v podobě velikosti sídel např. 10.000 obyv. – nad tuto hranici by ROP komunikoval s městem přímo, např. v rámci IPRM (Integrovaný plán rozvoje města), pro subjekty z menší obce by byla podpora distribuována prostřednictvím MAS. U jiných programů by mohla fungovat jako rozhodná hranice velikost projektu (např. MAS by v území vyhlašovaly programy podpory pouze pro projekty do 5-10 mil. Kč, větší by byly řízeny přímo příslušným fondem). Z nástrojů tohoto období by bylo možné fungování MAS v těchto programech přirovnat např. k nositelům grantových schémat.
Finanční nástroje
Vzhledem k prokazatelným výhodám metody LEADER navrhujeme, aby rozvojové programy, kterými se budou v letech 2014 – 2020 implementovat politiky Evropského společenství, v daleko větší míře využívaly postupy založené na metodě LEADER.
Konkrétně navrhujeme, aby se touto metodou realizovalo 50% prostředků programu, odpovídajícího dnešnímu Programu rozvoje venkova, a to v tematických oblastech odpovídajících dnešní III. a IV. Ose. Dále navrhujeme, aby všechny ostatní operační programy, které plní cíle na venkově a mohou zde mít příjemce (malé obce, venkovské školy, mikro-, malé a střední podnikatele, neziskové organizace apod.), obsahovaly zvláštní osu, realizovanou metodou LEADER, a vyčlenily na ni 10-25% prostředků tak, jak to odpovídá požadovanému podílu integrovaných a inovativních projektů realizovaných koordinovaným úsilím komunity ve venkovském prostoru. Pokud by tento systém pokrýval území obcí do 10 tis. obyvatel, spadalo by do něj 47% obyvatel ČR.
Celkový objem prostředků, rezervovaných pro podporu venkova v období 2014 – 2020, by v součtu speciálních venkovských programů a venkovských os ostatních programů měl dosahovat minimálně 105 mld. Kč (z celkových cca 60 mld. Kč). Tento požadavek odpovídá částce cca 35 tis. Kč na každého z 3,15 mil. obyvatel venkova.
Průměrná alokace na 1 MAS středně velkého území by pak dosahovala 700 mil. Kč na 7 let, tj. 100 mil. Kč ročně. Venkovské oblasti jsou při takové podpoře schopny oživit a generovat vlastní zdroje, multiplikovat vložené prostředky zejména díky využití partnerské spolupráce, kterou MAS animují a podporují.
Efekty
Inovace, partnerství, integrace, přidaná hodnota, řízení zdola nahoru a plné uplatnění principu subsidiarity, komunitní zapojení, měřitelné změny (zaměstnanost, kvalita života, vzdělanost, zdraví,…). Širší uplatnění metody LEADER tak přispěje k naplnění principů a cílů, které samo Evropské společenství předpokládá prosazovat pro komunitární programy v letech 2014 – 2020.
Zdroj: Zpravodaj venkova 2/2011 (měsíčník Spolku pro obnovu venkova ČR a Národní sítě Místních akčních skupin ČR).