Přimíchávání biosložek u motorové nafty má například pomoci snížit emise skleníkových plynů, podpořit domácí zemědělskou produkci a snížit závislost na dovozech paliv.

Tuzemská výroba takzvaných methylesterů mastných kyselin (FAME), které se využívají jako součást bionafty, by letos mohla vzrůst z loňských rekordních 198.000 tun na zhruba 230.000 tun. Řekl to dnes novinářům výkonný ředitel Sdružení pro výrobu bionafty Petr Jevič.

„Já bych očekával, že spotřeba motorové nafty bude letos o něco vyšší, než loni tak o pět procent, a očekávám, že my tady vyrobíme té bionafty kolem 230.000 tun,“ u­vedl.

Řepky, která se pro výrobu FAME využívá, by se v Česku letos mělo sklidit zhruba jeden milion tun, tedy podobně jako loni, odhadlo sdružení. Podle jeho údajů činí osevy nejrozšířenější domácí olejniny pro letošní sklizeň zhruba 370.000 hektarů.

Růst výroby a spotřeby FAME souvisí především s loňským zvýšením povinného přimíchávání biosložek u motorové nafty ze 4,5 procenta na šest procent. Přimíchávání má například pomoci snížit emise skleníkových plynů, podpořit domácí zemědělskou produkci a snížit závislost na dovozech paliv. Biosložka se podle evropské směrnice povinně přimíchává do nafty od září 2007 a do benzinu od začátku roku 2008.

Zatímco v roce 2008 nestačila tuzemská výroba FAME na pokrytí domácí spotřeby, loni výroba přesahovala spotřebu o téměř 14.000 tun. FAME se loni vyvezlo přes 35.000 tun, což je meziroční růst o více než 5000 tun.

Tuzemská spotřeba FAME v loňském roce vzrostla meziročně o 27 procent na rekordních 184.188 tun. Domácí výroba se zvýšila o 22 procent na 197.988 tun, což bylo také historicky nejvíce. Dovezeno bylo 22.000 tun příměsí bionafty.

Do benzinu se přidává bioethanol, jeho povinně přimíchávaný podíl v Česku loni vzrostl z 3,5 procenta na 4,1 procenta. Bioethanolu se loni v ČR vyrobilo 94.523 tun. Spotřeba činila přes 69.000 tun, více než 36.000 tun šlo na vývoz a přes 10.000 tun bioethanolu bylo dovezeno.

Přijetí novely zákona, která navyšuje podíl biosložek u benzinu a nafty, provázely loni spory mezi výrobci biopaliv a jejich odpůrci. Zemědělci novelu přivítali, neboť mohli výrazně zvětšit plochy polí osetých plodinami určenými ke zpracování na biopaliva.

  Odpůrci nových pravidel tvrdí, že biopaliva jsou příliš drahá a škodí motorům. Patří mezi ně hlavně zástupci motoristického průmyslu a také například prezident Václav Klaus, který novelu se zvýšením podílu biosložek loni vetoval; sněmovna jej ale přehlasovala. Prezident argumentuje mimo jiné tím, že pozitivní či negativní dopady přimíchávání biosložek do pohonných hmot nebyly ve svém souhrnu seriózně zhodnoceny.

     Dalším argumentem odpůrců biopaliv je tvrzení, že biopaliva vytlačují z polí potravinářské plodiny, což vede k jejich nedostatku a růstu cen potravin. Sdružení pro výrobu bionafty se hájí tím, že použití řepkového semene pro výrobu bionafty v žádném případě nekonkuruje produkci zemědělských komodit na výrobu potravin. Naopak vzhledem k nedostatečnému odbytu rostlinných zemědělských komodit představuje pěstování energetických plodin alternativní využití až pro 600.000 hektarů půdy, která by jinak musela zůstat ležet ladem.

    Domácí produkci biosložek pohonných hmot by měla zvýhodnit novela o ochraně ovzduší, kterou v úterý schválili poslanci. Prodejci pohonných hmot, distributoři biopaliv i pěstitelé se podle ní budou muset prokazovat certifikátem, že při výrobě a dopravě biosložky byla splněna kritéria udržitelnosti. Podle nich při použití prodávaného paliva musí vzniknout méně oxidu uhličitého než spalováním nafty a benzinu, i když se započítají emise uvolněné do ovzduší při výrobě a distribuci paliv.