Již delší dobu probíhají diskuse o rizikovém potenciálu bioplynových stanic ve vztahu k výskytu zárodků Clostridium botulinum, produkujících neurotoxin botulotoxin. Většina diskusí vychází ze skutečnosti, že v zařízeních na výrobu bioplynu dochází k významnému množení choroboplodných zárodků, jako jsou klostridia a další. Důvodem znepokojení je nárůst počtu případů botulismu v některých chovech mléčného skotu v Německu a tím i možných rizik pro zvířata a lidi. Této problematice se dosud věnovalo jen málo vědeckých publikací.

Na zakázku dolnosaského ministerstva pro výživu, zemědělství a ochranu spotřebitele a rozvoj venkova zkoumala tento problém řada odborníků z Vysoké veterinární školy v Hannoveru pod vedením prof. dr. Gerharda Brevese. Cílem výzkumu bylo, prokázat na reprezentativním vzorku fermentovaných substrátů a digestátů z bioplynových stanic, že vedou k výskytu patogenních klostridií a botulotoxinu.

Na celém území spolkové země Dolní Sasko byly v rámci nákladného monitoringu odebrány vzorky z celkem 15 bioplynových stanic: z toho v 5 případech se jednalo o tzv. nawaro zařízení pocházející ze zemědělských regionů bez fermentace kejdy (pouze fermentace energetických plodin), 5 zařízení pocházelo z regionů s významným podílem mléčného skotu (fermentace chlévské mrvy a energetických plodin) a 5 zařízení ze zpracovatelských regionů s fermentací prasečí kejdy, sušeného drůbežího trusu a energetických rostlin. Ve snaze získat co možná nejobsáhlejší obraz, byly z každého zařízení na výrobu bioplynu odebrány 4 vzorky fermentovaných substrátů a 3 vzorky digestátů.

Výsledky: V žádném vzorku nebyl prokázán výskyt neurotoxigenních zárodků Clostridium botulinum. Kromě toho nebylo zjištěno žádné navýšení počtu zárodků během fermentačního procesu ve fermentačních zbytcích (digestátu). Podle názoru dolnosaského ministra zemědělství Gerda Lindemanna výsledky tohoto projektu potvrdily, že bioplynové stanice nepředstavují žádné potenciální riziko vzhledem k šíření C. botulinum. Studie tak přispěla k výrazně lepšímu ohodnocení mikrobiologické bezpečnosti bioplynových zařízení v zemi.  Ministerstvo kromě toho iniciovalo také vznik dalšího projektu, v jehož rámci se pod vedením expertů z Institutu Johanna Heinricha von Thünen (vTI) bude sledovat četnost a diverzita klostridií v bioplynových stanicích se zvláštním důrazem na Clostridium botulinum. Projekt by se měl mj. zabývat zvýšením dosud nízké citlivosti detekce patogenních klostridií, zejména C. botulinum ve fermentovaných substrátech během a po jejich využití v bioplynových stanicích. Poprvé bude možné k průkazu přítomnosti těchto patogenů použít metodu tzv. vysoce výkonného sekvenování DNA, technologicky se jedná o přístupy založené na testování s vysokou propustností (high-throughput screening – HTS).

Wissenschaftlich bestätigt: Botulismus kommt nicht aus der Biogasanlage!
Botulismus: Kein Gefährdungspotential durch Biogasanlagen
[2011-12-02], www.topagrar.com

Zdroj: www.Agronavigátor.cz