Návrh zákona, který upravuje fungování obchodních společností a družstev, je součástí rekodifikace soukromého práva. Reaguje na novou úpravu občanského zákoníku a stanoví určité odlišnosti typické pro podnikatelský svět. Mezi hlavní přínosy návrhu patří jednodušší podnikání, svobodné rozhodování o vlastnictví a motivace k dobré správě společností.

Návrh zákona o obchodních korporacích vychází z myšlenky, že základním kodexem soukromého práva je občanský zákoník, který postihuje obecné životní situace, do nichž se běžný člověk dostane. Zákon o obchodních korporacích tak bude upravovat pouze skutečnosti vztahující se ke vzniku, zániku a správě obchodních společností a družstev.

„Nový zákon zatraktivní právní prostředí pro malé i velké podnikání. Nehodlá drasticky měnit stávající právní úpravu, v určitých ohledech je ale nezbytné reagovat na vývoj v právních řádech evropských zemí tak, aby i česká úprava obchodních společností byla ve srovnání se zahraničím konkurenceschopnou. Návrh využívá konceptů, které jsou běžné v Německu, Velké Británii, Francii, Polsku či Nizozemí," řekl k návrhu ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.

Nová úprava umožní snazší přístup k podnikání. U společnosti s ručením omezeným stanoví nejnižší možný základní kapitál na 1 korunu, a opouští tak povinnost tvorby základního kapitálu ve výši 200.000 Kč, který je v současné době ve skutečnosti pouze účetní položkou. Věřitelé mají být napříště chráněni zejména prostřednictvím nových pravidel správy společností a testem insolvence (společnost nesmí vyplatit žádné zdroje, pokud by si tím přivodila úpadek a tím ohrozila věřitele).

Cílem návrhu není bezbřehá volnost, ale systém, který na jedné straně neomezuje podnikání, a na druhé straně chrání ty, kteří nemají dostatečný vliv nebo dostatečné informace (menšinoví společníci či akcionáři, věřitelé).

– různé druhy podílů v s.r.o.

Návrh připouští, že jeden společník s.r.o. může vlastnit i více obchodních podílů. Společnost také může nově povolit vydání více druhů podílů. Pro různé druhy podílů platí totéž, co pro různé druhy akcií – mohou být prioritní, bez práva hlasovat, s právem hlasovat atd.
Navíc se zavádí možnost vydání kmenového listu – cenného papíru, který bude reprezentovat podíl. Společník tedy bude držet cenný papír, kterým bude svůj podíl nejen prokazovat, ale také například snadněji převádět.

– částečné rozvolnění akciové společnosti

Návrh stanoví možnost správy akciové společnosti ve dvou různých modech – lze využít buď standardního dualistického vzorce představenstva a dozorčí rady, nebo si zvolit statutárního ředitele a správní radu, kdy se správa a.s. bude soustředit do rukou správní rady.
Navíc obdobně jako u s.r.o. návrh zavádí možnost akciové společnosti vydat více druhů akcií. Bude tak na zakladatelích a následně společnících, jaké uspořádání vlastnické struktury a.s. zvolí.

– různé druhy hlasování

Návrh zaplňuje mezeru v současném obchodním zákoníku pojmenováním různých způsobů hlasování a jejich vymezením. Rozšiřuje také formy výkonu hlasovacího práva.

3) Motivace k dobré správě společnosti

Zavádí se přesnější a ucelená regulace správy obchodních společností. Oproti dnešní úpravě se věnuje více pozornosti vzniku smlouvy o výkonu funkce, otázkám odměňování, kontrole procesu rozhodování manažerů a jejich odpovědnosti za škodu.

– obecná správa

Obecná pravidla povinnosti jednat při správě obchodní korporace s péčí řádného hospodáře stanoví návrh občanského zákoníku. Zákon o obchodních korporacích doplňuje pravidla pro určování odměny manažerů a její schvalování orgány společnosti nebo pro vyloučení z výkonu funkce, pokud manažer porušuje své povinnosti.
Současně zákon motivuje manažery k rozumnému riziku při rozhodování zavedením pravidla podnikatelského úsudku – pokud manažer konal v zájmu korporace, obezřetně a informovaně, nenese odpovědnost za výsledek. Kontroluje se tedy proces rozhodování a zvolené nástroje, nikoliv nutně výsledek.
– pravidlo wrongful tradingu

Věřitelům společnosti, která je v úpadku, budou členové statutárního orgánu (včetně bývalých členů) nově ručit za splnění všech povinností, pokud tak stanoví soud. Pravidlo stojí na předpokladu, že jestliže manažer konal tak, že společnost přivedl do úpadku, nebo tomu nezabránil, ač mohl, měl by nést možná rizika, která dopadnou na věřitele.

– podnikatelská seskupení

Návrh tato seskupení chápe jako běžnou realitu, snaží se pouze snížit jejich možné negativní efekty. Předpokládá tři stupně seskupení – ovlivnění, ovládání a koncern.
Při ovlivnění a ovládání zákon zavádí povinnost hradit újmu, kterou vlivná osoba způsobí ovlivněné osobě, pokud její chování významným způsobem ovlivnila k její škodě. V případě koncernu ovlivňovatel poškozené osobě tuto újmu hradit nemusí, pokud prokáže, že újma vznikla v koncernovém zájmu a že bude vyrovnána v rámci koncernu.

Návrh zákona se také podrobněji věnuje úpravě družstev. Reaguje tak na současný neutěšený stav, kdy některé skutečnosti nejsou zákonem upraveny buď vůbec, nebo jen velmi stroze (bytová družstva, sociální družstva).

Po účinnosti zákona o obchodních korporacích mohou společnosti i nadále pokračovat podle svých dosavadních smluvních úprav, pokud se samy nerozhodnou, že se podrobí novému zákonu. V zájmu ochrany třetích osob však v takovém případě musí společnost přejít pod působnost nového zákona zcela, nikoliv pouze v některých vybraných částech. Tak se předejde narušení stávajícího stavu,  vysokým transakčním nákladům a znejistění třetích stran.