Navýšení počtu producentů biomléka kozího a ovčího je jako trend hodnocen spotřebiteli velmi kladně. Projevuje se v podobě zvýšeného zájmu a spotřeby produktů. Jedná se například o kozí kefíry, sýry, tvarohy či třeba ovčí brynzu a jogurty. Bohužel u biomléka kravského od ekologických zemědělců, jejichž podniky jsou na tuto produkci primárně zaměřeny, a tudíž nehospodaří jen na rodinné farmě s jednou či dvěma kravami, ale mají stáda čítající desítky či dokonce stovky kusů, je tomu jinak. Poté co mlékárna ve Velkém Meziříčí zpracovávající velkou část biomléka od tuzemských ekologických producentů víceméně ukončila výrobu v biokvalitě, ocitla se řada ekologických zemědělců ve velkých problémech. Řada podniků, které právě ukončují náročné období přechodu z konvenční produkce na ekologickou produkci mléka (k čemuž, v pozitivním slova smyslu, napomohl i projekt Biomléko, financovaný z rozpočtu Ministerstva zemědělství ČR), pouze navyšuje množství komodity, která, jak se zdá, bude v následujících měsících velmi obtížně uplatnitelná na českém trhu.

    „Přiznám se, že tuto situaci sledujeme velmi intenzivně a snažíme se pomoci, kde se dá. Byli jsme už na jednáních v mlékárně ve Velkém Meziříčí. Bohužel to vypadá, že tímto směrem cesta nevede. Snažíme se napomoci komunikaci s dalšími mlékárnami, což ale také není jednoduché a chyba není jen na straně mlékáren. Osobně si myslím, že za velkou část problémů ekologických zemědělců produkujících biomléko a potažmo i mlékáren toto biomléko zpracovávajících, mohou obchodní řetězce,“ sdělila Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Upozorňuje na fakt, že pokud se litr biomléka u nás v obchodě (Přičemž je jedno, který si vyberete.) prodává za stejnou cenu nebo dráž než například v sousedním Německu, kde koupěschopnost obyvatel je vyšší, je to špatně. To stejné platí o biosýrech, biotvarozích, biojogurtech a dalších biovýrobcích, jejichž výčet by mohl dál pokračovat. „Nepochopí-li celý sektor, včetně obchodníků, že tento postup a marže není pořádku, tak to nikam nepovede. A to nemluvím o zalistovacích položkách. Osobně mě velmi mrzí, že již dnes, na můj vkus až příliš kvalitního biomléka, skončí v konvenci a je také tak finančně ohodnoceno. Tento stav nepovažuji za udržitelný,“ dodala Kateřina Nesrstová.

Řešení vzniklé situace v sektoru biomléka se nabízí několik. „Jako PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců rozhodně budeme dál hledat řešení společně s našimi farmáři. Doufám, že se brzy najde,“uzavřela Kateřina Nesrstová. Kromě intenzivního hledání nových zpracovatelů biomléka v ČR, včetně možnosti vybudování vlastní biomlékárny pro menší počet ekologických zemědělců v jednom regionu, tak připadá v úvahu i vývoz komodity biomléka do zahraničních mlékáren.

V ČR je nyní více než 35 ekologických podniků s denní produkcí vyšší než 500 litrů biomléka. Pouze pět mlékáren (zpracovávajících kravské biomléko) uvádí nyní na trh své biovýrobky, přičemž nejvýznamnějším producentem (co do sortimentu a objemu produkce) jsou Polabské mlékárny se sídlem v Poděbradech.