Konečný text Závěrů k budoucí podobě Společné zemědělské politiky reflektuje pro ČR klíčová témata, jakými jsou odmítnutí diskriminace podniků na základě jejich velikosti, dosažení spravedlivých podmínek v rámci I. pilíře a dále odstranění historických referencí. Závěry, jež podpořila kvalifikovaná většina členských států, představují přijatelný kompromis, který Česko mohlo akceptovat.

„Jsem velmi rád, že Rada text Závěrů přijala, bohužel některé členské státy jeho znění nepodpořily,“ zhodnotil náměstek ministra zemědělství pro Společnou zemědělskou a rybářskou politiku Juraj Chmiel. „V případě jednomyslnosti by totiž Rada dala velmi silný mandát Evropské komisi pro tvorbu legislativních návrhů a vyslala výrazný signál vůči Evropskému parlamentu. Takto se bohužel otevřel jistý prostor Evropské Komisi k návrhu změn, včetně resuscitace myšlenky silného zastropování, proti které se Česká republika zatím úspěšně postavila."

  Souvisejícím tématem zjednodušení budoucí SZP se zabývala Rada z iniciativy Nizozemska a Dánska, kterou podpořilo dalších 24 členských států. Mezi nimi i Česká republika, která patřila k iniciátorům myšlenky. Rada apelovala na Evropskou komisi, aby principy zjednodušení brala v úvahu už při přípravě legislativních návrhů k budoucí podobě SZP, a nedocházelo tak k neopodstatněnému navyšování administrativní zátěže a s ní spojených nákladů.

  Ministři se na svém setkání zabývali rovněž čtvrtletní zprávou Komise o situaci na trhu s mlékem a mléčnými výrobky, dále návrhy na rozhodnutí Rady týkajících se povolení uvedení na trh produktů obsahujících geneticky modifikovanou kukuřici a bavlnu či povolení uvedení na trh stávajících krmiv vyrobených z geneticky modifikované kukuřice. Hodnotili také politiku EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat. Tématem oběda ministrů byly pak institucionální otázky Organizace pro výživu a zemědělství (FAO).

Mimořádným tématem Rady byla také situace nastalá po přírodní katastrofě v Japonsku, ministři uctili její oběti minutou ticha.