EP přes odpor řady poslanců podpořil návrh na omezení přímých plateb podle velikosti farem, dobojováno ale ještě není
Evropský parlament ve čtvrtek, přes odpor řady poslanců, podpořil návrh na omezení přímých plateb podle velikosti podniku. Český pozměňovací návrh proti zastropování plateb získal podporu více než stovky poslanců z různých členských států, k jeho prosazení to ovšem nestačilo.
Evropsky parlament při svém hlasování dne 23. 6. schválil zprávu europoslance Alberta Desse, a tím podpořil návrh na omezení přímých plateb podle velikosti podniku. "Hlasování potvrdilo, že nálada uvnitř Evropského parlamentu je nakloněna omezováni podpor ze Společné zemědělské politiky podle velikosti podniku a českým zemědělcům hrozí, že kvůli velikostní struktuře podniků u nás budou oproti konkurentům z ostatních zemí znevýhodněni,“ řekl po hlasování náměstek ministra zemědělství Juraj Chmiel. Stanovisko parlamentu ale, jak upozornil, zdaleka neznamená, že by bylo rozhodnuto, protože návrhy musí předložit Evropská komise a ke všem návrhům se musí vyjádřit Rada ministrů. „My jsme připraveni nadále tvrdě pracovat na tom, aby ministři zemědělství EU případné diskriminační návrhy odmítli," dodal náměstek Chmiel.
Zprávu EP ministerstvo zemědělství vnímá jako důležitý signál, že je nutné pokračovat v dosavadním působení mezi členskými státy a na půdě Rady EU a Evropské komise a soustředit se jak na proces přípravy legislativních návrhů Komise, tak na budoucí vyjednávání o těchto návrzích. ČR iniciovala deklaraci, která odmítá toto zastropování. Dokument podepsalo šest zemí – kromě ČR ještě Itálie, Německo, Slovensko, Rumunsko a Velká Británie.
Ministerstvo zemědělství s českými europoslanci napříč politickými stranami a zemědělskými nevládními organizacemi úzce spolupracuje, poskytuje jim expertní podporu a podílelo se i na zpracování pozměňovacího návrhu proti zastropování plateb, který byl díky úsilí českých europoslanců předložen k hlasování plenárního zasedáni EP. Návrh nakonec nebyl přijat, ale podpora více než stovky poslanců z celé řady zemí EU není zanedbatelná.
Že ještě není zdaleka dobojováno, potvrzuje i ministr zemědělství Ivan Fuksa. "Dosavadní výsledky vyjednávacího úsilí, jako například společná deklarace proti cappingu, ukázaly, že se intenzivní vyjednávání a vysvětlování argumentů vyplatí. Nezbývá než českým europoslancům poděkovat za jejich dosavadní práci a požádat je, aby nepolevili ani v budoucnu," řekl ministr Fuksa.
Tereza M. Dvořáčková,tisková mluvčí MZe, zdroj:
www.eagri.cz, 24.6.2011
Začal tvrdý boj o platby zemědělcům
Brusel – 23. června 2011
Čeští zemědělci mohou přijít kvůli zastropování plateb až o 59 procent unijní podpory. Tvrdě postižené by byly i zemědělské podniky na Slovensku, v Maďarsku nebo Německu. Nad českými zemědělci visí reálná hrozba že přijdou o část evropských dotací. Evropským parlamentem totiž dnes prošel návrh stanoviska ke společné zemědělské politice Evropské unie po roce 2020 který obsahuje takzvané zastropování plateb, které dopadne tvrdě především na české a slovenské zemědělce.
Takzvané zastropování plateb znamená, že by každý zemědělec dostával podporu EU ve stanovené výši na hektar, ale pouze do určitého finančního objemu. To by diskriminovalo například zemědělská družstva, které hospodaří hlavně v bývalé východní části Německa, České republice nebo na Slovensku a spravují výrazně větší výměry než například rodinné farmy ve Francii. Zatímco unijní průměr velikosti zemědělského subjektu činí 11,9 hektarů, u nás je to 83,6 hektaru. Při stropu 100.000 euro a přímé platbě ve výši roku 2013, tedy 258 euro na hektar, by tak české zemědělství přišlo až o 59 procent plateb. Slovensko o 57, Maďarsko o 31 a Německo o přibližně 20 procent.
Prosazení stropu plateb se do poslední chvíle snažil zabránit český europoslanec Pavel Poc. Ten podal proti původnímu návrhu Komise dva pozměňovací návrh které měly zastropování plateb zamezit. V parlamentu ale převládly zájmy lobby členských států, ve kterých zemědělci obhospodařují menší plochy půdy a kteří tím pádem budou na stropech naopak profitovat.
"Jsem zděšen pokusem o vytvoření nových diskriminačních podmínek," hodnotí přijaté usnesení parlamentu europoslanec Poc. "Zastropování přímých plateb je novou diskriminací členských zemí se specifickým historickým vývojem, v jehož důsledku převažují zemědělské podniky hospodařící na větších výměrách půdy. Přitom tyto zemědělské podniky plní stejná pravidla a poskytují stejné služby jako malé podniky v jiných zemích, stejně dobře plní podmínky pro vyplácení přímých plateb. Diskriminace velkých podniků v důsledku zastropování může vyvolat ohrožení pracovních míst ve venkovských oblastech a potlačení inovačního potenciálu."
Stanovisko nyní zamíří na stůl Evropské komise, která na podzim předloží podrobný legislativní návrh, který musí následně schválit Evropský parlament a Evropská rada. Podle Pavla Poce tak začíná rozhodující fáze boje o budoucí podporu zemědělcům.
"Něco takového si přece nemůžeme připustit. Copak lze souhlasit s diskriminací některých členských států rozdíly v platbách na hektar nebo zastropováním, pokud chceme věrohodně hovořit o jednotném trhu? Zemědělci z nové dvanáctky nyní stojí na konci těžkého desetiletého období, na které přistoupily s porozuměním, že jde o období přechodné, které nebude prodlouženo. Nechtějme dál pokračovat v nerovnosti odporující duchu jednání o přistoupení k EU, nenarušujme důvěryhodnost EU v očích části jejích občanů. Zahráváme si tím s budoucností samotné EU!" upozorňuje Poc, který chce spolu s dalšími českými europoslanci vyvinout maximální iniciativu a zabránit tak přijetí stropů plateb.
RNDr. Pavel Poc
Poslanec Evropského parlamentu za ČSSD
Člen výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI), člen delegace ve Výboru pro parlamentární spolupráci EU-Rusko.
www.pavelpoc.cz
